Obsah článku
Mera jabloňová, známá také jako blecha jabloňová, je druh rostlinné vši. Žije především na jabloních, méně často na jiných rostlinách, a vyskytuje se hlavně na čerstvých výhonech, květech a později na spodní straně listů.
Životní cyklus mery jabloňové
Mera jabloňová přezimuje ve stadiu vajíček v kůře ovocných stromů nebo na pupenech. Larvy se líhnou v dubnu až začátkem května. Přelézají k ještě neotevřeným pupenům, prorazí pletivo rostliny a začnou sát rostlinnou šťávu. Vylučují lesklá bílá voskovitá vlákna a lepkavou tekutinu (medovici). Po nakrmení, obvykle od konce května, se každá larva (nymfa) zakuklí do listu. Po zakuklení se objeví dospělý hmyz, který je dlouhý 2,5-3 mm. Na jaře a v létě je zelený až žlutozelený, na podzim se mění na hnědooranžový až kaštanově červený.
Mera je velmi aktivní a při vyrušení okamžitě vyskočí (odtud název blecha).
Proč se mera jabloňová objevuje
Oplodněná samička si pomocí čichu najde od srpna, někdy až do listopadu či prosince tu správnou hostitelskou rostlinu, na kterou naklade až 100 vajíček. Hledá praskliny a štěrbiny ve velmi mladých větvích a výhoncích, nejlépe v blízkosti pupenů. Vajíčka zde přezimují a bez újmy přežijí i neobvykle nízké teploty do −40 °C.
Mera prochází několika liniemi a imága nejčastěji naleznete od června do září, někdy však i později v roce. Hmyz žije nejprve na jabloních, později slétá i na okolní stromy a koncem léta se opět vrací. Tento druh se může stát velmi běžným a poté způsobit škody, proto se proti němu v některých oblastech intenzivně bojuje chemickými prostředky. Škodlivý účinek však lze očekávat jen od stádií larev.
Jak identifikovat meru jabloňovou
- Na jaře se líhnou drobné, ploché larvy, které migrují k výhonkům, pupenům, květinám nebo mladým stopkám, usadí se tam a sají šťávu z hostitelské rostliny.
- Larvy vylučují velké množství medovice, která slepuje listy a zejména pupeny. Tyto proto nemohou kvést, usychají a opadávají. Medovice slouží také jako substrát pro sazovité plísně.
- Larvy sají také šťávu z plodů a poškozují je. Na napadených plodech se pak vytváří černá vrstva, která snižuje fotosyntézu.
Jak bojovat proti meře jabloňové
Dobře udržované stromy jsou obvykle odolné vůči zamoření měrou jabloňovou. V zimě průběžně kontrolujte větve, zda se na nich nenacházejí vajíčka, která tam nakládla samička na přezimování. Nejlepší doba k boji s larvami je na jaře, před kvetením, nebo když okvětní lístky opadaly na 10-15% květin.
Byly schváleny různé způsoby boje proti meře. Měly by se používat, když pupeny rostou nebo před kvetením. Ve většině případů však proti ní není třeba bojovat. Mera jabloňová má různé přirozené nepřátele (predátory, jako jsou štěnice, parazity, houbové choroby atd.), kteří ji pomáhají regulovat.
Pokud však máte strom silně napaden měrou, jednotlivé větve odřízněte a spalte. Nedávejte je do kompostu ani jinak neskladujte, protože se mera může šířit dál.
Chemická ochrana
Ačkoli se nedoporučují žádná specifická opatření pro boj s měrou, určitou ochranu by mohl poskytnout postřik mastnými kyselinami na začátku sezóny. Postřik musí být aplikován na počátku růstové fáze zeleného chomáče (nejlépe po vylíhnutí přezimujících vajíček na jaře, ale před rozmnožením) a ve velkém množství, aby byly larvy postřikem důkladně smočeny. Aplikace se někdy provádí za mírného deště.
zdroj: pflanzenkrankheiten.ch, de.wikipedia.org, niab.com, armuro.com
