Fusariové vadnutí

Fusariové vadnutí je půdní houbové onemocnění, které způsobuje ucpání cév přenášejících vodu (xylému), takže rostlina vadne a často odumírá.

Fusariové vadnutí je závažná choroba a způsobuje hospodářské škody v mnoha pěstitelských zemích. Jedná se o chorobu přenášenou půdou a semeny, kterou způsobují různé rasy hub Fusarium oxysporum f.sp.ciceris Matuo a K. Sato. Jednotlivé rasy se liší schopností vyvolávat specifické reakce způsobující dva typy příznaků: syndrom žloutnutí a syndrom vadnutí. Syndrom vadnutí je ničivější a hospodářsky významnější než syndrom žloutnutí. Fusariové vadnutí se častěji vyskytuje v teplých a suchých podmínkách pěstování, a proto je větším problémem v oblastech, kde se plodiny vysévají na jaře. Fungicidní ošetření osiva poskytuje ochranu proti infekci přenášené osivem, ale vzhledem k dlouhé životnosti patogenu v půdě je nejúspěšnějším způsobem boje proti této chorobě odolnost hostitele.

Fusariové vadnutí napadá širokou škálu hostitelů jakéhokoli věku. Mezi nejnáchylnější rostliny patří rajčata, luštěniny, čeleď tykvovitých a sladké brambory, ale napadá i další bylinné rostliny.

Životní cyklus fusariového vadnutí

F. oxysporum je běžný půdní patogen a saprofyt, který se živí odumřelou a rozkládající se organickou hmotou. Přežívá v půdních zbytcích jako mycelium a všechny typy spor, ale nejčastěji se z půdy získává jako chlamydospory. Tento patogen se šíří dvěma základními způsoby: na krátké vzdálenosti se šíří stříkající vodou a sadbou a na dlouhé vzdálenosti infikovanými sazenicemi a semeny. Houba infikuje zdravou rostlinu pomocí mycelia nebo klíčícími spórami pronikajícími do kořenových špiček rostliny, kořenových ran nebo bočních kořenů. Mycelium postupuje intracelulárně přes kořenovou kůru a do xylému. Jakmile je mycelium v xylému, zůstává výlučně v cévách xylému a produkuje mikrokonidie (nepohlavní spory). Mikrokonidie jsou schopny vstoupit do proudu mízy a jsou transportovány nahoru. Tam, kde tok mízy zastaví, mikrokonídie klíčí. Spory a mycelium nakonec ucpou cévy, což brání rostlině v přijímání a přemisťování živin a rostlina odumírá. Po odumření rostliny houba napadá všechny tkáně a nadále infikuje sousední rostliny.

Jak identifikovat fusariové vadnutí

• Rostliny zpočátku vadnou během nejteplejší části dne a v noci se zotavují.
• Rostliny vykazují pomalejší růst.
• Listy žloutnou, ale žloutnutí není rovnoměrné. Někdy žloutnou listy na jedné straně rostliny nebo dokonce jen lístky na jedné polovině složeného listu.
• Celá rostlina brzy zežloutne a uvadne. Hnědnutí listů je vzácné.
• Při odlupování epidermis (vnější vrstvy pletiva) ze spodní části stonku se objevuje tmavě červeně a hnědě zbarvené cévní pletivo.
• Bílý, růžový nebo oranžový houbový porost na vnější straně postižených stonků, zejména ve vlhkém prostředí.

Jak léčit a předcházet fusariovému vadnutí

Boj proti fuzariovému vadnutí je náročný, protože neexistuje účinný fungicid ani lék. Když jsou rostliny napadeny, obvykle odumírají, takže prevence a eliminace patogenu je nejlepší způsob, jak ochránit vaše plodiny.

• Odstraňte a zlikvidujte napadené rostliny co nejdříve. Rostliny spalte nebo zakopejte na místě, které se nebude používat k pěstování lilkovitých rostlin. Střídání rostlin mimo náchylné plodiny po dobu 3-5+ let sníží riziko nemocí, ale během tohoto období je třeba pečlivě odstraňovat plevel.
• Půdu z napadeného typu rostlin nechte alespoň 4-5 let odpočívat nebo kontaminovanou půdu nahraďte čerstvou půdou z jiné části zahrady.
• Pro některé rostliny (např. hrách a čekanka) jsou k dispozici kultivary odolné vůči fusarioze a mohli byste je vyzkoušet v postižených oblastech.
• Semena, řízky a mladé rostliny získávejte ze sazenic/průsad bez nemocí ze spolehlivého zdroje.
• Pokud byly napadené rostliny pěstovány v květináčích, měli byste květináče (nejlépe) zlikvidovat nebo ošetřit dezinfekčním prostředkem. Ošetřete také stojící plochy, kolíky atp.
• Každý rok a vždy, když pracujete s napadenými rostlinami, očistěte veškeré vybavení od zeminy a zbytků rostlin.
• Vyvarujte se nadměrného používání dusíku, protože podporuje šíření choroby. V kyselých půdách může pomoci potlačit choroby zvýšení pH půdy na 7.

zdroj: rhs.org.uk, en.wikipedia.org, extension.umn.edu, eos.com, sciencedirect.com