Vertigo

Vertigo nebo závrať je příznak některých chorob. Někdy vzniká náhle, jindy má dlouhotrvající charakter a vrací se. Existují rizikové faktory vzniku závratí.

Charakteristika

Poruchy rovnováhy, tedy nerovnováha, často spojená s točením hlavy, závratí (vertigo) a celkovou nestálostí jsou poměrně rozšířeným medicínským problémem.

Při poruchách rovnováhy se člověk cítí nestálý, hlavně při stání nebo chůzi. Někdy ho táhne na stranu, jindy vpřed, vzad, někdy ho jakoby nutilo sednout si, změnit polohu hlavy, případně si lehnout.

Vertigines (závratě) jsou často spojeny s točením hlavy, někdy „celého světa“, pocitem na zvracení až zvracením, často je přítomen tah do některé strany, celkový neklid, zpocení a dyskomfort. U některých stavů je přidružena také zmatenost a vyčerpání.

Závratě mohou vznikat z různých příčin. Je přitom důležité, že rovnováha jako taková je výsledkem kooperace více systémem v lidském organismu očí a jejich pohybů, vestibulárního systému (vnitřní uši) a propriocepce (smysl pro gravitaci, umístění těla v prostoru).

Symptomy (příznaky) zahrnují někdy i pocit opilosti, problémy s viděním, čtením (utíká text) a změnu orientace v okolí.

Trochu anatomie a fyziologie

Vnitřní ucho je párový orgán v lebce, který člověku umožňuje rozlišovat rovnováhu. Nacházejí se zde půlkruhovité kanálky a hlemýžď, ve kterém se promítají sluchové podněty na signál. Vzruch je pomocí nervu přenášen k centrům v prodloužené míše a do vyšších etáží mozku.

Signály z půlkruhovitých kanálků a šneku jsou tedy interpretovány určitou částí mozku. Rovnovážný aparát má svá centra v oblasti prodloužené míchy, ale také v oblasti kůry mozkové.

K závratím dochází tehdy, když některá část této dráhy je poškozena (vratně nebo nevratně). Může to být vnitřní ucho, rovnovážný nerv, oblast prodloužené míchy nebo jiná podkorová a kůrová centra.

Příčiny vertiga

Hlavní příčiny, proč poruchy rovnováhy vznikají, jsou obvykle náhlé změny ve vestibulárním, zrakovém a proprioceptivního systému.

Příčin je celá řada, v závislosti na onemocnění, které způsobuje závratě a nerovnováhu.

Vertigo může vznikat na podkladě změn krevního tlaku, nemocí samotného vnitřního ucha, ale i vážnějších stavů jako nádorů mozku či náhlých cévních mozkových příhod. U jiných onemocnění (sclerosis multiplex) se také vyskytují závratě, které znepříjemňují člověku prožívání.

Kouření (nikotin) může z dlouhodobého hlediska zhoršovat mikrocirkulaci vnitřního ucha (průtok krve malými cévami), což často vede k závratím.

Rozdělení závratí:

• Benigní paroxysmální polohové vertigo – přítomnost vápníkových krystalů v rovnovážném ústrojí vnitřního ucha způsobuje závrať, která se vztahuje hlavně k pohybu hlavy a gravitaci
• Labyrintitida – infekce vnitřního ucha nebo zánět způsobují vertigo a ztrátu sluchu. Někdy bývá přítomna virem způsobená neuritida (zánět nervu).
• Posttraumatická – poúrazové vertigo způsobené zlomeninou nebo otřesem rovnovážného orgánu
• Meniérova nemoc – epizody závratí, ztráta sluchu, pištění v uších, pocit plnosti v uchu – příčina této nemoci je neznámá
• Fistula - píšťala - prosakování tekutiny vnitřního ucha ven bývá po úrazech, operaci, fyzické námaze, ale někdy je důvod nejasný
• Oboustranná porucha vestibulu – může být navozena po některých lécích- protirakovinných a podobně. Je vyvolána také kouřením, syfilisem a jinými onemocněními.

Příznaky vertiga

Mezi základní příznaky závratí patří:

• Závrať, točení hlavy, nestálost v postoji či při chůzi
• Pocit zvracení (nauzea) a zvracení
• Neschopnost číst, orientovat se v prostoru, zaměřit předmět, zhoršená paměť
• Někdy se vyskytuje změna v rychlosti srdeční akce (tep je rychlejší)
• Může být přítomna úzkost nebo panika, smutek, snížená koncentrace

K jiným závažnějším příznakům řadíme:

• Pocení, celková únava, vyčerpání
• Změny vědomí (částečná až úplná ztráta vědomí)
• Částečné nebo úplná slabost končetin - dolních nebo na jedné straně těla
• Záškuby obličeje, končetin, brnění kůže
• Neschopnost chůze

Kdy navštívit lékaře

Při jakémkoli podezření na závratě, které trvají déle a nechtějí ustoupit, je nutné zavolat lékaře.

Snažíme se dát pacienta do polohy, ve které je mu lepší. Eliminujeme tím stres a zlepšíme komunikaci.

Při ztrátě vědomí musíme bezpodmínečně volat lékaře a dát pacientovi první pomoc do příchodu záchranky.

Lékař naordinuje léčbu a ve většině případů je pacient podroben dalšímu vyšetřování v nemocnici.

Pacient si může stěžovat, že se cítí jako opilý alkoholem. Někdy si okolí interpretuje závratě nesprávně - myslí si, že je pacient pod vlivem alkoholu a proto nepodá pomocnou ruku.

Léčba vertiga

Léčba se opírá o léčení samotné příčiny závratí, tedy základního onemocnění. Ať už je to náhlá cévní mozková příhoda, infekce vnitřního ucha, zánět rovnovážného nervu nebo sclerosis multiplex, léčení prvotní příčiny většinou vede k vymizení nebo zmírnění závratí.

U Meniérova syndromu se našel jako lék volby betahistin. Ten redukuje frekvenci příznaků onemocnění tím, že zlepšuje prokrvení vnitřního ucha. Mohou se podat i jiná léčiva, někdy je možná i chirurgická léčba.

U BPPV je vhodné cvičení.

Když je vertigo vyvoláno zánětem, vhodnou léčbou mohou být kortikoidy. Ty zmírní otok a vedou k úlevě od příznaků.

Domácí léčba vertiga

Kromě léků naordinovaných lékařem, které se většinou užívají dlouhodobě (betahistin) lze použít fytoterapeutický přístup. Zaměřujeme se na konkrétní, již diagnostikované onemocnění.

Uplatnily se bylinky jako medvědí česnek, hloh, žebříček nebo švédské kapky. Může pomoci už samotné přivonění si ke švédským kapkám a závrať se zmírní.

Diagnostika vertiga

Při samotné diagnostice se lékař zaměřuje na příčinu závratí. Pomocí vstupního vyšetření rozlišuje závratě na nervový nebo cévní podklad (synkopa). Následně vyšetřující lékař dohodne vyšetření specialistou (většinou neurologem).

Zlatým standardem je neurologické vyšetření, při kterém lékař zjišťuje závažnost stavu a co jej mohlo způsobit.

Mezi pomocná vyšetření patří CT (počítačová tomografie) mozku a hlavy, MRI (magnetická rezonance) mozku a hlavy, případně lumbální punkce. Často je třeba dovyšetřovat i změny sluchových evokovaných potenciálů (BAEP).

Tato vyšetření mohou odhalit kromě akutních náhlých stavů (cévní příhody – krvácení či ucpání cévy) i procesy chronické (dlouhotrvající). Patří sem novotvary (nádorová onemocnění), ale také stavy po úrazech v minulosti.

S pomocí sluchových potenciálů můžeme zjistit, která část vestibulárního systému je postižena.

čti také

6 přirozených způsobů, jak se zbavit vertiga

Měli jste někdy pocit, že se svět kolem vás najednou točí, že nemůžete udržet rovnováhu nebo že vám nevysvětlitelně zvoní v uších spolu se změnami vidění? Pokud ano, možná jste zažili vertigo.

Diagnostika vertiga

Pri samotnej diagnostike sa lekár zameriava na samotnú príčinu vzniku závratov. Pomocou vstupného vyšetrenia odlišuje závraty na nervovom, prípadne cievnom podklade (synkopa). Následne vyšetrujúci lekár dohodne vyšetrenie špecialistom (väčšinou neurológom).

Zlatým štandardom je neurologické vyšetrenie, pri ktorom lekár zisťuje závažnosť stavu a čo ho asi spôsobilo.

Medzi pomocné vyšetrenia patrí CT (počítačová tomografia) mozgu a hlavy, MRI (magnetická rezonancia) mozgu a hlavy, prípadne lumbálna punkcia. Často je potrebné dovyšetrovať aj zmeny sluchových evokovaných potenciálov (BAEP).

Tieto vyšetrenia môžu odhaliť okrem akútnych náhlych stavov (cievne príhody – krvácanie či upchatie cievy) aj procesy chronické (dlhotrvajúce). Patria sem novotvary (nádorové ochorenia), ale aj stavy po úrazoch v minulosti.

Pomocou vyšetrenia sluchových potenciálov vieme určiť, ktorá časť vestibulárneho systému je porušená.

Prevence vertiga

Někdy může vzniknout nepříjemný závratný stav z nachlazení (v zimě, sauna apod.). Základním prevenčním mechanismem před vznikem závratí je tedy dbání o správné oblékání a životosprávu.

Je vhodné zanechat kouření a alkohol. Jsou to rizikové faktory vzniku závratných stavů.

Z dietních opatření jsou vhodné potraviny s nižším obsahem nasycených mastných kyselin, cukrů a soli. Tak předejdeme ateroskleróze (kornatění tepen).

Do jídelníčku je dobře zakomponovat ovoce a zeleninu, která mají preventivní účinek před vznikem kardiovaskulárních onemocnění. Tak můžeme účinně předcházet vzniku náhlých cévních mozkových příhod.

V zimním období je třeba se vyvarovat pádům na ledě.

Vhodné je zařadit pravidelnou sportovní aktivitu, díky které aktivizujeme metabolismus a posilujeme všechny systémy v organizmu.

Zdroje

Michal Drobný a kol. - Učebnice neurologie

Maria Treben - Moje léčivé rostliny