Peronospora

Peronospora je považována za nejničivější onemocnění rostlin, které se projevuje odumíráním stonků a výhonků, změnou barvy a skvrnami na listech, květenství a plody mění barvu, jsou pokryty bílou až šedou "srstí" a později uschnou.

Peronospora (Plasmopara) je plísňové onemocnění listů způsobené organismem podobným houbě. Šíří se z rostliny na rostlinu vzduchem přenášenými sporami. Plíseň má specifické podmínky prostředí pro rozmnožování a infikování. Vyžaduje se teplé, vlhké nebo mokré prostředí.

Plísní může být postižena celá řada běžných jedlých a okrasných rostlin včetně brukvovitých rostlin, mrkve, kukuřice, hroznů, salátu, cibule, pastinák, hrachu, rebarbory ​​a špenátu. Peronospora má obvykle úzké hostitelské spektrum sestávající jen z několika příbuzných rostlin. Například peronospora postihující brukvovitou rostlinu je jiný druh než ten, který napadá hrozny.

Životní cyklus peronospory

Onemocnění se šíří spórami, které se tvoří na spodní straně napadených listů. Tyto spóry jsou rozptylovány deštěm a někdy jsou přenášeny i na dlouhé vzdálenosti větrem. K infekci jsou zapotřebí dlouhá období vlhkosti listů, takže k vážným propuknutím peronospory pravděpodobně dojde venku pouze během vlhkého léta. Pokud se rostliny, jako například salát, pěstují ve sklenících, nemoc může být přítomna po celý rok a může způsobit velké problémy na jaře a na podzim, protože v tomto období je velmi obtížné kontrolovat vlhkost listů.

Mnohé peronospory produkují své spóry v noci a dlouhá období vysoké vlhkosti nebo vlhkosti listů přes noc mohou vést k vážným propuknutím.

Spory přenášené vzduchem zůstávají životaschopné jen krátkou dobu, ale většina peronospor produkuje i druhý typ spor (sporu známou jako oospora) v postižených rostlinných tkáních. Tyto spory jsou mnohem odolnější a optimální doba pro jejich klíčení je mezi koncem února a polovinou března. Uvolňují se do půdy, když nemocný materiál hnije, a pravděpodobně přežijí delší dobu (až pět let). Pokud se rostlina opět pěstuje v kontaminované půdě, dokud jsou spóry ještě životaschopné, mohou ji infikovat přes kořeny a způsobit systémovou infekci (která se šíří po celé rostlině).

Jak identifikovat peronosporu

Na rozdíl od padlí není peronospora na napadených rostlinách tak snadno rozpoznatelná. První příznak peronospory se obvykle objeví na listech po 5 až 7 dnech od primární infekce. Dávejte si pozor na následující:

• Zbarvení na horní straně listu. Mohou být světle zelené, žluté, fialové nebo hnědé v závislosti na napadené rostlině.
• Skvrny mají někdy rovné okraje (např. na salátu), pokud jsou ohraničeny listovými žilkami.
• "Srst nebo povlak" na spodní straně listu, odpovídající skvrně na horní straně. Tento povlak může být bílý, šedý nebo fialový v závislosti na druhu peronospory.
  
• Na některých rostlinách (např. hrách) je povlak snadno viditelný pouhým okem. Na jiných ho může být obtížné vidět, dokonce i lupou.
  
• Silně postižené listy se mohou scvrknout a zhnědnout nebo zežloutnout a předčasně opadat.
  
• Občas mohou být postiženy i jiné části rostliny. květákové růžičky, květní poupata, hrachové lusky, třásně hroznů.
  
• Silně postižené rostliny jsou často zakrnělé a ztrácejí vitalitu. V některých případech může rostlina zcela uhynout.

Jak léčit peronosporu

• Jakmile se objeví příznaky, odstraňte a zlikvidujte (hluboko zakopejte nebo spalte) napadené listy.
• Silně napadené rostliny odstraňte a zničte.
• Vyhněte se hustému osázení a odstraňte plevel, abyste zajistili dobrou cirkulaci vzduchu kolem rostlin.
• Ve sklenících se snažte vyhnout dlouhodobému promočení listů nebo obdobím vysoké vlhkosti. Pokud je to možné, vyhněte se zavlažování shora. Otevřete dveře a větrací otvory, když to podmínky dovolí, abyste podpořili cirkulaci vzduchu.
• Vyvarujte se zalévání rostlin ve večerních hodinách, protože to může vést k vysoké vlhkosti nebo přemokření listů, které přetrvává přes noc. Zalévejte brzy ráno, aby povrch listů rychle oschl.
• Abyste se vyhnuli infekci sporami přenášenými půdou, dodržujte střídání plodin u zeleniny a v případě, že byla okrasná rostlina infikována, vyvarujte se přesazování stejného hostitele po dobu nejméně jednoho roku.

Jak předcházet peronospoře

• Před výsadbou snižte riziko onemocnění správným výběrem stanoviště, odvodněním a instalací zavlažovacího systému, který pomůže potlačit peronosporu tím, že odstraní vlhkost v okolí postižených rostlin.
• Zabraňte šíření infikované půdy a rostlinné tkáně z nářadí. Po použití v infikovaných oblastech nářadí pečlivě vyčistěte nebo vyměňte. Po vstupu do infikovaných oblastí si také pečlivě vyčistěte boty nebo oblečení.
• Rostliny sázejte dále od sebe, keře a živé ploty pravidelně stříhejte a později přeřeďte výhonky, což pomáhá zlepšit proudění vzduchu a rychlejší vysychání listů po zalévání.
• Fungicidy aplikované specificky k regulaci peronospory nemusí být nutné. Širokospektrální ochranné fungicidy, jako je chlortalonil, mancozeb a měď, jsou alespoň částečně účinné při ochraně před infekcí peronosporou. Systémové fungicidy jsou určeny k použití proti peronospoře na tykvovitých plodinách, ale doporučují se až po potvrzení diagnózy této choroby.

Druhy peronospory podle typu plodiny

Bazalka - Peronospora belbahrii je velkým problémem pro komerční i domácí pěstitele, přičemž nejvyšší výskyt choroby na listech bazalky se vyskytuje při teplotách kolem 20 °C.

Čeleď tykvovitých - Pseudoperonospora cubensis je specifická pro tykvovité rostliny (např. melouny, okurky, dýně, vodní melouny a další). Tato choroba je celosvětově jednou z nejvýznamnějších chorob tykvovitých rostlin.

Hrozny - Plasmopara viticola je původcem peronospory révy vinné.

Chmel - Pseudoperonospora humuli je nejničivější chorobou ve výsadbách chmele, protože se jí daří ve vlhkém klimatu. Celá úroda chmele může být zničena během několika dní.

Sója - Peronospora manshurica napadá sóju a snižuje její fotosyntetickou aktivitu, výnos a kvalitu. Choroba se šíří v prostředí s vysokou vlhkostí a dává přednost teplotám mezi 20-22 °C.

Špenát - Peronospora effusa, která celosvětově ohrožuje produkci špenátu, zejména v ekologické produkci.

Cibuloviny - Peronospora destructor, která způsobuje peronosporu na listech pěstovaných i planě rostoucích Allium. Systémově napadené rostliny jsou zakrnělé a světle zelené. Napadené listy často zcela odumírají.

Slunečnice - Plasmopara halstedii infikuje slunečnice a vytváří oospory, které mohou zůstat v půdě dormantní po mnoho let.

Zdroj: rhs.org.uk, en.wikipedia.org