Rakovina prostaty

Rakovina prostaty je vážné onemocnění, které má však při časném záchytu optimistickou prognózu. Projevuje se hlavně změnami močení. Přesná příčina tohoto onemocnění není známa.

Charakteristika

Rakovina prostaty (odb. Cancer prostatae), přezdívaná také „rakovina předstojné žlázy“, je jedním z nejčastějších onkologických onemocnění mužů. Samotný zhoubný nádor roste z tkáně prostaty, tedy předstojné žlázy, která se podílí na produkci seminální tekutiny, vyživuje a transportuje spermie.

Velké množství nádorů prostaty roste ohraničeně jen na tkáň prostaty a roste pomalu. Nicméně jsou i takové typy nádorů tohoto orgánu, které jsou agresivní a šíří se rychle. Z toho vyplývá i uspokojivost léčby - pokud se onemocnění zachytí včas, v raném stádiu, vyhlídky na vyléčení jsou lepší.

Nejběžnějším typem rakoviny prostaty je adenokarcinom. Kromě něj může vzniknout tzv. karcinom prostaty z přechodných buněk, skvamocelulární karcinom či malobuněčný karcinom (roste rychleji). Jiné typy jsou raritní.

Příčiny

Není zatím jasné, co způsobuje vznik rakoviny prostaty. Doktoři zatím vědí tolik, že k samotnému vzniku nádoru předcházejí změny v DNA (deoxyribonukleová kyselina) buněk prostaty. Pokud však vlivem karcinogenů dojde ke změnám této informace (mutace), buňka se začne dělit autonomně, bez kontroly. Také se dělí rychleji, dalo by se říci, že „neposlouchá“.

Akumulace změněných buněk (mluvíme už o rakovinových buňkách) vede ke vzniku masy, tumoru, čili nádoru samotnému. Ten může přerůstat celým orgánem i do okolí, nebo se šíří cestou krve, lymfy a přímou cestou do vzdálenějších tkání, jedná se tedy o metastazující rakovinu, zhoubný tumor.

Ne každý nádor se chová takto. Existují i ​​opouzdřené tumory, které nepřerůstají do okolí, avšak se exponencionálně zvětšují a tím často tlačí na okolní tkáň. Jedná se tehdy o benigní, tedy nezhoubné nádory, které mají v zásadě lepší prognózu.

Příznaky rakoviny prostaty

Rakovina prostaty často nezpůsobuje žádné projevy a příznaky v raném stádiu. Pokud přejde do pokročilejšího stadia, projevuje se:

• Zhoršeným močením
• Oslabením proudu moči
• Bolest v podbřišku, dolní části zad či při močení
• Krví v moči
• Krví v semenu
• Bolestmi kostí
• Ztrátou tělesné hmotnosti bez speciální diety a cvičení
• Erektilní dysfunkcí

Kdy vyhledat lékaře

Lékaře je nutno vyhledat tehdy, pokud se objevil některý z příznaků, respektive se projev objevuje opakovaně. Pokud se nám hůře močí, proud je slabší, přerušovaný, ale i pokud je v moči přítomna krev, je lepší vyhledat svého ošetřujícího lékaře. Ten konzultuje stav s odborníkem z oboru urologie, onemocnění se diagnostikuje a navrhne se léčebný plán šitý na míru tomu kterému pacientovi.

Pokud je močení bolestivé nebo rozdílné od normy, je lepší vyhodnotit stav lékařem. Nemusí se vždy jednat o rakovinové onemocnění.

Rizikové faktory

Faktory, které zvyšují riziko vzniku rakoviny prostaty, jsou:

• Vyšší věk - častěji se onemocnění objeví u mužů starších 50 let
• Rasa - černošští muži mají vyšší výskyt rakoviny prostaty, a také agresivnější variantu
• Rodina anamnéza - pokud se v rodině u prvostupňových příbuzných vyskytuje rakovina prostaty, ale i rakovina prsu, existuje větší riziko onemocnění
• Obezita - lidé, kteří jsou obézní, mají větší riziko vzniku rakoviny prostaty v porovnání s lidmi s přiměřenou tělesnou hmotností. Také se pozoruje, že u obézních lidí je tato rakovina často agresivnější a také se častěji vrací, recidivuje.

Komplikace

Komplikace rakoviny prostaty a její léčby jsou:

• Rakovina, která se šíří, tj. metastazuje - rakovina prostaty se může krví a lymfatickým systémem šířit do okolních orgánů, například lymfatických uzlin nebo močového měchýře. Někdy se šíří také do kostí, což může vést k jejich bolestem a zlomeninám. Dochází-li k šíření rakoviny do vzdálených částí těla, léčba je komplikovanější.
• Inkontinence - močová nedostatečnost, tedy únik moči, se vyskytuje při tomto onemocnění často, avšak souvisí také s jeho léčbou. Někdy je nutné zavést močový katetr či je nutná chirurgická intervence.
• Erektilní dysfunkce – může vyplývat ze samotného onemocnění, ale také z jeho léčby. Často se objeví po hormonální léčbě nebo radioterapii. Existují také chirurgické formy pomoci.

Prevence

Je možné zabránit vzniku rakoviny prostaty:

• Dieta s vysokým obsahem ovoce a zeleniny – konzumace tohoto druhu potravin zlepšuje celkové zdraví, díky obsahu vitamínů a jiných látek se snižuje oxidační stres buněk a tím se snižuje pravděpodobnost vzniku mutací
• Pravidelné cvičení – pravidelný pohyb zlepšuje celkové zdraví a také pomáhá předcházet vzniku rakoviny
• Udržování si zdravé tělesné hmotnosti – je dobré sestavit si plán, jak si udržet přiměřenou tělesnou hmotnost a BMI
• Lékařské doporučení - je dobré poradit se se svým ošetřujícím lékařem ohledně prevence vzniku rakoviny, zejména při zvýšeném riziku tohoto onemocnění. Některé studie se přiklánějí k názoru, že inhibitory 5-alfa reduktázy jako dutasterid mohou snížit riziko vzniku rakoviny prostaty. Tyto léky se používají při benigní hyperplazii tohoto orgánu, respektive vypadávání vlasů. Existují však i studie, které tvrdí přesný opak - léky tohoto typu mohou dokonce vést ke vzniku závažnější formy rakoviny předstojné žlázy.

Diagnostika

Kromě diagnostiky rakoviny prostaty lze provést i screening tohoto onemocnění, zejména u rizikových skupin. Při plošném vychytávání lidí s rakovinou předstojné žlázy se zohledňují i ​​potencionální rizika takového screeningu. Časná detekce onemocnění je nejdůležitější.

Ze screeningu vyšetření a podstupuje:

• Vyšetření prostaty per rectum prstem – díky tomuto vyšetření přes konečník lze nalézt různé abnormality prostaty, například ve tvaru a velikosti žlázy
• Test prostatického specifického antigenu (PSA) – normální hladina se částečně liší podle věku muže, je to hodnota do 3,5-4 ng/ml. Zvýšené hodnoty PSA mohou signalizovat onemocnění prostaty typu infekce, benigní zvětšení prostaty či rakovinu.

Pokud screeningové vyšetření vykazuje abnormalitu, existují další testy, díky kterým lze určit přesnou diagnózu:

• Ultrazvuk – používá se transrektální ultrazvuk, tedy zavedení malé sondy cestou řitního otvoru. Metoda využívá zvukové vlny k tvorbě obrázků prostaty.
• Zobrazení magnetickou rezonancí (MRI) – přesnější zobrazení prostaty
• Prostatická biopsie – odebrání vzorku tkáně prostaty jehlou, následné odeslání tohoto vzorku k laboratorní expertíze

Zjišťování agresivity samotného nádoru (grading - stupeň)

Poté, co biopsie určí, že se jedná o nádorovou tkáň, dalším krokem je laboratorní analýza, zda se jedná o agresivní nebo méně agresivní tumor. Určuje se tzv. Gleasonské skóre, ale také genetická analýza nádoru.

Zjišťování šíření samotného nádoru (staging – stadium)

Pokud je zde podezření, že se rakovina z prostaty jako primárního orgánu šíří do dalších částí těla, je doporučeno další došetření:

• Kostní sken
• Ultrazvuk
• Počítačová tomografie
• Magnetická rezonance
• Pozitronová emisní tomografie

Stadium onemocnění se značí římskými čísly od I-IV, přičemž nejnižší stadium je nádor ohraničen pouze na prostatu. Čím je stadium výše, tím je nádor invazivnější do okolí, případně se i šíří do vzdálených tkání.

Léčba

Léčebné možnosti rakoviny prostaty se odvíjejí od několika faktorů, například od rychlosti růstu nádoru, jeho šíření, ale také od celkového zdraví. Léčebný plán je vysoce individuální.

U nádorů s nízkým gradingem někdy volí lékaři dlouhodobé sledování, bez intervence. Pacient chodí na pravidelná vyšetření přes konečník, jakož i odběry krve. Lékař vždy zjišťuje, zda onemocnění neprogreduje. V jistých případech se přiklání k chirurgickému řešení.

Chirurgická terapie

Operační léčba prostaty zahrnuje kompletní odstranění rakovinou změněného orgánu spolu s kouskem okolní tkáně i lymfatickými uzlinami. Mluvíme o radikální prostatektomii.

Operace je řešením u nádorů, které nepřesahují samotnou prostatu. Také je zde možnost operovat tumor v pokročilém stadiu, avšak i s další formou léčby, například radioterapií.

Chirurgové využívají několik přístupů:

• Několik malých řezů na břiše – operace se nazývá robotem asistovaná laparoskopická prostatektomie
• Jeden delší břišní řez – retropubická operace, využívá jednoho přístupového řezu k prostatě, přes vzniklý otvor ve stěně břišní se vyoperuje postižený orgán

Radiační léčba

Radioterapie využívá rentgenové paprsky či energii protonů k ničení rakovinných buněk. Může být z vnější strany těla, nebo jako brachyterapie, kdy je radiace aplikována zevnitř těla. V některých případech lékaři využívají oba tyto způsoby k dosažení lepších výsledků.

Mražení nebo zahřívání prostatické nádorové tkáně

Ablativní metody ničí postiženou tkáň prostaty zmrazením nebo zahřátím:

• Kryoablace - zmrazení prostatické tkáně – využívá velmi studený plyn ke zmrazení nádorem změněné tkáně předstojné žlázy, ale i kousku okolní zdravé tkáně
• Zahřívání - HIFU - angl. high intensity focused ultrasound, vysoce intenzivní zaměřený ultrazvuk - využívá koncentrované energie ultrazvuku k zahřátí exponované tkáně a její smrti

Tato léčba se využívá v případě, že je nádor prostaty malý a není operabilní, nebo v těch případech pokročilého stadia onemocnění, kdy neúčinkuje dostatečně radioterapie. Studie prokázaly, že taková soustředěná místní terapie má málo nežádoucích účinků, avšak není zcela jasné, zda nabízí tytéž benefity jako léčba celého orgánu.

Hormonální terapie

Jedná se o léčbu, která snižuje množství testosteronu v těle a tím zabraňuje růstu nádoru. Protože nádor prostaty často reaguje na testosteron svým růstem, odpojení od dodávky tohoto hormonu vede k úmrtí rakovinových buněk, respektive ke zpomalení jejich dělení a růstu.

Kromě léků, které vedou k zastavení produkce testosteronu, využívají se i léky blokující dosah tohoto hormonu na rakovinové buňky, také se však někdy zvažuje i orchiektomie (vyoperování varlat).

Hormonální léčba se často využívá v pokročilém stadiu rakoviny prostaty a díky ní dochází ke smrštění nádoru a zastavení jeho růstu. Také bývá využívána před radioterapií pro zmiňované smrštění nádoru, následně je radioterapie více efektivní.

Chemoterapie

Chemoterapie využívá některých látek k zabití rychle rostoucích rakovinných buněk. Může být buď ve formě tablet, nebo roztoku, který se vpraví do žíly. Při rakovinovém onemocnění prostaty se chemoterapie využívá v případě, že se již rakovina rozšířila do vzdálených orgánů, tedy ve vyšším stadiu onemocnění.

Imunoterapie

Imunoterapie využívá imunitní systém k boji proti nádorovým buňkám. Normálně jsou rakovinové buňky pro imunitu hůře rozpoznatelné, avšak podáním některých látek dochází k rozpoznávání těchto škodných buněk imunitním systémem, což vede k jejich zániku. Taková léčba tedy pomáhá buňkám imunity rozpoznat rakovinu.

Cílená terapie

Cílená léčba se zaměřuje na abnormality prezentované uvnitř rakovinných buněk. Blokováním těchto abnormalit dochází k úmrtí rakovinové buňky.

Prognóza

Prognóza onemocnění je většinou dobrá, pokud je onemocnění zjištěno v raném stádiu a nerozšíří se do vzdálených tkání. Včasná detekce a léčba jsou nejdůležitější. Odhad relativního 5-letého přežití s ​​tímto onemocněním je téměř 100%.

Zdroje:

MAYO CLINIC STAFF: Prostate Cancer. 2024. Mayoclinic [online] [cit. 09.21.2024]. Dostupné z: https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/prostate-cancer/symptoms-causes/syc-20353087

KINMAN T. a kol.: Everything You Want to Know About Prostate Cancer. 2022. Healthline [online] [cit. 09.21.2024]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/prostate-cancer

HOFFMAN M. a kol.: Prostate Cancer Survival Rates: What They Mean. 2024. WebMD [online] [cit. 09.21.2024]. Dostupné z: https://www.webmd.com/prostate-cancer/prostate-cancer-survival-rates-what-they-mean