Alkoholismus

Alkoholismus je stav, při kterém je člověk závislý na alkoholu. Udává se, že asi v polovině případů má alkoholismus svůj genetický souvislost, v dalších 50% jsou to faktory vnějšího prostředí.

Úvodní charakteristika

Alkoholismus, označován také jako ethylismus, porucha užívání alkoholu či syndrom závislosti na alkoholu, nastává, pokud někdo vypije tolik alkoholu, až se stává na této látce závislým. Alkohol je látka běžně dostupná ve společnosti a populací. Jeho užívání existuje v celém spektru; od nízkého rizika až po poruchu užívání alkoholu. Existuje kategorie, známá jako rizikové pití, která zahrnuje těžké i nadměrné pití alkoholu.

Porucha užívání alkoholu je chronické onemocnění s významnými medicínskými, sociálními a psychologickými důsledky. Významně ovlivňuje systém zdravotní péče, přispívající k 7,4% návštěv na pohotovosti.

Lidé s poruchou užívání alkoholu budou pokračovat v pití alkoholu, i když má na ně negativní důsledky; například ztrátu zaměstnání nebo ničení rodinných vztahů. Možná i vědí, že alkohol negativně ovlivňuje jejich život, přesto to však nestačí k ukončení tohoto zlozvyku.

Příčiny alkoholismus a epidemiologické souvislosti

Přesná příčina vzniku poruchy užívání alkoholu je sice neznámá, náchylnost k ní je pravděpodobně multifaktoriální. Podle některých studií je přibližně 50% kauzalita v souvislosti s genetikou, dalších 50% souvisí s vnějšími faktory prostředí. Epigenetické a neurobiologické adaptace zřejmě hrají také roli při vzniku syndromu závislosti na alkoholu, avšak je potřebný další výzkum.

Ve vědecké práci publikované v roce 2010 se celoživotní prevalence pohybuje mezi 5,4 až 14,1% americké populace a 1,1 až 5,5% v evropské populaci. Obě oblasti měly však společné, že alkoholová závislost se vyskytuje častěji u mužů než u žen. Podle studie s použitím dotazníku CAGE, která umožňuje získávat data 4 typů konzumu alkoholu-abstinence, sociální konzum, abúzus a závislost na alkoholu, bylo v našem prostředí zjištěno, že 14,3% lidí vzorku bylo abstinentů, 67,4% sociálních konzumentů, 7,4% abuzerů a 11,0% závislých na alkoholu.

Příznaky alkoholismu

Je zřejmé, že člověk, který podléhá pití alkoholu, postupně se mění v chování a také se u něj rozvíjejí různé tělesné změny. Porucha užívání alkoholu je často spojena s následujícími jevy:

• Pití alkoholu o samotě
• Vysoká tolerance u závislosti je spojena s vyšším množstvím vyššího příjmu alkoholu
• Násilnost či rozzlobenost, podrážděnost při otázkách ohledně alkoholové závislosti
• Změna stravovacích režimů
• Zanedbávání osobní hygieny
• Absence v práci nebo ve škole pro pití alkoholu
• Neschopnost kontrolovat příjem alkoholu
• Výmluvy na konzum alkoholu: „...to se jinak zvládnout nedá...“
• Pokračování v pití i při právních, sociálních či ekonomických problémech
• Vzdání se společenských, pracovních či rekreačních aktivit na úkor alkoholu

K fyzickým příznakům u lidí trpících syndromem alkoholové závislosti patří:

• Chuť na alkohol
• Třes, nevolnost, zvracení
• Chvění v ranních hodinách
• Výpadky paměti
• Tělesná onemocnění (viz dále)

Vliv alkoholu na organismus

Porucha užívání alkoholu zahrnuje ztrátu kontroly nad schopností mírně pít alkohol. Tato ztráta kontroly má negativní důsledky. Ovlivňuje vztahy s druhými, tělesné i duševní zdraví a schopnost plnit rolové povinnosti. Alkohol se pak požívá ve zvýšeném množství k dosažení stejného účinku. I zde platí, že na něj vzniká tolerance. Pokud alkohol z nějakého důvodu pro konzumenta není dostupný, objevují se abstinenční příznaky. Pacienti se syndromem závislosti na alkoholu pociťují intenzivní touhu po alkoholu a ta vede k neustálé konzumaci této látky.

Alkohol, tedy ethanol, způsobuje uvolňování dopaminu v těch částech mozku, které jsou součástí mechanismu odměny. Také však ovlivňuje i opioidní systém, inhibiční systém, glutamát či serotonin v mozkové tkáni. Alkohol má schopnost vyvolat euforii a rozpouští úzkost. Pokud chceme porozumět syndromu závislosti na alkoholu, musíme zde však vždy zohlednit i výše zmíněné genetické faktory a faktory související s vnějším prostředím.

Komplikace alkoholismu

Porucha užívání alkoholu může přispět k množství komplikací. V první řadě jsou to různá náhodná zranění související s pády, autonehodami a podobně; ale také nenáhodná zranění. Z vážných komplikací jsou to rakovinová onemocnění, nemoci parodontu, výživové nedostatky, gastroezofageální reflux, zánět žaludku, Mallory-Weissův syndrom, opožděné vyprazdňování žaludku, jaterní cirhóza, nedostatečnost slinivky břišní, náhlá a chronická pankreatitida, krvácení z horní části trávicího traktu, mrtvice, onemocnění koronárních arterií srdce, roztažená svalovina srdce, hypertenze, potlačení imunity, spánková apnoe, vdechnutí cizího tělesa-zvratky, zápal plic na bakteriální bázi, ztížené vstřebávání některých živin, sexuálně přenosné infekce, Korzakovův syndrom anémie, trombocytopenie či akutní hepatitida.

Diagnostika alkoholismu

Diagnóza syndromu závislosti na alkoholu se stanovuje podle přesných kritérií. Je zde důležitá anamnéza a fyzikální vyšetření pacienta. Posuzuje se vliv alkoholu na vztahy, zdraví, aktivitu včetně zaměstnání, jakož i schopnost zmírnit pití. Diagnostika se soustředí také na abstinenční příznaky, toleranci alkoholu a potřebu zvýšení množství alkoholu k dosažení stejného účinku.

Použití laboratorního vyšetření může být užitečné u některých scénářů. Potřebuje-li lékař vyhodnotit akutní intoxikaci alkoholem, je možné zjistit hladinu etanolu v krvi. K posouzení užívání alkoholu za posledních 5 dní může být použit sérový ethylglukuronid. Některé testy umí zjistit, zda byl alkohol užit před 2-3 týdny; například koncentrace fosfatidyletanolu v krvi.

Dotazník CAGE a screeningový test MAST

Dotazník CAGE je historicky velmi široce používán, i když se považuje již v současnosti spíše za zastaralý. Tato zkratka znamená Cut down, Annoyed, Guilty, Eye-opener. Tato slova odkazují přitom na čtyři otázky, které mohou lékaři položit k posouzení příznaků a symptomů zneužívání alkoholu:

1. Měli jste někdy pocit, že byste měli omezit pití? (omezení, Cut down)
2. Rozzlobili vás lidé tím, že kritizovali vaše pití? (mrzutost, Annoyed)
3. Cítili jste se někdy kvůli svému pití špatně nebo provinile? (vina, Guilty)
4. Už jste si dali někdy ráno drink, abyste si ustálili nervy nebo se zbavili „opice“? (otvírák očí, Eye-opener)

Pacient odpovídá na každou otázku buď „ano“, nebo „ne“ a za každou kladnou odpověď dostává 1 bod. Pokud se napočítají více než 2 body, naznačuje to potencionální problémy s alkoholem.

MAST, tedy Michigan Alcoholism Screening Test, je 25-položkový dotazník, který poskytuje screening celoživotního užívání alkoholu a problémů souvisejících s alkoholem v různých skupinách pacientů. Za každou kladně zodpovězenou položku dostává také pacient 1 bod, přičemž důkladné posouzení pacientova pití alkoholu se doporučuje u těch, kteří mají skóre 7 nebo vyšší.

Kromě těchto testů existuje i test s názvem AUDIT, a jiné.

Následky alkoholismu

Alkohol má škodlivé účinky a hlavně jeho chronické užívání se transformuje do poškození různých orgánových systémů v těle:

• Gastrointestinální systém - je známa jeho hepatotoxicita, tedy neblahý vliv na játra. Sice má tento orgán možnost obnovy buněk, ve stádiu cirhózy jsou již jeho změny nezvratné. Poškození jater při akutní i chronické intoxikaci alkoholem lze zjistit z jaterních testů. Bývá zvýšená alaninaminotransferáza, aspartátaminotransferáza a gamaglutamyltransferáza; jedná se o jaterní enzymy. Alkohol může způsobit i zánět jater, projevit se žloutenkou, horečkou, břišní vodnatelností a zvýšením bílých krvinek v krevním obraze. Pacienti s jaterní cirhózou vykazují někdy na kůži tzv. pavoučkové névy a také jícnové varixy. Je zde větší riziko vzniku hepatocelulárního karcinomu. Z ostatních trávicích potíží je třeba zmínit zánět žaludku a GERD, tedy reflux žaludečního obsahu.
• Hematologický systém – alkohol vede k útlumu kostní dřeně. V krevním obraze se to projeví snížením bílých, červených krvinek a také krevních destiček. U těchto pacientů také bývá pozorován nedostatek vitamínu B12 a folátu, což vede ke zvětšení buněk červené krevní řady.
• Neuropsychiatrický systém – Korzakovův syndrom je soubor příznaků u některých pacientů trpících alkoholismem spojený s nedostatkem vitamínu, thiaminu. Projevuje se ztrátou paměti. Alkohol dále vede k polyneuropatii, poškození periferních nervů horních a dolních končetin, a také k abnormalitám chůze. Alkohol zvyšuje riziko deprese, mrtvice a demence. Delirium je také možným následkem akutní intoxikace alkoholem. Je spojeno se změnou chování a pozornosti, s halucinacemi a pod.
• Kardiovaskulární systém – alkohol může vyvolat fibrilaci síní, rozuměj druh arytmie. Také zhoršuje hypertenzi, tedy zvyšuje krevní tlak. Postihuje věnčité, koronární arterie srdce a vede také ke dilatační kardiomyopatii, rozšíření srdečních segmentů. Po jeho užití mohou také vznikat koronární spasmy a typická bolest za hrudní kostí.
• Rakovina – alkohol zvyšuje riziko některých typů rakoviny. Patří sem rakovina prsu, jícnu, dutiny ústní, hltanu, jater, tlustého střeva, žaludku a slinivky břišní.
• Endokrinní systém – chronické užívání alkoholu zhoršuje zdraví kostí. Vzniká osteoporóza, postupné řídnutí kostní hmoty. Také může jeho užívání vést k hypotyreóze, snížené funkci štítné žlázy.
• Plicní systém – zhoršení spánkové apnoe u pacientů s obstrukčním spánkovým apnoe. U pacientů trpících syndromem závislosti na alkoholu se častěji vyskytuje zápal plic spojený s infekcí.
• Imunitní systém – alkohol zhoršuje funkci buněk bílé krevní řady, B i T lymfocytů. To přispívá k častějším infekcím.

Jako léčíme alkoholismus?

Cílem léčby syndromu závislosti na alkoholu je snížit příjem alkoholu nebo úplně přestat; základem je farmakoterapie a behaviorální léčba. Níže uvedené léky jsou v současné době schváleny v USA úřadem pro potraviny a léčiva FDA:

• Naltrexon – léčivo potlačuje příjemné a posilující účinky alkoholu. Přípravek snižuje touhu po alkoholu a míru návratu k pití po jeho vysazení.
• Akamprosát – mechanismus jeho účinku není znám, ale pravděpodobně ovlivňuje inhibiční systém mozku
• Disulfiram – způsobuje nepříjemnou reakci po požití alkoholu. Mechanicky lék inhibuje enzym acetaldehyddehydrogenázu, který vede k akumulaci acetaldehydu. Acetaldehyd způsobuje disulfiramovou reakci včetně zarudnutí, nevolnosti, zvracení, tachykardie, bušení srdce a pocení. Tento lék není vhodný u pacientů s vážným onemocněním srdce a u lidí s poruchou funkce jater.
• Další léky – je také možné použít gabapentin, topiramát nebo baklofen
• Behaviorální léčba – existuje více možností behaviorální terapie; ta by se však neměla provádět bez farmakoterapie. Behaviorální terapie, tedy léčba chováním, může být prováděna ambulantní cestou, nebo v ústavním zařízení. Existují i ​​svépomocné skupiny jako Anonymní alkoholici.

Celková terapie u pacienta, který trpí syndromem závislosti na alkoholu, musí být také zaměřena na zlepšení funkce poškozených orgánů a orgánových systémů. Léky s příznivým účinkem na játra na bylinné bázi typu silymarin zlepšují kvality orgánu a také mají příznivý vliv i na nervový systém. Ostatní léčba se odvíjí od konkrétního problému. Někdy je nutný i chirurgický zákrok, u těchto pacientů je však často porucha srážení krve na základě jaterního poškození, což ztěžuje jakýkoli operativní přístup.

Prognóza alkoholismu

Syndrom závislosti na alkoholu je chronický, dlouhotrvající stav s variabilní prognózou. U některých pacientů dochází k recidivám, jiní abstinují i ​​bez účasti léčby. Mezi faktory, které zvyšují riziko recidiv, patří jiná psychiatrická onemocnění a jiné poruchy spojené s užíváním návykových látek.

Pacienti, kteří se dobrovolně pokoušejí přestat s nadužíváním alkoholu, mohou být inspirativní ve svém jednání i pro ostatní. Důležité je si uvědomit, že alkoholismus je nemoc vyskytující se v celém populačním průřezu a přináší s sebou velké množství komplikací. Léčebný přístup k takovému pacientovi nemusí být vždy jednoduchý a jednoznačný a je nutno přihlížet k celé řadě různých fenoménů i co se jeho dlouhodobých následků týče.

Zdroje

NEHRING M. S. a kol.: Alcohol Use Disorder. 2024. NationalLibraryOfMedicine [online] [cit. 12.28.2024]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK436003/

KRANZLER R. H. a kol.: Diagnosis and Pharmacotherapy of Alcohol Use Disorder: A Review. 2020. NationalLibraryOfMedicine [online] [cit. 12.28.2024]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7391072/

BURKE D. a kol.: Alcoholism. 2023. Healthline [online] [cit. 12.28.2024]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/alcoholism/basics

NOVOTNÝ V. a kol.: Epidemiológia alkoholizmu vo svete a na Slovensku. 2010. Lekársky obzor [online] [cit. 12.28.2024]. Dostupné z: https://www.lekarskyobzor.sk/lekarsky-obzor-2010/43-lekarsky-obzor-3-2010-/391-epidemiologia-alkoholizmu-vo-svete-a-na-slovensku

VOKURKA M., HUGO J. a kol.: Velký lékařský slovník. Delirium. 2007. Maxdorf. s. 192 [cit. 12.28.2024]. Dostupné z: ISBN 978-80-7345-130-1

FLORIMBIO R. A. a kol.: Assessment Tools Used to Diagnose Alcohol Use Disorders. CAGE Questionnaire. 2024. AmericanAddictionCenters [online] [cit. 12.28.2024]. Dostupné z: https://americanaddictioncenters.org/alcohol/assessment