Náhlá cévní mozková příhoda

Náhlá cévní mozková příhoda je časté onemocnění. Může být způsobena buď krvácením do mozku, nebo ze zakrvácení. Mortalita je vysoká.

Charakteristika

Náhlá cévní mozková příhoda (mozková porážka, mrtvice) je frekventní onemocnění, které vede často k invaliditě, někdy i ke smrti (až 14% u všech typů příhod). Vyskytuje se v každém věku, častěji u starších lidí.

Rozlišujeme několik základních typů mrtvice:

• Hypoxická - ischemická - z nedokrvení oblasti mozku, vznikající většinou uzávěrem některé tepny. Je snížen krevní průtok (výskyt 75-88%)
• Hemoragické - krvácivá – ze zakrvácení do mozkové tkáně při prasknutí cévy (ruptura) (výskyt 9%)
• Subarachnoidální - krvácivá – při ruptuře vrozené aneurysmy (cévní výdutě), nebo tepenno-žilní malformace (výskyt 3%)

Někdy dochází k tomu, že po proběhlé ischemické cévní mozkové příhodě nastane mozkové krvácení v oslabeném terénu (hemoragická infarzace). Stav pacienta je tehdy komplikovanější.

Příčiny

Arterioskleróza (ztvrdnutí tepen) mozku je onemocnění, které úzce souvisí s náhlou mozkovou příhodou. Při takové cévní poškození dochází snadněji k uzávěru cévy a následné mrtvice.

Při ischemické náhlé cévní mozkové příhodě (nedokrvení mozku) dochází k náhlému snížení průtoku krve mozkem. Může to být dáno:

• Aterosklerotickým procesem cévy
• Nahromadění trombu (sraženiny)
• Embolie při fibrilaci srdce - (vznik trombu, který vcestuje do mozkové tepny ze srdce), nebo embolií z aterosklerotického plátu krčnice (tromus velké krční tepny)
• Mikroangiopatie - poškození malých cév, například při cukrovce
• Další - srdeční arytmie, náhlý rychlý nebo pomalý srdeční tep

Je důležité si uvědomit, že náhlá cévní mozková příhoda může být i vratným (reverzibilním) procesem, tedy po jejím vypuknutí může dojít od horšího k postupnému zlepšení zdravotního stavu.

Velkou roli při mozkové mrtvici sehrává také tzv. kolaterální cévní řečiště (hlavní cévy mozku jsou vzájemně pospojovány a jsou mezi nimi i jiné spojky, které vyvažují tlak při změnách prokrvení). Hlavní tepny vstupují do lebky vpředu, ale také vzadu v oblasti krčních obratlů.

Ischemické cévní mozkové příhody se dělí na přechodné ataky, vratné cévní příhody, mozkové infarkty.

Mozkový infarkt je uzávěr některé z mozkových tepen. Může to být přední, střední, zadní nebo základová mozková tepna. Podle lokalizace infarktu se odvíjí i klinický obraz onemocnění.

Na druhé straně, mozkové krvácení může mít velmi dramatický průběh a celkově chudou prognózu. Je to dáno složitostí anatomických poměrů (útlak struktur), nejednoduchým hojením poškozené cévy, jejím celkovým dlouhodobým oslabením.

Při krvácivé mozkové příhodě může dojít k zakrvácení do mozkových komor, tehdy je prognóza špatná.

Při ruptuře cévní malformace nebo aneurysmatu (výdutí) dochází k tzv. subarachnoidálnímu krvácení, kdy pacient zakrvácí do subarachnoidálního prostoru. Jelikož je zde velký risk opětovného zakrvácení, pacienti umírají do 3 měsíců ve 45%.

Rizikové faktory:

Hypertenzní nemoc (zvýšený systémový krevní tlak) je také onemocnění, které úzce souvisí s mozkovou porážkou. Je rizikovým faktorem.

Cévní hypotenze, tedy snížený krevní tlak pod 70 mmHg (milimetrů rtutě) je také rizikem, při kterém může vzniknout náhlá cévní mozková příhoda.

Kardiovaskulární onemocnění obecně jsou rizikem (hlavně vztahy mezi mozkem a srdcem). Jedná se o infarkt myokardu, zpomalená akce srdce, ale také nedostatečnost mozkových cév.

Příznaky

V závislosti na rozsahu, typu a umístění náhlé cévní mozkové příhody může dojít ke ztrátě vědomí.

Mezi základní příznaky náhlé mozkové příhody patří ochrnutí končetin. Může se jednat o ochrnutí poloviny těla od pasu dolů (u míšní mozkové příhody), nebo také levé či pravé strany těla aj s obličejem. Záleží na místě postižení mozku.

Někdy se jedná o ochrnutí částečné (paréza), někdy úplné (plegie). Postiženy mohou být také všechny čtyři končetiny, přičemž pacient zůstává při plném vědomí.

Častým příznakem je mravenčení končetin (parestezie). Mohou se také vyskytnout poruchy jiné poruchy citlivosti kůže. Citlivost na chlad, teplo, ale i dotek může být kvantitativní nebo kvalitativně změněna.

Řeč bývá někdy nezřetelná, artikulace je narušena. Ústní koutek může být také pokleslý.

Při vážných (fatálních) mrtvicích pacient ztrácí vědomí, nereaguje na okolí. Při „menších“ příhodách může pociťovat točení hlavy, pocit na zvracení.

Nevolnost a vomitus (pocit na zvracení a zvracení) souvisí s často se změnami nitrolebního tlaku, které se při cévní mrtvic může měnit.

V méně pacientů, kteří jsou schopni samostatného úsudku, pozorujeme psychické změny - strach z omdlení, neschopnost mluvit nebo deprese.

Chůze, je-li možná, bývá často s oporou jedné vycházkové hole, přičemž oslabenou dolní končetinu pacient za sebou zvykne táhnout v drobných obloucích. Jindy je třeba sáhnout po invalidním vozíku.

Někdy se přidružují k základnímu onemocnění i epileptické záchvaty. Pacient si je často uvědomuje, neztrácí při nich vědomí. Postihují většinou ochrnutou část těla.

Kdy navštívit lékaře

Při náhlé cévní mozkové příhodě je postižení znatelné i laickým okem. Náhlá ztráta hybnosti, nemožnost se vyjádřit, zastřené nebo jinak oslabené vědomí až změna celkové barvy kůže a dýchání jsou předzvěstí, aby příbuzní ihned zavolali lékařskou pomoc.

Během záchranných prací je vhodné, pokud pacient neztratil vědomí, dát jej do stabilizované polohy. Někdy jej však ztrácí a je nutná kardiopulmonální resuscitace. Hlavně u starších lidí by měli být příbuzní srozuměni, aby mohli podat adekvátní pomoc.

Rozhodují minuty. Je důležité, aby se pacient dostal do nemocnice co nejdříve a mohla být zahájena diagnostika a terapie adekvátní zdravotnímu stavu.

Léčba

Náhlá cévní mozková příhoda je stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc. Vzhledem k tomu, že může vzniknout skoro v každém věku a léčba závisí také na pomocných zobrazovacích vyšetření, přikláníme se k převozu pacienta do nemocnice.

Terapeutické okno je 2-3 hodinové okno, ve kterém může specialista neurolog podat terapeutický prostředek k rozpuštění trombu s dobrým klinickým účinkem (trombolýza). Pacient však musí splňovat určitá kritéria. Při takové léčbě pacient často opouští nemocnici ve výborném stavu.

Lékař sahá také standardně po antihypertenzivách, antitrombotikách, antikoagulanciích nebo antihemoragikách. Podle toho, jak je onemocnění diagnostikováno, přiklání se k potřebné léčbě.

Léčba mozkové příhody je komplexní, s ne vždy uspokojivým efektem. Při hospitalizaci pacienta se přihlíží také k ostatním lékům, které pacient užívá dlouhodobě.

Chirurgická léčba při trombóze krčnice může navrátit pacienta do běžného života. Je také možná angioplastická léčba se zavedením STENTu (balónkování), který cévu dlouhodobě rozšíří s stabilizuje aterosklerotický plát v ní.

Domácí léčba

Je důležité, aby pacient užíval léky předepsané lékařem.

Z bylinek je jako prevence mrtvice vhodná šalvěj a švédské kapky. Po propuknutí onemocnění a následné rekonvalescenci je vhodná mateřídouška, přeslička, řebříček, třezalka a švédské kapky. Je žádoucí, aby byla fytoterapie také konzultována s lékařem, případ od případu.

Diagnostika

Po příchodu pacienta do nemocnice nebo zdravotnického zařízení se při podezření na mrtvici dostává do rukou specialisty-neurologa.

Neurolog zhodnotí komplexním neurologickým vyšetřením zdravotní stav.

K pomocným vyšetřením patří v akutních případech CT mozku (počítačová tomografie) pro menší časovou náročnost. Díky tomuto vyšetření může započít lékař trombolytickou léčbu (terapeutické okno).

Dodatečně se došetřuje oční pozadí, MRI mozku (magnetická rezonance), při eventuálních doprovodných epileptických záchvatech EEG.

Při současném úrazu je zapotřebí i RTG (rentgenové) vyšetření.

Prevence

V oblasti prevence hraje důležitou roli zdravý životní styl.

Je nezbytné vyhýbat se kouření a alkoholu, které mohou být pro tělo fatální.

Zdravá strava a sport jsou základními kameny prevence. Strava s vysokým obsahem antioxidantů, s nízkým obsahem cukrů nebo nasycených mastných kyselin vede ke zlepšení vitality tělesných orgánů.

Tělesná námaha a cvičení posilují metabolismus, zlepšují fyzickou i psychickou kondici. Pravidelný sport zvyšuje kvalitu života a většinou jej prodlužuje o 5 a více let.

Je důležité se vyvarovat pádům, při kterých může dojít k ruptuře mozkové cévní výdutě (háklivý terén).

Vzhledem ke genetické predispozici cerebrovaskulárních onemocnění je třeba myslet na rodinný výskyt a přizpůsobit již v mladém věku problému svou životosprávu.

Zdroje

Michal Drobný et al. - Učebnice neurologie

Daniel Bartko et al. - Neurologie

Maria Treben - Moje léčivé rostliny