Parkinsonova choroba

Parkinsonova nemoc se vyskytuje ve věku mezi 50.-60. rokem. Je to nevyléčitelné onemocnění typické změnou hybnosti. Léčba spočívá ve zmírnění příznaků.

Charakteristika

Při Parkinsonově nemoci (Morbus Parkinson) hovoříme o degenerativním procesu. Stav pacienta se postupně zvykne zhoršovat. Nemoc je charakterizována tzv. hypertonicko-hypokinetickým syndromem a má ji v kompetencí lékař-neurolog.

Hypertonicko-hypokinetický znamená, že jsou zde přítomny příznaky zvýšeného napětí svalstva, ale také snížená hybnost až nehybnost (akineze). Dochází ke změnám chůze a celkového výrazu.

Onemocnění je spojeno s poškozením nervových buněk v přesně lokalizovaných částech mozku (tzv. černá substance a palidum), dochází v nich k hromadění Lewiho tělísek. Tyto nervové buňky atrofují (chradení, snížená funkce až zánik).

Degenerativní změny mohou vznikat procesy aterosklerózy, tedy kornatění tepen, které krví vyživují tyto oblasti. Snížený přítok živin vede k postupnému zániku nervových buněk.

Když zanikne 60-80% černé substance, začnou se objevovat příznaky Parkinsonovy choroby.

Morbus Parkinson je nemoc staršího věku, objevuje se většinou mezi 50.-60. rokem života. Je to nevyléčitelné onemocnění, které může trvat i desetiletí.

U mužů se Parkinsonova choroba objevuje 1,5x častěji než u žen, vyšší výskyt onemocnění byl zaznamenán u černochů a asiatů.

Zjistilo se také, že právě ve výše zmíněných oblastech mozku dochází ke sníženým hladinám neuromediátoru dopaminu.

U pacienta je typická rigidita (ztuhlost) a třes (tras), které jsou vyvolány právě degenerativním poškozením mozkových struktur výše uvedených.

Z pochopení dopaminové teorie onemocnění se odvíjí také jeho léčba.

Jelikož je tato nemoc spojena s vyšším výskytem pádů, je důležité, aby se zabránilo úrazu.

Existuje pět stádií onemocnění, přičemž nejtěžším je poslední páté stadium, kdy bývá pacient připoután k invalidnímu vozíku.

Příčiny Parkinsonovy choroby

Ztvrdnutí cév (aterosklerotický proces) nebo zánět mozku (encefalitida) mohou vést ke snížení funkce neuronů v černé hmotě. (substantia nigra) středního mozku a pallidum (bazální mozková kůra). gangliích).

Tyto neurony postupně mizí, přičemž mezi nimi již nejsou žádné další neurony. správná komunikace prostřednictvím neurotransmiteru dopaminu.

Stárnutí proces tvrdnutí tepen má tendenci se zhoršovat, úbytek neuronů dochází postupně. Onemocnění se tak zhoršuje.

Další příčiny onemocnění patří CO a mangan. Některé psychiatrické léky mohou rovněž vést k rozvoji parkinsonských příznaků. (antipsychotika).

Příznaky Parkinsonovy nemoci

Onemocnění se může objevit plíživě. Jako první příznak může být přítomen tzv. anosmie (zhoršená schopnost rozlišovat pachy).

Hlavní příznakem je svalová ztuhlost (rigidita) a třes (tremor).

Třes je typicky klidový, mizí ve spánku a zvyšuje se při emočním stresem.

Dalším přítomným příznakem je „počítání mincí“. Je to dáno změnami svalového systému, kdy se nám jako pozorovatelům zdá, že pacient prsty ruky bezděčně „počítá mince“.

U Parkinsonovy choroby je také charakteristická hypomimie (snížená pohyblivost mimických svalů). Obličej vypadá, jako by měl na sobě masku. Přítomna je také monotónní řeč.

Při tomto onemocnění také jako by chyběly souhyby končetin, jsou přítomny drobné kroky. Nestabilita ve stoje a chůze o užší bázi jsou také typickými příznaky tohoto onemocnění.

Když pacient něco píše, jsou písmena malá.

Člověk s touto nemocí někdy dělá dojem pohybující se „líné panenky“, sedá si hrmotně na židli.

Mentální funkce jsou obvykle zachovány. Někdy se však u těchto pacientů může objevit namrzenost, úzkost, deprese či psychóza. Nervozita se může vyskytnout sekundárně z jisté „nešikovnosti“ udělat správný pohyb.

Demence se vyskytuje u 25-40% pacientů trpících Parkinsonovou chorobou. Kognitivní (rozumový) deficit však není u nich až tak citelně vyvinut. Problémy se zapamatováním bývají jako součást tohoto deficitu, podobně i snížená pozornost. Může to také souviset s vyšším věkem.

Diagnostika Parkinsonovy choroby

Základem je neurologické vyšetření.Někdy se stírá hranice mezi Parkinsonovou chorobou a roztroušenou sklerózou, může být obtížné jejich vzájemné odlišení.

Mezi pomocné zobrazovací metody patří MRI (magnetická rezonance) a ultrazvuk. Díky nim můžeme lépe dodiferencovat onemocnění (pokud uznáme za vhodné) a vyloučíme jiná onemocnění, která mohou vést k podobným projevům (nádor, mozkové krvácení apod.).

Vyšetření EMG (elektomyografie) vykazuje při Parkinsonově chorobě typické charakteristiky.

Kdy navštívit lékaře

Lékaře je třeba vyhledat tehdy, když pozorujeme na svém blízkém neobvyklé projevy jako třes končetin, či jejich celkovou ztuhlost. Člověk může také chodit typicky o užší bázi, s krátkými kroky.

Psychické změny často nebývají provokovány, pacient se chová bez viditelných změn, o to horší může být diagnostika onemocnění. Při zvýšené bezdůvodné nervozitě je však třeba zbystřit pozornost.

Rozumové schopnosti se zhoršují postupnou progresí onemocnění. Pokud se nám zdá, že náš blízký častěji zapomíná nebo se hůře soustředí, měl by být vyšetřen specialistou.

Je-li přítomno „počítání mincí“, je to další znak, který může demaskovat tuto nemoc.

Léčba Parkinsonovy choroby

Jelikož neexistuje příčinná léčba, léčí se jednotlivé příznaky parkinsonismu.

Levodopa je zlatým standardem v léčbě rigidity, akineze a tremoru. Lze ji podávat dlouhodobě, nesmí se však přerušit léčba. U pacientů, kteří nereagují dostatečně na léčbu, spadá v úvahu také lék bromokryptin.

Chirurgická léčba může být rovněž úspěšná. Hluboká mozková stimulace a léčba pumpou (Duopa) jsou dvě možnosti chirurgické léčby pro toto onemocnění.

Velký důraz je však kladen na fyzioterapii, přičemž se upřednostňuje tzv. masáž celého těla a cvičení. Koupele a plavání mohou zlepšit celkovou kondici a vitalitu pacienta. Součástí rehabilitačního plánu jsou dechová cvičení.

Trénink chůze je důležitý i přes určitou neobratnost. Je zde zvýšená svalová slabost a rychlejší únavnost, cvičením se však prohlubuje vůle pacienta. Klademe důraz, aby postupně prodlužoval kroky, výše zvedal kolena, pohyboval více horními končetinami.

Při zvýšeném trase se cviky orientují na správné dosazení ruky do kapsy a podobně.

Nácvik stability je také klíčový. Díky němu se pacient naučí lépe předcházet pádům.

Zjistilo se také, že autogenní trénink je vhodný ke zmírnění příznaků tohoto onemocnění.

Některé projevy onemocnění jako smutek mohou být léčeny antidepresivy.

Někdy jsou potřebné pomůcky jako chodítko nebo invalidní vozík.

Domácí léčba Parkinsonovy choroby

Je důležitá léčba ordinovaná lékařem. Ke zlepšení celkových příznaků se kromě základní léčby doporučují bylinky. Při Parkinsonově nemoci se z fytoterapie doporučuje mateřídouška, řebříček, šťavel a švédské kapky. Třezalka je vhodná při eventuálních depresivních projevech.

Prevence Parkinsonovy choroby

Cvičení rozumových schopností jsou v prevenci této nemoci nezbytné. Také tělesná cvičení, pravidelný sport a správny životní styl vedou ke snížení výskytu (prevalence) Parkinsonovy choroby.

Z dietních opatření je vhodná strava pro prevenci aterosklerózy. Vhodné jsou potraviny s vysokým obsahem antioxidantů.

Včasná diagnostika onemocnění je klíčová.

Vystavení určitým toxinům může vést k Parkinsonově chorobě (oxid dusnatý, některé psychoaktivní látky, ...).

Úrazy hlavy jsou také predispozičním faktorem Parkinsonovy choroby.

Existuje také přímý souvislost s rodinnou historií onemocnění. Pokud rodiče nebo prarodiče trpěli touto nemocí, je větší pravděpodobnost, že na ni dítě také onemocní.

Zdroje:

Michal Drobný et al. - Učebnice neurologie

Daniel Bartko et al. - Neurologie

Maria Treben - Moje léčivé rostliny

https://www.healthline.com/ - Vše, co chcete vědět o Parkinsonově nemoci