Bakteriální spála

Bakteriální spála je onemocnění, které se projevuje vadnutím a odumíráním květů, listů, plodů, usycháním a odumíráním vegetačních vrcholů (hákovité ohýbání letorostů) a větví.

Bakteriální spála je onemocnění způsobené bakterií Erwinia amylovora. Je to nakažlivá choroba postihující jabloně, hrušně a některé další rostliny z čeledi Rosaceae. Pro pěstitele jabloní a hrušní představuje vážný problém. Za optimálních podmínek může zničit celý sad během jednoho vegetačního období.

Proč bakteriální spála vzniká

Bakterie přezimuje v rakovinných ranách vytvořených v předchozí sezóně v živém pletivu na kmeni a hlavních větvích a na mumifikovaných plodech. K primární infekci dochází během kvetení, kdy jsou bakterie přeneseny z buněk rakoviny na otevřené květy stříkajícím deštěm, opylujícím hmyzem (tj. včelami, vosami, mouchami, mravenci) nebo při řezu/stříhání.

Relativně málo přezimujících buněk rakoviny se na jaře aktivuje a produkuje bakterie, ale jedna aktivní rakovina může produkovat miliony bakterií, což stačí k infikování celého sadu. Tyto bakterie se rychle množí v nektaru květů a šíří se na větve květů, nové výhony a větvičky, což vede k sekundárním infekcím.

K infekci výhonků může dojít také prostřednictvím ran vytvořených savým hmyzem (mšice, cikády nebo rostlinné štěnice), poškozením chladem nebo mrazem, větrem, deštěm nebo krupobitím. Po infikování výhonku se bakterie způsobující spálu rychle množí a kapičky slizu lze vidět do tří dnů. Výhonky zůstávají velmi náchylné k infekci, dokud se vegetativní růst nezastaví a nevytvoří se terminální pupen.

Jak identifikovat bakteriální spálu

Na jabloních a hrušních může choroba zničit květy, plody, výhony, větvičky, větve i celé stromy. Zatímco mladé stromy mohou uhynout během jedné sezóny, starší stromy mohou přežívat několik let, a to i při trvalém odumírání. Všechny příznaky jsou nadzemní a obvykle je lze snadno rozpoznat.

Bakteriální spála květů a výhonů

Příznaky se objevují na jaře. Bakterie se do stromu dostávají přes květiny a nové výhonky. Nemocné květiny se promočí, vadnou a hnědnou. Bakterie se rychle šíří do ostatních květů ve střapci a poté se přesouvají do výhonků. Výhonky se promočí, hnědnou na jabloních a zčerná na hrušních.

Bakteriální spála větviček

Spála výhonů začíná na rostoucích koncích výhonů a rychle se šíří na starší části větviček. Poškozené větvičky se nejprve jeví jako podmáčené, poté tmavě hnědnou nebo černají. Jak poškozené výhony vadnou, větvičky se v místě růstu ohýbají a připomínají pastýřskou křivku nebo obrácené písmeno "J". Poškozené listy zůstávají na odumřelých větvích přichyceny po celé léto. Za teplého a vlhkého počasí vylučují napadené větvičky kapičky krémově bílých bakterií.

Rakovina větví

Když se bakterie spály jabloně přesouvají přes napadené větvičky do hlavních větví, kůra někdy praská podél okraje infikované oblasti, což způsobuje zřetelnou rakovinu. Kůra na mladších stromech je nasáknutá vodou a rakovina má tmavě hnědou až fialovou barvu. Dřevo pod kůrou má červeno hnědý vzhled a může být měkké na dotek. Rakovina může obalit hlavní větve a kmen, což způsobuje další odumírání.

Bakteriální spála plodů

Plody jabloní i hrušní mohou být napadeny bakterií. Napadená místa hnědnou až černají a pokrývají se kapkami bělavě hnědého bakteriálního slizu. Plody zůstávají pevné a nakonec vysychají a scvrkávají se (mumifikují).

Příznaky na podnoži

Příznaky spály na podnožích se obvykle vyvíjejí v blízkosti roubového sloučení. Příznaky jsou podobné jako u rakoviny větví. Infekce v podnožích mohou strom rychle zabít tím, že jej opásají.

Jak léčit a předcházet bakteriální spále

Bakteriální spála je jednou z nejobtížněji zvládnutelných chorob jabloní a hrušní a žádné ošetření nezajistí úplnou regulaci. Ačkoli její potlačení není snadné, použití několika integrovaných postupů by mělo vést k minimálním škodám a ztrátám způsobeným spálou.

Vyberte si a vysaďte odolné odrůdy. Výsadba vysoce náchylných odrůd mimořádně ztěžuje její regulaci. Při zakládání sadu si vyberte a vysaďte podnože jabloní a hrušní a odrůdy, které jsou méně náchylné na bakteriální spálu.

Odstraňte rakovinu větví a napadené větvičky. Prořezávání napadených větviček a rakovinových větví během vegetačního klidu (v zimě) odstraňuje bakterie způsobující spálu ze sadu, aby tam bakterie nebyly a na jaře nezpůsobily nové infekce. I v sadech, kde se spála nikdy nenacházela, je důležité hledat napadené větvičky a rakovinu a odstraňovat je. Pro odstranění napadených větviček proveďte čistý řez do zdravé tkáně, která je alespoň 10 cm nad viditelně odumřelým dřevem. Rakovinu lze vyříznout z kmenů nebo velkých větví odstraněním odumřelé tkáně, dokud se neobjeví zdravá tkáň. Napadená rostlinná tkáň by se měla ze sadu odstranit - spálit nebo hluboce zakopat.

Minimalizujte letní řez napadených výhonů

Letní řez napadených výhonů může zpomalit pohyb bakterií v sadu, pokud se provádí opatrně a správně. Pokud se však nedodrží správné hygienické postupy, mohou se bakterie neúmyslně rozšířit do zdravých pletiv a zhoršit průběh choroby. Řez infikovaných výhonů by se měl provádět pouze za suchého počasí, řezy by se měly provádět pouze do zdravých tkání a řezné nástroje by se měly po každém řezu dezinfikovat. Nástroje lze dezinfikovat ponořením do 10% roztoku bělidla (1 objem bělidla na 9 objemů vody) s několika kapkami tekutého mýdla. Infikovaná rostlinná pletiva by měla být ze sadu odstraněna a spálena nebo zakopána.

Dodržujte správné postupy prořezávání a hnojení

Nadměrné hnojení dusíkem a silný řez podporují bujný růst sukulentního pletiva, které je velmi náchylné ke spále. Hnojivo aplikujte brzy na jaře nebo pozdě na podzim po ukončení růstu. Nikdy neprovádějte běžný řez (tj. řez za účelem stimulace růstu nebo tvarování stromu) současně s řezem za účelem odstranění infikovaných větviček, výhonů nebo hniloby.

Aplikujte měď na začátku sezóny

Stromy, které byly v minulosti napadeny bakteriální plísní, by měly být postříkány pesticidem na bázi mědi, aby se omezilo hromadění bakterií na pupenech a kůře. Měď by se měla aplikovat od stříbrné špičky (když pupeny teprve začínají pučet) po zelenou špičku, nejpozději však do 1,5 cm zelené.

Ochrana proti savému hmyzu

Savý hmyz vytváří rány, kterými mohou pronikat bakterie způsobující spálu. Tyto škůdce je třeba kontrolovat po celé vegetační období. Nepoužívejte insekticidy během kvetení k regulaci včel.

zdroj: en.wikipedia.org, rhs.org.uk, ohioline.osu.edu