Bakteriální skvrnitost rajčat

Bakteriální skvrnitost, kterou způsobuje bakterie Xanthomonas campestrist pv. Vesicatoria, je nemoc napadající všechna růstová stádia rajčat. Způsobuje vodou nasáklé skvrny na listech, stoncích i plodech.

Bakterie se mohou přenášet na semenech rajčat a papriky. Jsou schopny přežít na rostlinných úlomcích v půdě a na volně rostoucích rostlinách na opuštěných polích. Mokré počasí, dešťové přeháňky a přeplněná výsadba podporují šíření nemoci. Bakterie se do listů dostávají přes průduchy nebo rány, do plodů přes rány způsobené hmyzem nebo mechanickým poraněním.

Bakteriální skvrnitost se šíří extrémně rychle, přičemž infikované rostliny vykazují příznaky 3–5 dní po vystavení patogenu. Počínaje jednou infikovanou rostlinou mohou náchylné sousední rostliny projevit příznaky již za dva týdny a celé pole může onemocnět již za deset týdnů.

Této nemoci je jednodušší předcházet, než ji regulovat.

Jak identifikovat bakteriální skvrnitost rajčat

Příznaky na listech:

• zpočátku malé, žlutozelené kruhové léze, které se ve vlhkých podmínkách jeví jako vodou nasáklé okraje. Nejviditelnější jsou na spodní straně listů. Infikované rostliny v záhonech mají obvykle léze podél okrajů prvních listů.
• skvrny zhnědnou a vpadnou, střed lézí zasychá a láme se, což vede k dírkám. Jak nemoc postupuje, skvrny se mohou sloučit a pak vypadají jako plísně.
• hrany a špičky listů mohou odumřít a mohou se jevit jako roztřepené
• závažné infekce mohou mít za následek odlištění a opaření, zejména u papriky
• na toto onemocnění jsou velmi náchylné klíční lístky, léze jsou zpočátku malé, vpadlé a stříbřité, později ztmavnou

Příznaky na plodech:

• zpočátku se objevují černé tečky, které způsobují povrchové léze o průměru asi 1 mm
• skvrny se mohou dále rozvíjet a vytvářet léze o průměru asi 3 mm. Jedná se o vyvýšená, strupovitá místa, která dodávají plodům bradavičnatý vzhled.
• do těchto skvrn se mohou dostat houby a pektolytické bakterie, které způsobují hnilobu plodů.

Jak léčit bakteriální skvrnitost rajčat

V současnosti je nejúčinnější léčbou bakteriální skvrnitosti papriky a rajčat kombinace chemických aplikací. Nemocná semena můžete ošetřit chlornanem sodným, chlornanem vápenatým nebo fosforečnanem sodným, aby se zničily bakterie na povrchu semene.

Léčba vnitřní infekce semen je obtížnější, ale dá se provést jinými chemickými nebo tepelnými úpravami. Infikované pole byste měli ošetřovat vícenásobným aplikačním přístupem, který zahrnuje postřikování směsí mědi a mancozebu, což zabraňuje další infekci a zabíjí různé patogeny přítomné v době postřiku.

V současnosti probíhá výzkum aplikace bakteriofágů na listy (viry, které infikují bakterie) na regulaci nemoci, ale tento přístup se setkal s určitou rezistencí a v současnosti není široce používanou metodou.

Jak předcházet bakteriální skvrnitosti rajčat

Abyste tomuto problému v příštích letech předešli:

• používejte neinfikovaná čistá semena ze zdravých rajčat, nebo certifikovaná semena, protože tato nemoc žije na semenech
• zničte nemoc na semenech rajčat starých <1 rok jejich namočením do vody o teplotě 50 °C na 25 minut, poté ochlazením a vysušením. Tento postup však mírně snižuje klíčivost.
• na polích ležících ladem nepěstujte rostliny rajčat nebo jiné rostliny z čeledi lilkovité
• ke snížení šíření chorob používejte zavlažování hadicí pod listy namísto zavlažování postřikovačem
• přerušte pěstování rajčat na stejném místě alespoň na 2 roky. Nestřídejte je s rostlinami z čeledi lilkovité (brambory, červená paprika...), protože mohou tuto nemoc také přenášet.
• vyhněte se práci na poli ve vlhkém počasí
• zabraňte poranění plodů
• pokud se typické příznaky objeví na listech přibližně 5 až 10% populace rostlin, navrhuje se:
  • odstranit infikované sazenice s kořeny a okolní půdou a vše spálit nebo hluboce zakopat. Nekompostujte je, protože odtud se může nemoc šířit dál.
  • infikované listy oříznout a spálit
  • další infekce můžete snížit postříkáním oxychloridem měďnatým nebo hydroxidem měďnatým. Oba jsou toxické (třída toxicity podle WHO II: středně nebezpečné), proto noste při manipulaci s nimi ochranný oděv a rukavice. Postřikujte dříve než alespoň 21 dní před sklizní.

zdroj: plantwiseplusknowledgebank.org, edepot.wur.nl, en.wikipedia.org