Tumory mozku

Mozkový nádor je vážné onemocnění, které často vede ke smrti. Může se jednat buď o primární nemoc mozku, nebo metastázu jiné rakoviny. Průběh a prognóza jsou problematické.

Charakteristika

Do skupiny mozkových tumorů řadíme každou nově vzniklou tkáň rostoucí z buněk mozku a přilehlých tkání. Mluvíme io rakovině mozku (Cancer cerebri), častěji se však zmiňuje v běžné řeči „mozkový nádor“ či „novotvar mozku“. Mozkový tumor zahrnuje v tomto kontextu také nádory podmozkové žlázy, hlavových nervů nebo mozkových blan.

Nádor mozku může započít růst přímo v mozku - tehdy mluvíme o primárním tumoru. Pod pojmem sekundární tumor rozumíme takový nádor, který se do mozku dostal z jiných orgánů a figuruje jako jeho metastáza - mluvíme o metastatických mozkových nádorech.

Existuje mnoho různých primárních nádorů mozku, přičemž některé nejsou rakovinné. Mluvíme tehdy o benigních neboli nezhoubných tumorech. Nešíří se do vzdálených tkání, ani nepřerůstají okolí, avšak rostou a spolu se svým pouzdrem utlačují okolní tkáň, v tomto případě mozek a ostatní nitrolební struktury. Naproti nim maligní nebo zhoubné nádory rostou rychle a invadují i ​​do okolí, přerůstají tkáň mozku. Maligní onemocnění mozku může vzniknout náhle během dnů, zatímco benigní choroby často trvají měsíce i roky, než se projeví.

Velikost mozkového tumoru kolísá od nejmenšího až po velký novotvar. Některé části mozku jsou méně aktivní a pokud nádor začne růst v takové oblasti, často nezpůsobuje hned příznaky.

Léčba takového onemocnění je komplexní, s cílem prodloužit život pacienta a zlepšit jeho kvalitu.

Výskyt nádorů mozku je kolem 6 případů na 100000 lidí v jednom roce, přičemž úmrtnost je až 90%.

Typy nádorů mozku

Existuje mnoho typů mozkových nádorů. Samotné nádory se odlišují od sebe tím, z jakých buněk vzniknou, jakož i svojí povahou. Některé jsou, jak již bylo zmíněno výše, nezhoubné a jiné jsou zhoubné. Typy nádorů mozku zahrnují:

• Gliomy as nimi související nádory – gliomy rostou z buněk, které tvoří mozkovou glii. Jedná se o podpůrné buňky samotných neuronů mozku. Může se jednat o astrocytom, glioblastom, oligodendrogliom a ependymom. Gliomy mohou být jak benigní, tak maligní. K běžným maligním nádorům mozku patří právě glioblastom.
• Tumory choroidní pleteně – jedná se o nádory z buněk, které vytvářejí mozkomíšní mok. Tato tekutina omývá mozek a míchu a má více funkcí, mimo jiné tvoří nárazníkový systém. Samotná choroidní pleteň se nachází v mozkových komorách. Nádory pleteně jsou také nezhoubné i zhoubné. Karcinom choroidní pleteně se vyskytuje častěji u dětí.
• Embryonální nádory – tyto nádory rostou z buněk, které zůstaly z embryonálního období, vyskytují se v mozku po narození jako embryonální buňky. Tyto nádory jsou nejčastěji zhoubné a vyskytují se u novorozenců a malých dětí. Nejběžnější embryonální tumor je meduloblastom, který se nejčastěji nachází v oblasti mozečku.
• Tumory ze zárodečných buněk – začínají v reprodukčních buňkách, ze kterých se později vyvíjí vajíčko a spermie. Tyto buňky jsou většinou ve vaječnících a varlatech, avšak mohou se vyskytovat i v oblasti podmozkové žlázy i šuškovitého tělíska. Jsou většinou nezhoubné a vyskytují se častěji u dětí.
• Pineální tumory – jsou nádory, které rostou z buněk tkáně šuškovitého tělíska. Tato žláza se nachází v centrální části mozku a tvoří se v ní hormon melatonin, regulující spánek. Tyto nádory mohou být jak benigní, tak maligní. Pineoblastom je maligní nádor šuškovitého tělíska a vyskytuje se nejčastěji u dětí.
• Meningeomy – jedná se o nádory, které rostou z mozkových obalů, tedy meningů. Jsou to jedni z nejběžnějších nádorů mozku a nejčastěji jsou benigní.
• Nervové nádory – zvyknou růst z hlavových nervů, respektive z jiných nervů lebky. Nejběžnější z nich je akustický neurinom, tedy schwanom, rostoucí ze statoakustického nervu.
• Nádory hypofýzy – nádory podmozkové žlázy rostou z jejích buněk, přičemž většinou mají benigní povahu. Kromě těchto nádorů jsou v blízkém okolí hypofýzy někdy přítomny tzv. kraniofaryngeomy.
• Jiné nádory mozku – patří k nim nádory, které rostou z buněk svalů, cév, pojiva. Někdy se nádor vytvoří také z lebeční kosti. Primárně z lymfatické tkáně centrálního nervového systému se zase tvoří lymfomy.

Příčiny vzniku mozkových nádorů

Mozkové nádory, které vyrůstají z tkáně mozku, tedy primární mozkové nádory

Nádor obecně začne růst tehdy, je-li nějakým způsobem změněna DNA buněk. V DNA je zakódováno, co má buňka dělat. Tyto instrukce mohou být pozměněny mutací. Normálně je DNA zodpovědná nejen za růst samotné buňky, její funkce či dělení, ale také za tzv. programovanou smrt buňky. Jedná se o soubor opatření, která vedou k zániku buňky, aby ji mohla nahradit nová a děje se u některých typů buněk. Pokud je DNA buňky změněna mutací, dochází k nekontrolovanému rychlému růstu buňky, jakož i jejímu rychlému rozdělování, přičemž si nová generace buněk zachovává mutací změněnou DNA. Tím dochází k růstu nádoru. Podle typů mutací pak dochází ke vzniku nezhoubného nebo zhoubného nádoru se všemi svými charakteristikami. Buď nádor obsahuje obal, je tedy benigní a zvětšuje se přímočaře v kulovitém tvaru, nebo je nádor maligní a nemá pouzdro, invazivně infiltruje okolní tkáň a někdy se šíří i do jiných částí těla.

Příčina vzniku nádoru není většinou přesně známa. Samotná mutace se často dává do souvisu s vlivem volných radikálů, avšak samotný inzult může být různorodý. Jednak je to určitý genetický vliv, tedy rodinná predispozice. Může se však jednat také o působení rakovinových látek v prostředí, ve kterém se nachází organismus.

U dětí vznikají mozkové nádory primárně, zatímco u dospělých se jedná častěji o metastázu z jiné tkáně.

Rakovina, která se rozšíří do mozku, tedy sekundární mozkové nádory

Sekundární nádory mozku jsou ty tumory, které se sem zanesly krví nebo lymfatickým systémem či přímým přesunem z jiných částí těla. Do mozku nejčastěji metastazuje rakovina prsu, tlustého střeva, ledviny, plic a kůže. Není přitom zcela jasné, proč si tato nemoc vybírá právě mozek. Někteří autoři se domnívají, že to může být dáno vlastnostmi i velikostí tohoto orgánu.

Příznaky mozkového nádoru

Příznaky a projevy mozkových nádorů jsou různé, přičemž závisí nejen na velikosti, rychlosti růstu, ale i lokality samotného tumoru. obecně zahrnují:

• Bolest hlavy nebo tlak, který je nejhorší v ranních hodinách
• Časté bolesti hlavy, které se zdají vážné
• Bolesti hlavy připomínající tenzní bolest hlavy nebo migrénu
• Pocit na zvracení doprovázený zvracením
• Problémy se zrakem, hlavně ve smyslu rozmazaného vidění či dvojitého vidění, někdy s viditelným tečkovitým znakem v zorném poli
• Ztráta citlivosti nebo hybnosti končetiny nebo více končetin
• Problémy s rovnováhou
• Potíže s řečí, jejím porozuměním i vyjadřováním
• Pocit velké únavy a vyčerpanosti
• Zmatenost při běžných denních úkonech
• Problémy s pamětí a s následováním běžných instrukcí
• Osobnostní změny a změny v chování
• Epileptické záchvaty, většinou nově vzniklé
• Potíže slyšet
• Závratě spojené s utíkáním prostředí nebo sebe sama vzhledem k okolí
• Pocit hladu a přibývání na váze
• Psychické poruchy ve smyslu bludů a halucinací, například abnormální cítění nosem

Bolesti hlavy vznikají v případě nádorů nejčastěji proto, že tkáň nádoru je oteklá, což zvyšuje nitrolební tlak. Také však mohou vzniknout z důvodu útlaku zdravé tkáně mozku a okolních struktur. Podle toho, ve které části hlavy se nachází tumor, může být bolest více lokalizována na oči a krajinu za očima, jindy zase na oblast krční páteře a podobně.

Projevy mozkových tumorů se liší tedy i lokalizací. Tumor roste v záhlavním laloku, často se projevuje změnami zraku, naopak roste-li v přední části mozku, dochází ke změnám na poli chování.

Riziko faktory

Postupně se vyformovalo poznání o rizicích, která mohou vést ke vzniku mozkových nádorů. Patří k nim:

• Věk – některé mozkové nádory se vyskytují častěji u dětí, naopak jiné se vyskytují častěji ve vyšším věku
• Rasa – každý může onemocnět nádorem mozku, avšak bylo zjištěno, že gliomy jsou častější u bílé rasy, zatímco meningeomy u černé populace
• Expozice radiací – lidé, kteří byli vystaveni silné radiaci, mají větší riziko vzniku tumorů mozku. Jedná se o ionizující záření, které může vést ke změnám DNA buněk. Člověk může být tomuto záření vystaven při radioterapii nebo například jaderné havárii. V současnosti probíhá několik studií, které se zabývají i účinkem záření z chytrých telefonů na lidský organismus.
• Vrozené syndromy – neurofibromatóza 1 a 2, tuberózní skleróza, Lynchův syndrom, Li-Fraumeni syndrom, morbus Von Hippel Lindau, familiární adenomatózní polypóza, Cowdenovy syndrom

Diagnostika

Při podezření na tumor mozku je provedena série vyšetření. Základem je neurologické vyšetření lékařem, specialistou v oboru neurologie. Pomocí některých nástrojů i vyhodnocením příznaků, postoje, chůze či reflexů se může dopátrat k podezření na mozkový nádor.

Dalším směrodatným vyšetřením je v tomto případě CT vyšetření mozku. Je to poměrně rychlé a bezbolestné vyšetření, které využívá rentgenového záření a počítače ke zhotovení řezů jednotlivých částí těla. Díky němu lze zjistit jak primární mozkový nádor, tak i předpokládanou metastázu. Pro přesnější dodiferencování stavu je však vhodné i MRI vyšetření.

Vyšetření mozku magnetickou rezonancí využívá magnetů k vytvoření obrázků vnitra organismu. Při tomto vyšetření je mozek zobrazen čistě. Nevýhodou MRI je poměrně dlouhá doba vyšetření, řádově několik desítek minut, což může být spojeno s klaustrofobií. Nepříjemný je také hluk, který přístroj vydává. Vpravení kontrastní látky před samotným vyšetřením zlepšuje kvalitu obrázků a tak přispívá k přesné diagnostice. Známe i variace vyšetření, například funkční MRI či magnetickou rezonanční spektroskopii. Díky ní lze měřit přítomnost některých chemikálií přímo v nádorových buňkách.

PET skenování se využívá na důkaz přítomnosti nádoru. Do žíly se injikuje radioaktivní látka, která se naváže na nádorové buňky, které rychleji rostou a lze ji snímat pomocí přístroje.

Mozková biopsie je vynětí vzorku podezřelé tkáně. Následně je vzorek vyšetřen v laboratoři. Tento zákrok se zvykne provádět i během samotné operace nádoru. Není-li možná operace, přiklánějí se lékaři k tvz. stereotaktické jehlové biopsii, která se provádí přes drobný otvor vyvrtaný v lebce. Během zákroku pacient nic necítí, provádí se v lokální anestezii. Komplikace takového vyšetření jsou krvácení do mozku a poškození samotné tkáně tohoto orgánu.

Ze vzorku lze zjistit, zda se jedná o nezhoubný, nebo zhoubný nádor, ale také stupeň onemocnění. Stadium rakoviny mozku se nezvykne určovat, nakolik se toto onemocnění nezvykne šířit do jiných částí těla.

Léčba a domácí léčba

Terapie těchto nádorů se odvíjí od několika faktorů. V první řadě jde o to, zda je tumor benigní nebo maligní. Dále je také při výběru léčby důležité, o jaký typ nádoru se jedná, jak je velký, jak má nádor stupeň a lokalizaci.

V některých případech se nádor jen sleduje. Jedná se o malé nádory, které velmi pomalu rostou. V těchto případech je vhodné MRI sledování. Vyšetření MRI je totiž možné provést i vícekrát do roka.

Kromě chirurgické léčby se využívá radioterapie, chemoterapie, cílená terapie, radiochirurgie a paliativa.

Chirurgická léčba

• Odstranění části lebky ke zlepšení přístupu k nádoru – kraniotomie, lze ji provést i při plném vědomí
• Endoskopická operace mozku – používá se často při nádorech podmozkové žlázy, kdy se zavádí endoskop cestou nosní dutiny

Radioterapie

Používá silné paprsky k zabití rakovinných buněk jak benigních, tak maligních nádorů mozku. Tradičně se zvykne využívat rentgenové záření, v současnosti se však preferuje využití energie protonů.

Radiochirurgie

Jsou různé typy technologie využité při radiochirurgii. Řadíme sem LINAC, radiochirurgii gamma nožem a protonovou radiochirurgii.

Chemoterapie

Je založena na použití silných léků k zabití rakovinných buněk. Může být podávána v tabletové nebo injekční podobě. Využívá se k léčbě jak benigních, tak maligních nádorů. Někdy se aplikuje během operace do okolní tkáně mozku. Často se podává spolu s radioterapií. K hlavním vedlejším účinkům patří zvracení, ztráta vlasů a únava.

Cílená terapie

Využívá léčiv, které útočí na jisté chemikálie v rakovinných buňkách a tím vedou k jejich smrti.

Po této komplexní léčbě se zaměřuje zdravotnický tým na rehabilitaci, zlepšení řeči, sociální stránky i tutoring ve zlepšení paměti a myšlení, zejména u malých dětí.

Paliativní péče

Paliativní péče pomáhá pacientům v terminálních stádiích nemocí zlepšit kvalitu života, jakož i zvýšit délku přežívání. Kromě psychické podpory prostřednictvím zdravotnického školeného týmu hraje v paliativu svou roli také psycholog a kněz. Bývá také nutné připravit pacienta na věci poslední.

Domácí léčba

Kromě léčby ve zdravotnickém zařízení je po návratu do domácích podmínek důležité pokračovat v léčebném plánu. Řadíme sem kromě podávání bylin cvičení, různé formy arteterapie, muzikoterapii a relaxační cvičení.

Prevence

Neexistuje žádná cesta prevence tumorů mozku. U lidí, kteří mají větší riziko novotvarů mozku, se zvažuje screening. Sice cílené vyhledávání není prevencí, pomáhá při zachycování nádoru v časném stadiu, kdy je ještě malý. Zlepšuje to celkový průběh i léčbu nemoci. Týká se hlavně lidí s pozitivní rodinnou anamnézou, tedy s pozitivním výskytem nádorového onemocnění mozku v pokrevním příbuzenství.

Zdroje:

MAYO CLINIC STAFF: Brain tumor. 2023. Mayoclinic [online] [cit. 06.23.2024]. Dostupné z: https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/brain-tumor/symptoms-causes/syc-20350084

LIGHTS V. a kol.: Understanding Brain Tumors. 2022. Healthline [online] [cit. 06.23.2024]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/brain-tumor

PERI C. a kol.: Types of Brain Cancer. 2022. WebMD Healthline [online] [cit. 06.23.2024]. Dostupné z: https://www.webmd.com/cancer/brain-cancer/brain-tumor-types