Sponzorovaný článek
Trápí vás třesavka a vy nevíte proč? Tento pocit nebo stav má často několik příčin. Někdy je to jen reakce na studený vzduch, jindy se jedná o průvodní jev horečky, ale třesavka může být také vážným signálem toho, že něco není v pořádku. Ať už je to důsledek stresu, nebo varování před zdravotním problémem, je dobré vědět, co s tím dělat.
Jak funguje termoregulace, co je to podchlazení a horečka
Nejprve si povězme něco málo o tom, jak funguje tělesná teplota. Podílí se na ní termoregulace, která umožňuje lidskému tělu udržovat stabilní vnitřní teplotu nezávisle na okolním prostředí. Ta zahrnuje různé mechanismy, jako jsou změny prokrvení kůže, pocení a třesavka, které podle potřeby regulují tělesnou teplotu.
V chladném prostředí se snižuje průtok krve kůží, aby se omezily tepelné ztráty, zatímco v teplém prostředí se aktivuje pocení, aby se tělo ochladilo odpařováním. To je spojeno s podchlazením, kdy je ztráta tepla rychlejší než jeho produkce.
Výsledkem je pokles tělesné teploty pod normální úroveň, což s sebou přináší několik příznaků, včetně třesavky, ale například i nadměrné únavy.
Při horečce naopak tělesná teplota stoupá nad normální rozmezí jako obranná reakce na infekce. Zvýšená tělesná teplota je výsledkem změny nastavení termoregulačního centra v mozku, které reaguje na látky zvané pyrogeny. Ty mohou být produkovány přímo patogeny nebo jako součást imunitní odpovědi organismu proti infekci.
Horečka také podporuje imunitu tím, že zvyšuje produkci obranných molekul a omezuje růst a množení některých patogenů, které jsou citlivé na teplotu. To samozřejmě není její jediný účel, ten spočívá v komplexní imunitní odpovědi.
Co je třesavka a proč se nejčastěji vyskytuje při infekci a zánětu?
Třesavka je rychlý a nekontrolovatelný svalový stah, který doprovází náhlé zvýšení nebo snížení tělesné teploty. Příčina vnitřního chvění tkví ve snaze těla regulovat vnitřní teplotu, a to nejčastěji v reakci na infekci a zánět.
Mechanismus třesavky začíná v hypotalamu, části mozku, která funguje jako centrální termoregulační systém. Když se do těla dostanou pyrogenní látky, ať už z vnějších patogenů, nebo z vnitřní či imunitní reakce, hypotalamus reaguje změnou nastavení tělesné teploty. Tím se prostředí stane nepříjemným i pro patogeny.
Třesavka se nejčastěji vyskytuje u infekcí, jako jsou virové, bakteriální, močové nebo pohlavní infekce, a také u zánětů, jako je zápal plic a sepse.
Při
těchto stavech je třesavka častá a intenzivní, protože
se tělo snaží účinně reagovat na vysokou hladinu
patogenů nebo zánětlivou reakci. Náhlé
chvění však mohou vyvolat i zánětlivé
stavy, které s infekcemi přímo
nesouvisejí.
U těchto onemocnění je zánět způsoben nepřiměřenou reakcí imunitního systému, který napadá vlastní tkáně organismu, což vede ke zvýšené produkci pyrogenů a sekundární třesavce. Kromě toho může být třesavka vyvolána také náhlými změnami tělesné teploty, které mohou být způsobeny vnějšími faktory, včetně pobytu venku v chladu.
Tento typ třesavky pomáhá rychle zvýšit tělesnou teplotu v reakci na chladné podmínky a chrání tělo před podchlazením. Jedná se tedy o automatickou reakci organismu.
Jaké jsou další možné příznaky, které souvisejí s třesavkou
Třesavka se často objevuje spolu s dalšími příznaky, které mohou rovněž signalizovat zánět nebo infekci v těle. Jedním z běžných doprovodných příznaků třesavky je zimnice, která se vyznačuje silným pocitem chladu, jenž může být přítomen i přes zvýšení tělesné teploty.
Může se také objevit horečka, což je vlastně obranná reakce organismu, kdy zvýšení tělesné teploty umožňuje imunitnímu systému lépe bojovat proti patogenům.
Vysoká teplota totiž omezuje růst mnoha mikroorganismů. Při horečce často dochází k drkotání zubů v důsledku zvýšené nervové činnosti a svalových kontrakcí, jejichž cílem je zvýšení teploty. Paradoxním průvodním jevem je pocit chladu, který vzniká v důsledku vnitřní změny vnímání teploty v těle.
I když se vnitřní tělesná teplota zvyšuje, člověk může stále pociťovat chlad. Tento pocit často doprovázejí studené končetiny, které jsou důsledkem přesměrování krevního oběhu do trupu těla, čímž se tělo snaží udržet teplotu v životně důležitých orgánech.
Mezi další poměrně časté doprovodné příznaky třesavky patří bolesti hlavy, nadměrná únava, nevolnost, malátnost nebo nechutenství. Všechny tyto příznaky mohou poukazovat na závažnější onemocnění, včetně infekčních chorob, autoimunitních reakcí nebo endokrinních problémů, zejména pokud jde o dysfunkci štítné žlázy.
Kdy se objevuje třesavka bez teploty, horečky a zimnice?
Třesavka se samozřejmě může objevit i bez zvýšené teploty, horečky nebo zimnice. Často se vyskytuje také u revmatických onemocnění, jako je revmatoidní artritida, kdy je důsledkem vnitřního zánětu způsobeného autoimunitní reakcí.
Při těchto onemocněních imunitní systém napadá vlastní tkáně těla, což může způsobovat nejen bolest, ale také třesavku. Stejně tak u osob trpících vysokým krevním tlakem se může objevit třesavka jako fyzická odpověď na extrémní stres a výrazné zvýšení krevního tlaku. Tento nepříjemný stav může vyvolat celou řadu fyziologických reakcí.
Třesavku mohou také vyvolat alergie, kdy tělo reaguje na alergeny uvolňováním chemických látek, zejména histaminu. U pacientů s rakovinou nebo u těch, kteří podstupují chemoterapii, se zase třesavka může objevit jako reakce na léčbu nebo jako příznak onemocnění.
Stejně tak pásový opar, virové onemocnění způsobující plané neštovice, má mezi svými příznaky třesavku vyvolanou nervovou stimulací způsobenou virem.
V případě otravy krve přichází třesavka jako jeden z prvních signálů a jedná se již o život ohrožující stav. Tento stav vyžaduje rychlou diagnostiku a zásah, takže právě třesavka může být včasným varovným signálem. Vyskytuje se také po nadměrné konzumaci alkoholu, což je způsobeno především dehydratací a poruchou termoregulace.
Alkohol významně ovlivňuje hypotalamické centrum v mozku, které je zodpovědné za regulaci tělesné teploty, takže třesavka je jeho přirozenou reakcí.
Pozor v těhotenství, tohle může znamenat třesavka!
Třesavka u těhotných žen může být příznakem závažnějších zdravotních potíží a onemocnění. Pokud je to i váš případ, rozhodně je potřeba tomu věnovat zvýšenou pozornost.
Jednou z častých příčin třesavky u těhotných žen je infekce močových cest. Hormonální změny a zvětšená děloha mohou blokovat průtok moči, což vede k infekcím. Kromě třesavky se projevují také častým močením, bolestí při močení a krví v moči.
Další možnou příčinou je anémie, stav, kdy tělo nemá dostatek zdravých červených krvinek, které by přenášely kyslík do tkání. Anémie je během těhotenství častá, protože se zvyšuje potřeba železa a kyseliny listové. Příčinou třesavky je také preeklampsie, což je však závažný stav spojený s vysokým krevním tlakem a poškozením orgánů.
K pocitům chladu a třesavky vede také hypotyreóza, nedostatečná činnost štítné žlázy. Ta se projevuje rovněž únavou, přibýváním na váze, suchou kůží a zácpou.
Hormonální nerovnováha, která je v těhotenství běžná, se může stejně tak projevovat třesavkou, ale také zvýšenou podrážděností a návaly horka. Náhlé změny hladin hormonů mohou ovlivnit tělesnou teplotu a metabolismus, což vede k třesavce.
Vzhledem k tomu, že těhotenství je vysoce rizikové období, je důležité věnovat pozornost všem signálům. Třesavka je obvykle jedním z těch pokročilejších, takže pokud se již objeví, je třeba na ni reagovat. To platí zejména při podezření na infekci nebo zánět, kdy sice třesavka normálně pomáhá obranyschopnosti organismu, ale v těhotenství je riziková.
Třesavka také jako reakce a příznak tetanie, stresu nebo úzkosti
Třesavka může být reakcí na různé stavy, včetně psychogenních, jako je tetanie, stres nebo úzkost. Každý z nich má také další příznaky.
Tetanie je stav, který vzniká v důsledku nízké hladiny hořčíku v krvi, což vede k nadměrné nervové a svalové činnosti. Nedostatek hořčíku může být způsoben řadou faktorů, většinou však životním stylem a stravou. Tetanie se projevuje svalovými křečemi, brněním a třesavkou, přičemž jediným možným řešením je zvýšení hladiny hořčíku.
Stejně tak stres může vyvolat třesavku. Při stresu se v těle uvolňují hormony adrenalin a kortizol, které zvyšují srdeční frekvenci, krevní tlak a svalové napětí. V souvislosti s tím se pak může uvolňovat teplo, a proto se může objevovat třesavka.
Třetím stavem, který může souviset s třesavkou, je úzkost. Ta aktivuje nervový systém, což způsobuje zrychlené dýchání, pocení, bušení srdce a třesavku. Když člověk prožívá úzkost, jeho tělo reaguje na emoční napětí zvýšenou svalovou aktivitou a nervovou citlivostí. Jedná se tedy o kombinaci psychických i fyziologických reakcí organismu.
Všechny tyto stavy ukazují, že třesavka může být způsobena také emočními faktory a může souviset s aktuálním stavem mysli. Ten se, jak je patrné z příznaků, odráží i ve fyziologickém stavu, včetně třesavky a změn termoregulace.
Zdroj obrázku: Juliaap / stock.adobe.com
