Obsah článku
Mozková obrna je onemocnění objevující se v dětském věku. Příčiny mohou být jak vrozené, tak získané. Takové dítě bývá zařazeno do komplexního léčebného plánu.
Charakteristika
Dětská mozková obrna (zkr. DMO, angl. cerebral palsy) může být definována jako stav charakteristický paralýzou (ochrnutím), parézou (částečným ochrnutím), nekoordinovaností pohybů, chybou motorické funkce související s motorickými (pohybovými) centry v mozku, jakož i mentální poruchou.
Mozková obrna je skupina stavů postihujících pohyb a držení těla. Bývá způsobena poškozením mozku při jeho vývoji, velmi často před narozením.
Příznaky dětské mozkové obrny se objevují v dětství (předškolní věk) a varírují mezi velmi mírnými až po závažné. Tyto děti mívají přehnané reflexy. Končetiny a hrudník se mohou jevit velmi poddajné. Svaly mohou být naopak tuhé, spastické. Příznaky často zahrnují nesouměrnou posturu (držení těla), nekontrolované pohyby a nestálou chůzi.
Při dětské mozkové obrně se může vyskytnout porucha polykání. Také je možné oslabení svalů oka (nerovnováha), takže tito pacienti nemohou zaostřit rovnoměrně na jedné objekt. Kvůli tuhosti svalů mají častou omezenou hybnost v kloubech.
Příčina mozkové obrny varíruje od pacienta k pacientovi. Zatímco někteří z pacientů mohou chodit, jiní jsou odkázáni na invalidní vozík a asistenci. Také intelektuální schopnosti se liší případ od případu.
Epilepsie, slepota, ztráta sluchu se také mohou u některých těchto pacientů objevit.
Nelze nemoc vyléčit, avšak existuje komplexní léčba, která zlepší u těchto pacientů funkci.
V dětství se mohou projevy onemocnění různě měnit, avšak stav se celkově nezhoršuje. Zůstává stejný. Některé projevy se časem zvyknou i zlepšit, vyčiřit.
V zásadě dělíme dětskou mozkovou obrnu na pět typů:
- Spastická mozková obrna – nejvíce rozšířený typ, jsou u ní tuhé svaly a zvýšená reflexibilita
- Dyskinetická mozková obrna – obtížné kontrolovat volové svalstvo
- Ataktická mozková obrna – v popředí jsou problémy s rovnováhou a koordinací pohybů
- Hypotonická mozková obrna – svaly při této poruše jsou většinou relaxovány (handrovité). U dětí se projevuje tak, že mají problém s držením hlávky.
- Smíšená mozková obrna – je kombinací více předchozích
Příčiny
Příčiny vzniku dětské mozkové obrny se dělí na:
1. Vrozené
Asphyxia neonatorum – nedostatečné okysličení mozku během porodu může způsobit poškození mozku, které vede k DMO.
Genové mutace – mutace mohou vést k abnormálnímu vývoji mozku
Infekce během těhotenství – přenos infekce z matky na plod může vést ke vzniku DMO. Mezi hlavní vyvolavatele patří neštovice, zarděnky, cytomegalovirus, syfilis a bakteriální infekce.
Krvácení do mozku – porážka plodu může vést k DMO
Abnormální vývoj mozku – infekce spojené s vysokými horečkami a úrazy
2.Získané
Počítají se od 28 dnů po porodu, většinou se objeví do 2 let.
Řadíme sem:
Úraz hlavy – vedoucí k poškození mozku, může souviset například s pádem v raném věku
Infekce – meningitida (zánět mozkových blan), encefalitida (zánět mozku), které vedou k poškození mozku
Žloutenka – spojená s poškozením jater, neléčená může vést ke kernikteru (bilirubinová encefalopatie)
Příznaky
Symptomy dětské mozkové obrny mohou být velmi rozmanité. U některých lidí postihne nemoc celé tělo, u jiných jen polovinu těla nebo jen jednu končetinu. Mezi hlavní symptomy patří problémy s pohybováním, koordinací, mluvením, jídlem a s vývojem.
Pohyb a koordinace
- Tuhé svalstvo (spasticita), zvýšené reflexy
- Napětí svalstva může být buď přílišné, nebo naopak oslabené (handrovité končetiny)
- Zhoršené držení rovnováhy a slabá koordinace pohybů (ataxie)
- Trhavé nekontrolované pohyby, přezdívané i třes (tremor)
- Pomalé, svíjevé pohyby
- Upřednostňování jedné strany těla, dosahování jednou rukou a pod.
- Zhoršená chůze, pacienti často chodí po prstech, nebo jsou shrbeni
- Bývá také přítomna nůžková chůze (zkřížená kolena)
- Problémy s jemnou motorikou se projeví například při knoflíku, případně pořizování si kuchyňského nádobí
Řeč a mluvení
- Opožděné vývoj řeči
- Obtíže s mluvením
- Problémy s sání, žvýkáním nebo jídlem
- Slintání nebo problémy s polykáním
Vývoj
- Opožděné dosažení motorických milníků, například sezení nebo plazení
- Neschopnost učení se
- Intelektuální neschopnosti
- Prodloužený růst
Další příznaky
- Záchvaty typu epilepsie
- Problémy se sluchem
- Problémy s zrakem a pohyblivostí očí
- Bolestivost a potíže s dotykovou citlivostí
- Potíže s močovým měchýřem a střevy s častou močovou nedostatečností (inkontinence) a zácpami
- Problémy s mentálním zdravím, emocionální potíže i poruchy chování
Kdy navštívit lékaře
Je důležité vyhledat dětského lékaře svého dítěte, pokud se objeví poruchy pohyblivosti, také při opožděné motorice či poruchách chování.
Důležité je vyhledat lékaře i tehdy, když se objeví problémy s držením těla či nepravidelné pohyby. Také je nutné vyhledat pomoc při potížích s polykáním, zaostáváním pohybu očí a podobně.
Diagnostika
Při mírných symptomech může být diagnostika opožděna. Při podezření na dětskou mozkovou obrnu lékaři zhodnotí jednotlivé symptomy. Také je důležitý monitoring růstu u takového dítěte, nutno tedy podotknout, že je nutný dispenzar (dlouhodobé sledování).
Většinou se na léčení pacienta s dětskou mozkovou obrnou účastní tým specialistů. Patří k nim kromě pediatra také dětský neurolog, psychiatr, fyziater. Někdy je vhodná spolupráce také s dětským psychologem, případně s logopedem.
Základním je také vyšetření krve a moči, které mohou potvrdit nebo vyvrátit některé genetické nebo metabolické příčiny dětské mozkové obrny.
Z pomocných vyšetření se provádí MRI (snímkování magnetickou rezonancí), kraniální ultrazvuk. U stavů, kdy pacient trpí epileptickými záchvaty, je nutné je verifikovat pomocí EEG (elektroencefalografie). U všech těchto vyšetření je někdy nutné dětského pacienta zklidnit pomocí léků (sedace).
Z dalších vyšetření je to vyšetření zraku, sluchu, řeči, intelektu, vývoje, pohybu či jiných potíží.
Léčba
V terapii hraje velkou roli celý tým profesionálů a musí být sestaven léčebný plán. Možnosti léčení zahrnují medikamenty, terapie, chirurgické procedury a jiné přístupy.
Léky
Svalové a nervové inkece – podávají se při nepřiměřeně napjatých svalech či svalových skupinách, například botulotoxin.
Ústní podaná svalová relaxancia – vedou k uvolnění svalstva. Používá se baklofen, tizanidin, diazepam či dantrolen.
Léčba proti slinění – podávají se injekci botulotoxinu do slinných žláz.
Terapie
Fyzikální léčba - trénink a cvičení pohybů, uvolnění svalstva, zlepšení síly, flexibility, rovnováhy, motorického vývoje a celkové hybnosti. V tomto případě je také důležité, co se pacient naučí a co potom praktikuje v domácích podmínkách.
U dětí mezi 1-2 rokem se terapeut věnuje správnému vývinu některých svalových skupin, hýbání hlavičky, kontrole hrudníku, kolísání, otáčení na podložce, trénuje se úchopový reflex a podobně.
Také se zde trénuje pohyblivost pomocí invalidního vozíku.
Zaměstnanecká terapie – terapeut se věnuje pacientovi v otázkách práce, zařazení do běžného života, samostatnosti v domácím prostředí.
Řečová a jazyková léčba – cestou logopeda lze zlepšit komunikační schopnosti, odstranit řečové a jazykové bariéry, zlepšit výslovnost a podobně. Také se tento terapeut věnuje stravování a slinění. Někdy je nutné naučit pacienta znakovou řeč.
Rekreační terapie - některým pacientům velmi pomáhá ježdění na koňském hřbetě, lyžování, ale i hra s delfíny či léčba se psem. Taková terapie kromě pohybových dovedností zlepšuje také rozumové schopnosti. Také se stará o emocionální stránku pacienta.
Chirurgické procedury
Ortopedická chirurgie – někdy je nutná při svalových zkrácení, kontrakturách. Taková léčba také může napravit kloubní spojení do přirozených pozic.
Selektivní dorzální rizotomie – řezání nervových vláken. Může se provést při spasticitě, kdy je při pohybech velká bolestivost. Taková terapie umí zmírnit bolesti, avšak může vést ke znecitlivění.
Další léčba
Medicína se orientuje na přidružené záchvaty, bolest, osteoporózu, jakož i mentální obtíže. Většinou lze v takových případech zasáhnout medikamentózně.
Tak jako jiné dospělé, i v tomto případě po dosažení dospělosti musí tito pacienti řešit i běžné problémy se zrakem, sluchem, bolestí či chrupem.
V rámci terapie se zdravotnický tým zaměřuje i na pocit ochrany, pracovní uplatnění, správné nastavení životního prostředí, finanční podporu, jakož i na celkovou kvalitu života těchto pacientů.
Domácí léčba
Mezi základní přístupy v domácí terapii řadíme muzikoterapii. Je cenná, protože kromě poslechu hudby s dobrou odezvou nutí pacienta zapojovat se do procesu - hrát na nástroj, tančit a podobně. Také ovlivňuje náladu.
Fytoterapie (léčba bylinami) si našla také své místo při pomoci pacientům s DMO. Podávají se švédské kapky, které jsou dobré při bolestech, ale také epileptických záchvatech. Také je vhodná léčba kopřivou, mateřídouškou, šalvějí a heřmánkem. Ty pomáhají hlavně při obrně. Na zvýšené svalové napětí by mohla být účinná kontryhel. Všechny tyto bylinky lze podávat ve formě čaje i smíšeného, případně je použít do sedací koupele.
Zajímavosti
U dospělých lidí se nemůže vyvinout mozková obrna. Ta se objeví jen v prvních 2 letech života, popřípadě ještě před narozením.
Kouření v těhotenství může vést ke změnám vývoje mozku plodu. Také užívání psychoaktivních látek během těhotenství může vést k postižení plodu.
Dětská mozková obrna není degenerativním onemocněním.
Mezi hlavní komplikace dětské mozkové obrny patří skolióza, předčasné stárnutí, deprese, úzkost, srdeční a plicní onemocnění, chronická bolest.
Zdroje:
Michal Drobný et al. - Neurology Textbook
Maria Treben - Moje léčivé rostliny
https://www.mayoclinic.org/ - Cerebral Palsy
https://www.healthline.com/ - What Cause Cerebral Palsy?
https://www.webmd.com/ - What Is Cerebral Palsy?
