Obsah článku
Charakteristika
Hyperventilační tetanie (HVT) (také hyperventilační syndrom, HVS) se vyskytuje v záchvatech (nárazech) při bezprostředním ohrožení. Lze si ji představit jako počátek "poplašného systému".
Hyperventilační syndrom se skládá z příznaků způsobených změnami minutové ventilace (dýchání), které převyšují metabolické potřeby organismu (ventilací se odstraňuje více CO 2, než se produkuje).
U žen se toto onemocnění vyskytuje přibližně 5-krát častěji než u mužů. Nejvyšší výskyt je mezi 15. a 50. rokem života. Úmrtí (smrt) v důsledku HVS je velmi vzácné.
Dotyčný má často pocit odhadované dysfunkce některého orgánu. Může mít pocit, že něco není v pořádku se srdcem (infarkt), mozkem (ochrnutí) nebo plícemi (ucpání), žaludkem (kámen) atd.
Tento druh problému nebo krize vede k častým urgentním hospitalizacím. Je spojen s velkou úzkostí, která se stupňuje až k záchvatům hyperventilace (těžké dýchání, předýchávání), spojené s hysterickým maniérováním.
Přestože je toto onemocnění často spojeno s psychickým strádáním, je zřejmé, že je velmi subjektivně nepříjemný každý záchvat hyperventilační tetanie.
Přestože se nejedná o život ohrožující stav, je pacient často "dotlačen" přes tyto obtíže k nezbytným vyšetřením, jako je EKG, sonografické vyšetření břicha nebo CT mozku. Pacient se dožaduje vyšetření, která však často nejsou nutná, jak zjistí lékař při vyšetření.
Závažné riziko somatického (tělesného) onemocnění je velmi nízké. Někdy je toto onemocnění spojeno s poruchou regulace hořčíku (magnézia) a jeho udržování v krvi.
Hlavní příznaky závažného nedostatku (absence) hořčíku u lidí jsou neuropsychiatrické: zahrnují třes, křeče, podrážděnost, spasmus (křečové stažení), zmatenost. Tyto příznaky vznikají ze základní nervové a nervosvalové dráždivosti a tento stav se nazývá tetanie.
Někteří autoři spojují nedostatek hořčíku při tetanii se sníženou hladinou vápníku a draslíku. Ve většině klinických studií se však tetanie vyskytuje i v případě, že jsou hladiny vápníku a draslíku v séru normální.
Hořčíkové ionty chrání organismus před neurotoxicitou některých látek, ale také před psychickým traumatem.
Mírný nedostatek hořčíku se běžně vyskytuje u pacientů považovaných za neurotiky a je spojen s komplexem příznaků, jako je astenie (slabost), poruchy spánku, podrážděnost, kontrakce hladkého svalstva a hyperventilace.
Při samotné hyperventilaci (nadměrném dýchání) v reakci na strach dochází k další hypokalcemii (poklesu vápníku v krvi). To tyto obtíže ještě zhoršuje.
Příčiny
Při hyperventilační tetanii dochází k poklesu vápníku v krvi. Ten je vyvolán samotnou hyperventilací (tj. nadměrným dýcháním). K tomu dochází na základě psychického konfliktu.
Rozhodující je však také hladina hořčíku, protože snížená hladina tohoto minerálu může vyvolat vznik tetanie a vést tak k samotné hyperventilaci.
Projevy
Hyperventilační tetanie se často vyskytuje u pacientů, kteří trpí panickou poruchou nebo některou z fobií.
Velmi často má pacient strach s nějakým tělesným onemocněním. Myslí si, že dostal infarkt, ledvinové kameny nebo že mu při jídle něco uvízlo v krku. V důsledku toho se pak pacient strachem zadýchává, tj. hyperventiluje.
Někdy, zejména u chronické formy onemocnění, je samotná hyperventilace skrytá. Pacient pak podstupuje řadu vyšetření, aniž by byla zjištěna příčina jeho potíží.
Není zcela jasné, proč u některých pacientů dochází k hyperventilaci. U části populace však určité stresové faktory (např. fobie, kofein, laktát,CO2, ...) vyvolávají respirační reakci.
Dlouhodobě má pacient s HVT tendenci dýchat spíše povrchně. Takové dýchání je prováděno horní částí plic, bez většího zapojení bránice.
Pokud je při stresu zapotřebí hluboký nádech, je pociťován jako dušnost, která sama o sobě podněcuje úzkost. Úzkost pak prohlubuje dýchání a začarovaný kruh se uzavírá.
Kromě změny dýchání se objevují pocity brnění prstů (parestézie) a celých končetin. Bolest na hrudi, bušení srdce, pocit "obruče" kolem hrudníku a další podobné příznaky se u jednotlivých pacientů liší.
Přítomna je úzkost, rozrušení, někdy únava, svalová slabost.
Onemocnění má často velmi dramatický průběh.
Často je také přítomna aerofagie, tj. polykání vzduchu. To se projevuje pocitem nadýmání a zvýšeným odchodem větrů (flatulence).
Přítomny jsou také typické křeče zápěstí a nohou, vytváří se tzv. porodní ruka.
Někdy se záchvat může vystupňovat až do té míry, že pacientka omdlí. Přítomná cyanóza vzniká v důsledku kontrakce svalů hrtanu. Přibližně u třetiny těchto pacientů se objevují také epileptické paroxysmy (záchvaty).
Kdy navštívit lékaře
Při podezření na nově vzniklou hyperventilaci je nutné lékařské vyšetření. Pokud váš příbuzný mluví o strachu, je panický nebo začne mít "krizi", je třeba vyhledat odborníka.
Onemocnění se může objevit náhle nebo může trvat delší dobu. V té době je již pacient poučen o možnostech léčby svých obtíží a také o tom, jak je zvládat.
Nemocí se zabývá nejen obvodní lékař, ale také specialista na vnitřní lékařství, neurolog a psychiatr. Často je porucha spojena s dosud nediagnostikovanou panickou poruchou nebo fobií.
Zvýšenou pozornost je třeba věnovat pacientům, kteří se kromě hyperventilačního syndromu léčí pro srdeční onemocnění (stavy po infarktu apod.).
Léčba
Základem léčby je polohování na lůžku s oporou. Následný uklidňující rozhovor může pacienta ujistit, že se mu nic vážného neděje.
Po vyloučení tělesného onemocnění přistoupíme k plastovému sáčku, případně dýchání přes šploulené rty. Když pacient začne hyperventilovat do sáčku, dýchání se postupně utiší. Někdy však přiložení samotné kapsy k ústům je stresující a může vyvolat prodýchání.
Doporučení vyšetření může pacientovi také ulevit, ale je vhodné nefixovat se na celkové vyšetření.
Léčba hořčíkem má ve většině případů pozitivní účinek. Může být podáváno ve formě injekce, nebo infuze.
Nácvik bráničního dýchání a dýchání přes našpulené rty může zlepšit adaptaci na záchvat. Také soustředěné naučené dýchání nosem může pomoci v boji proti hyperventilační tetanii.
Z dlouhodobého hlediska je také nutné sáhnout po lécích, které jsou v kompetenci psychiatra. Patří mezi ně antidepresiva nebo benzodiazepiny.
Domácí léčba
Kromě léčby předepsané lékařem je vhodné nosit s sebou igelitový sáček. Jakmile pacientovi pomůže, dodá mu to jistotu do budoucna.
Kromě toho je vhodná arteterapie a muzikoterapie.
Dlouhodobě je vhodná lázeňská léčba. Vodní procedury, reflexní masáže, termoterapie a cvičení vedou ke zlepšení celkového stavu pacienta, a to s ohledem na fyzickou i psychickou složku. Balneoterapie také posiluje schopnost vyrovnávat se se stresory.
Z fytoterapie upřednostňujeme levanduli, kozlík lékařský, třezalku tečkovanou, meduňku, mateřídoušku a švédské kapky. Při obtížích může pomoci i list máty, i když problém neřeší. Potírá se na hrudi a přikládá se na nos.
Diagnostika
Diagnostika chronické hyperventilace je obtížná, protože pacienti nevykazují vnější známky hyperventilace. Někdy je těmto pacientům také stanovena zavádějící diagnóza.
Onemocněním se zabývá neurolog a psychiatr, kteří se kromě anamnézy a vyšetření zaměří také na případná pomocná zobrazovací vyšetření. Ta pomohou vyloučit jiná onemocnění a stanovit přesnější diagnózu.
Z pomocných vyšetření se provádí EMG (elektromyografie) a EEG (elektroencefalografie). EMG ukazuje známky nervosvalové excitability prohlubující se při hyperventilaci.
Prevence
Pravidelné cvičení a sportovní aktivity jsou důležitou preventivní metodou. Pokud to tělesná konstituce umožňuje, jsou vhodné aerobní aktivity. Patří mezi ně běh, plavání a turistika.
Někdy je nutné cvičit "na podložce", po tréninku s fyzioterapeutem. Nácvik bráničního dýchání pomáhá i při jiných potížích, například při bolestech páteře. Při výběru cvičení myslíme na odvedení pozornosti pacienta od stresorů, které vyvolávají strach.
Dechová cvičení se zaměřují na sevření rtů, které rovněž přináší úlevu při HVT.
Pro tyto pacienty je vhodná strava s vyšším obsahem hořčíku a vápníku, ale také s nižším obsahem cukrů a tuků.
Zdroje
Michal Drobný a kol. - Učebnice neurologie
Daniel Bartko et al - Neurologie
https://www.solen.sk/ - Hyperventilační syndrom
