Drogová závislost

Drogová závislost je celospolečenským problémem. Kromě zdravotních rizik s sebou nese často zvýšenou trestnost. Některé psychoaktivní látky jsou dostupné legální cestou, jiné na „černém trhu“.

Úvod do problematiky

Negativní důsledky užívání psychoaktivních látek postihují miliony lidí na celém světě. Problematika je složitá a proto je třeba ji chápat komplexně, z více úhlů. Kromě dopadů na psychické a tělesné zdraví má zneužívání drog dopad i na sociální sféru těchto lidí. Pro lepší chápání musíme rozlišovat mechanismy působení a účinky jednotlivých drog. Chápání abstinenčního syndromu je také směrodatné.

V tomto přehledovém článku se budeme více věnovat jednotlivým skupinám psychoaktivních látek, které bývají zneužívány. Patří sem opioidy, stimulanty, tlumící látky, halucinogeny, konopí a těkavá rozpouštědla. K těm běžně legální cestou dostupným řadíme alkohol a tabák.

Tento přehled zkoumá krátkodobé i dlouhodobé účinky zneužívání psychoaktivních látek na tělo a mysl, včetně změn ve struktuře a funkci mozku, fyzických zdravotních problémů a problémů duševního zdraví. Genetické souvislosti při různých závislostech budou dále také předestřeny.

Definice závislosti

Závislost je „stav závislosti na určité látce, věci nebo činnosti“. Lékařsky ho můžeme definovat jako „chronický, recidivující stav charakterizovaný nutkavým chováním při hledání drogy, pokračujícím užíváním navzdory škodlivým následkům a dlouhotrvajícími změnami v mozku“.

Látková, také drogová závislost se zde chápe jako neuropsychiatrická porucha charakterizovaná opakovanou touhou neustále užívat drogu navzdory jejím škodlivým následkům. Rozlišujeme také pojem nelátková závislost, který nezahrnuje drogy v pravém slova smyslu, ale zahrnuje podobné chování, jako když člověk užívá drogu; může se jednat o patologické hráčství, závislost na jídle, internetu a pod.

Některé základní pojmy

Pojem droga v tomto článku zahrnuje tu omamnou látku, která bývá zneužívána k vyvolání změn v přežívání, nazýváme ji také psychoaktivní látkou nebo substancí. Jedná se tedy o pojem nesoucí její škodlivost na lidské zdraví; oproti farmakologickému vymezení tohoto pojmu, který je více obecný.

O drogové závislosti či syndromu drogové závislosti se v současnosti hovoří také jako o poruše užívání látek, z anglického substance use disorder, zkratka SUD. Klíčovou charakteristikou SUD je neschopnost kontrolovat užívání drog navzdory jejich nepříznivým účinkům, které přináší. Problém zneužívání drog a drogové závislosti přerostl do významného zájmu, přičemž celosvětově se zvýšil až alarmující počet postižených uživatelů. V Evropě je nejčastěji užívanou nelegální drogou konopí, následně stimulanty. Podle EMMCDA, Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost, k nejrozšířenějším užívaným nelegálním stimulantům v Evropě patří kokain, MDMA a amfetaminy. Užívání opiátů je sice plošně ne tak časté, jejich hlavní komplikací je přenos infekčních onemocnění cestou nitrožilního užívání.

V posledních desetiletích se v rámci boje proti drogové závislosti zaměřil výzkum především na pochopení toxických mechanismů návykových látek. Výzvou klinické medicíny je porozumění zdravotníkům, že uživatelé psychoaktivních látek často sahají i po více látkách najednou; často to vede i k nespecifickým projevům a také ztěžuje identifikaci konkrétní látky.

Medicínský výzkum se v současnosti orientuje na vliv různých látek a neurotransmiterové systémy centrálního nervového systému, také možné genetické asociace. Některé studie prokázaly pozoruhodné souvislosti mezi závažnými duševními chorobami a zneužíváním drog obecně.

Psychoaktivní látky bývají do organismu vpravovány různými cestami. Některé se užívají ve formě tablet, kouří, přidávají do potravin a nápojů, jiné se šňupou či vpravují do těla injekční cestou.

V současnosti je rozšířeno cestování, někdy i s cílem zažít drogový „trip“. Naproti minulosti, kdy se psychoaktivní látky v našich podmínkách spíše podomácku vyráběly, dnes je možná prakticky nepřetržitá drogová turistika. I z tohoto důvodu čelí medicína drogových závislostí novým výzvám.

Základní dělení psychoaktivních látek

Nejčastěji psychoaktivní látky můžeme rozdělit do těchto skupin:

• Alkohol - psychoaktivní látka, která je běžně dostupná na legálním trhu, vede k syndromu závislosti na alkoholu
• Opiáty - patří sem chemické deriváty máku setého, Papaver somniferum; odedávna jsou běžně používány ke zmírnění bolesti, např. během válek. Nejznámější molekulou je morfin. Jedná se o analgetikum dostupné na lékařský předpis. Získává se z latexové šťávy makovic, chemickou cestou se upravuje na diacetylmorfin, známý jako heroin. Tato nelegální droga má velmi silný potenciál závislosti. Kromě těchto látek známe i různé opiové deriváty, používané v medicíně jako léky proti silné bolesti.
• Kanabinoidy - psychoaktivní potenciál mají některé substance obsažené v rostlině Cannabis sativa, resp. indica. Jedná se o látku THC, zjedn.tetrahydrocanabinol, nesoucí kromě euforizačních i halucinogenní účinky; hlavně ve vyšších množstvích. V naší oblasti se rozmohlo užívání kanabinoidů po roce 1989, hlavně mezi mladými lidmi.
• Sedativa a hypnotika - do této skupiny řadíme látky obsažené v některých běžně používaných lécích na spaní. Bývají zneužívané benzodiazepiny s potenciálním návykem. V minulosti byly často zneužívány barbituráty, v současnosti nejsou běžně dostupné.
• Kokain - alkaloid z rostliny Erythroxylum coca má psychostimulační účinky. Někdy se ke konzumentovi dostává i ve formě „crack“ – látky s vůbec nejsilnějším potenciálem závislosti. Kokain je považován za drogu bohatých.
• Jiné stimulanty, včetně kofeinu - do této skupiny řadíme syntetické látky amfetamin, metamfetamin, extázi a kofein, který je ale získáván z rostliny rodu Coffea, respektive z jiných rostlin. Metamfetamin, tedy pervitin, byl využíván v období 2. světové války pro své stimulační účinky. Extáze je považována za taneční drogu. Kofein je legální substance běžně celosvětově dostupná, konzumuje se nejvíce v podobě kávy.
• Halucinogeny - patří sem často látky na přírodní bázi; k nejznámějším patří LSD, tedy diethylamid kyseliny lysergové, získávaný z houby Claviceps purpurea cizopasící na obilí. Psilocybin je alkaloid obsažený v houbách holohlavců, známých jako lysohlávky. K dalším halucinogenům patří například meskalin získávaný z kaktusu Lophophora Williamsii. Je důležité si uvědomit, že mnoho rostlin v přírodě nese halucinogenní potenciál a proto je nutná zvýšená pozornost i při sklizni bylin, hřibů či chytání některých živočichů; i v našich podmínkách.
• Tabák - rostlina Nicotiana tabacum obsahuje alkaloid nikotin, který se dostává cestou tabákových výrobků většinou legálními cestami až ke konzumentům. Tabák má také silný potenciál závislosti. I přes kampaně proti jeho užívání je stále ve společnosti nikotin rozšířen, nesouce s sebou nechvalně známé škodlivé účinky.
• Těkavé rozpouštědla - jedná se o chemická rozpouštědla typu toluen, v minulosti často zneužívána toxikomany k navození extatických stavů. I vědecky bylo potvrzeno, že jejich zneužívání nese riziko postižení bílé hmoty mozkové a rozvrat osobnosti. Lidé zneužívající těkavá rozpouštědla jsou často agresivní a nepřiměřeně dráždiví.
• Užití více drog a jiných psychoaktivních látek – někdy bývá zneužíváno více psychoaktivních látek současně. Pro tento jev vyčlenila v minulosti MKCH samostatnou klasifikační jednotku. Je také důležité upozornit, že velké množství i nově objevovaných chemických substancí nese s sebou psychoaktivní potenciál. Jedná se o různé jak přírodní, tak syntetické látky. V minulosti byla touto cestou zneužívána například muchomůrka červená.

Výše uvedené klasifikační schéma vychází z Mezinárodní klasifikace nemocí, MKCH. Některé z výše uvedených látek byly objeveny náhodně, jiné mají jistý tradiční historický profil. Jejich užívání je rozšířeno po celém světě a je spojeno s řadou nežádoucích reakcí. Na šíření psychoaktivních látek mají často zásluhu zločinecké organizace, s neblahým dopadem na zdraví jednotlivců i celé komunity.

Obecné účinky psychoaktivních látek na lidské tělo

Účinky psychoaktivních látek na lidský organismus jsou složitou problematikou.

Zneužívané látky mají širokou škálu různých účinků. Mění nejen vzorce chování či biochemické parametry s dopadem na tkáň centrálního nervového systému. Pokud jde o behaviorální účinky, po užití většiny těchto látek dochází ke změně kognitivních funkcí, zhoršenému úsudku, změnám nálady a emocí. Často narušují systém odměňování mozku, což vede k návykovému chování a nutkavému hledání drog. Na biochemické úrovni mohou psychoaktivní látky interferovat s normálním fungováním neurotransmiterů, jako je dopamin, serotonin, kyselina gama-aminomáslová. To ovlivňuje regulaci nálady, zpracování odměn a celkovou funkcionalitu mozku. Chronické užívání drog vede k toxickým účinkům na mozkovou tkáň, projeví se to někdy i strukturálním a funkčním poškozením.

Zjednodušeně bychom je mohli rozdělit na zpomalovače, depresanty a urychlovače, stimulanty. Některé z těchto látek mají však na poli účinků zvláštní vlastnosti:

Depresanty

Heroin a jiné opioidy se odlišují svými návykovými vlastnostmi. Zvyšují hladiny dopaminu v mozku, což vede k opakovanému užívání těchto drog, tedy i k návykovému chování. Interagují také s opioidními receptory. Vyvolávají euforii, sedaci, při abstinenčním syndromu i namrzenost.

Alkohol tlumí centrální nervový systém, CNS. Působí především na GABA receptory. Vyvolává depresi, nejprve je ovlivněna bdělost, později úsudek. Nejprve bývá sice popsán stimulační účinek včetně vzrušení, potěšení, ztráty zábran, později dojde k utlumení. Uživatel může být agresivní, hněvivý, náladový.

Stimulanty

Amfetaminy vedou k intenzivní euforii. Vzhledem k jejich psychostimulačním vlivům se v některých zemích zvykli v terapeutických dávkách předepisovat při ADHD, tedy poruše pozornosti s hyperaktivitou a také při narkolepsii, chorobné spavosti. Zvyšují bdělost a snižují únavu. Metamfetamin, amfetamin a MDMA vyvolávají potěšení působením na dráhu odměňování. V mozku se mění koncentrace dopaminu, noradrenalinu a serotoninu. MDMA, tedy extáze, ovlivňuje i serotoninové receptory v mozku, čímž mění náladový profil uživatele. Užívání těchto látek může vést k psychóze a poruchám vnímání. Bludy a halucinace bývají při dlouhodobém užívání, kdy se postupně ztrácí u těchto pacientů kontakt s realitou.

Kokain nenese až tak silný psychostimulační potenciál jako syntetické amfetaminy. Má také euforizační účinky, zvyšuje bdělost a sebevědomí. Na drogu vzniká závislost. Zvyšuje v těle dopamin, avšak také látky zvané katecholaminy, tedy adrenalin a noradrenalin. Při nedostatku kokainu se objevuje typicky kokainový craving, tedy bažení po této látce. Pacient, který nemá přístup k opakované aplikaci, zůstává apatický, dráždivý, dysforický, neschopný se těšit.

Látky se zvláštními vlastnostmi

Změny po užití konopí zahrnují změny ve vnímání, kognicii, motorickém chování, paměti a učení; v případě dlouhodobého užívání i psychotické epizody. Kanabis aktivuje kanabinoidní receptory, ale také vede ke snížení GABA a také ke zvýšení hladin dopaminu na mozkových synapsích.

Rizikové faktory

Zneužívání návykových látek a závislost na nich může postihnout každého. Jak již bylo zmíněno, své místo zde také hraje genetika, která může být zodpovědná za 40-60% náchylnosti jednotlivce k rozvoji poruchy užívání látek.

Mezi další faktory patří:

• Fyzické, sexuální a emocionální prožívání
• Vystavení se traumatu
• Rověsníci zneužívající psychoaktivní látky
• Výskyt zneužití těchto látek v rodině
• Přístup k těmto látkám
• Poruchy duševního zdraví jako deprese, úzkost, poruchy příjmu potravy, poruchy osobnosti

Specifickou skupinu tvoří dospívající

Adolescenti často experimentují s psychoaktivními látkami, například z komunitních důvodů. Jelikož jejich mozek ještě není plně vyvinut, nemají stejné rozhodovací schopnosti jako dospělí. Tvoří tedy rizikovou skupinu, u které se často rozvine syndrom závislosti. K rizikovým faktorům, proč mladiství sáhnou po psychoaktivní látce, může například být:

• Odpozorování zlozvyků u blízkých
• Špatné zacházení v dětství, například zneužívání
• Tlak vrstevníků na požití nějaké látky
• Šikanování
• Příslušnost v nějaké komunitě
• Onemocnění jako deprese, ADHD

Čím více je přítomno těchto rizikových faktorů, tím je větší pravděpodobnost, že užívání látky povede až k závislosti.

Vyšetření pacienta s podezřením na syndrom závislosti

<Anamnéza a fyzikální vyšetření se liší od typu závislosti, požité látky, času požití a jejího vpravení do organismu. Někdy se intoxikace projevuje nesmyšlenou řečí, mluvením při chůzi, zhoršeným úsudkem. Při užití psychostimulantů jsou typicky zvětšeny oční zornice. Naopak při užití opiátů bývají zornice velikosti špendlíkové hlavičky. Po užití stimulantů se vyskytuje zrychlená srdeční frekvence a vysoký krevní tlak. V první řadě je nutno snížit stres, stabilizovat životní funkce a připravit i tým edukovaný v otázce akutní intoxikace.

Rozlišujeme 5 stadií závislosti:

1. První požití látky – často se jedná o experiment, naivitu, potřebu zalíbit se
2. Pokračování v užívání látky – sice „nepotřebují“ látku, ale chtějí ji, neboť jim například v minulosti zlepšila náladu
3. Tolerance látky – pacienti si uvědomují, že potřebují větší dávku látky, aby pocítili předchozí „stav“
4. Postupný návyk na látku – pacienti pociťují fyzické příznaky při přerušení užívání. Bez „své“ látky se necítí normálně.
5. Závislost na látce – plně rozvinutá závislost. Na některých látkách vzniká psychická, na jiných spíše tělesná závislost, někdy je závislost obojí.

Prognóza

Studie z roku 2005 zjistila mírně vyšší prevalenci zneužívání látek u mužů než u žen. V roce 2016 byla nejčastější poruchou užívání návykových látek závislost na alkoholu, ale nejčastějšími poruchami užívání nelegálních drog bylo zneužití konopí a opiátů. Užívání amfetaminu a kokainu bylo méně časté.

Prognostické ukazatele jsou zcela jasné. I přes diagnostiku pacienti se závislostí umírají o 22,5 roku dříve než zdraví lidé. Toto neradostné číslo souvisí s toxickými účinky látek na více orgánových systémů, včetně srdečního, dýchacího a neurologického. Velkou roli tedy musí ve společnosti hrát prevence, včetně cíleného vychytávání těchto pacientů.

Zdroje

ANGHEL C.D. a kol.: Understanding the Mechanisms of Action and Effects of Drugs of Abuse. 2023. NationalLibraryOfMedicine [online] [cit. 12.28.2024]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC10343642/

FLUYAU D. a kol.: Drug Addiction. 2024. NationalLibraryOfMedicine [online] [cit. 12.28.2024]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK549783/

SLIGHTHAM C. a kol.: What You Need to Know About Substance Use Disorder. 2020. Healthline [online] [cit. 12.28.2024]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/drug-abuse