Rakovina jater

Charakteristika

Rakovina jater (lat. Cancer hepatis, Neoplasma hepatis) je vážné onemocnění, při kterém dochází k růstu a šíření zhoubného nádoru ve tkáni jater. Játra jsou orgán, který se nachází v břiše vpravo nahoře pod bránicí a má detoxikační i metabolickou funkci. Mimo jiné se zde tvoří žluč, která je potřebná při trávení tuků.

Z jaterní tkáně se může vytvořit více typů nádorů, přičemž nejčastějším je tzv. hepatocelulární karcinom. Jedná se o rakovinu z jaterních buněk, tedy z hepatocytů. Mnohem méně často se vyskytují nádory jako cholangiokarcinom (z tkáně žlučových vývodů) a hepatoblastom (u dětí mladších 3 let).

Hepatocelulární karcinom je 6. nejčastějším zhoubným nádorem na světě.

V základním pojetí můžeme rozlišovat primární a sekundární rakovinu jater. Primární je ta, která vzniká přímo v játrech, kdežto sekundární se sem zanese z jiných orgánů, které jsou rakovinově změněny, při metastázování. Často se v tomto případě jedná o rakovinu tlustého střeva, rakovinu slinivky břišní, nebo kůže. Játra jsou velký orgán, takže je větší riziko, že se zde nádorový proces uhnízdí při metastázování.

Prognóza onemocnění úzce souvisí s jeho včasným odhalením. 5-leté přežívání je přibližně u 17% pacientů, objeví-li se však včas ještě před šířením nemoci, 5-leté přežívání je u 31% pacientů. Hodně závisí na lokalizaci a typu nádoru, reagování na onkologickou léčbu, ale i na celkovém zdravotním stavu.

Příčiny

Rakovina jater vzniká při změnách v DNA (deoxyribonukleové kyselině) jaterních buněk, tj. samotných hepatocytů. Tyto mutace mohou vzniknout za různých okolností. Buňka jako taková má v DNA zabudovány různé mechanismy, jak předejít těmto mutacím – jedná se o opravu poškozených úseků DNA, kontrolovaný růst buňky, i její cílená programovaná smrt. Když tyto všechny děje probíhají beze změny, buňky jsou nahrazovány novými a nedochází k jejich svržení. Pokud však dojde k mutací nebo mutacím DNA a nelze je opravit, buňka se mění na rakovinovou. Svrhne se, roste nekontrolovaně a nekontrolovaně se i dělí. Vede to ke vzniku novotvaru, který přerůstá do okolní tkáně a může se z ní odtrhnout, přičemž krví nebo lymfatickým systémem metastazuje do vzdálených tkání a orgánů.

Je důležité podotknout, že nádory se v zásadě dělí na nezhoubné a zhoubné. Nezhoubné rostou nejčastěji v pravidelném kulovitém tvaru, přičemž největším rizikem těchto nádorů je, že budou utlačovat okolní struktury, což může vést ke komplikacím. Naopak zhoubné nádory tzv. infiltrují okolní tkáně, kompletně jimi přerůstají, tedy invadují a také metastazují do vzdálených tkání. Proto i prognóza zhoubných nádorů, jako tedy i hepatocelulárního karcinomu, je horší než nezhoubných tumorů.

K samotné mutaci může docházet z různých příčin, přičemž často jsou příčiny i neznámé. Udává se, že hepatocelulární karcinom může vzniknout na podkladě infekce virem hepatitidy. Vliv volných radikálů na vznik těchto nádorů je také možný, přičemž působí při energetických, dýchacích a regeneračních procesech v jaterních buňkách. Poškození jater vlivem dlouhodobé konzumace alkoholu může vést k její přestavbě a také ke vzniku nádoru.

Příznaky

Většina pacientů s rakovinou jater nevykazuje ze začátku onemocnění žádné projevy. Ty se objevují postupně:

• Ztráta hmotnosti
• Ztráta chuti k jídlu
• Boles tbřicha, například pod pravým žeberním obloukem
• Pocit na zvracení a zvracení
• Celkově únava a slabost
• Nateknutí břicha, jeho celkové zvětšení
• Kůže a oční bílky zbarvené žlutě, celkové ožloutnutí, žloutenka
• Do bílá zbarvená stolice

Kdy navštívit lékaře

Lékaře je nutné vyhledat tehdy, když se objeví jeden nebo více příznaků zmíněných v tomto textu. Pokud dotyčný zhubl, nemá chuť k jídlu, bolí ho břicho či vrací, je vhodné jít s ním ke svému obvodnímu lékaři. Ten zváží další postup.

Není třeba podcenit žádný z příznaků tohoto onemocnění a je vhodné mu věnovat dostatek pozornosti. Čím dříve se rakovina podchytí, tím lepší je průběh i celková prognóza.

Rizikové faktory

Existují rizikové faktory, které zvyšují výskyt rakoviny jater. Patří mezi ně:

• Věk - rakovina jater se častěji vyskytuje u starších lidí
• Chronická infekce virem hepatitidy B nebo C - infekce tohoto typu může vést k hepatocelulárnímu karcinomu
• Cirhóza - progresivní a nezvratné onemocnění jater, při kterém dochází k postupné morfologické přestavbě jater. Podle některých autorů se dává hepatocelulární karcinom do souvislosti s cirhózou až v 80% případů.
• Některé vrozená onemocnění jater - hemochromatóza a Wilsonova choroba
• Diabetes - pacienti s diabetem mellitem jsou více ohroženi vzniku rakoviny jater
• Nealkoholické ztukovatění jater - u obézních lidí je často přítomno zvýšené ukládání lipidů do jaterního parenchymu, což zvyšuje riziko vzniku rakoviny
• Vystavení se aflatoxinům – plíseň z rodu Aspergillus může produkovat tento toxin. Dává se do souvisu se vznikem hepatocelulárního karcinomu.
• Excesivní konzum alkoholu – dlouholeté popíjení vede k cirhotické přestavbě jater až k nádorovým onemocněním tohoto orgánu. Játra přestávají být schopni plnit svou funkci, protože je její tkáň změněna.

Diagnostika

Vyšetření a procedury potřebné ke stanovení diagnózy rakoviny jater zahrnují:

• Krevní testy - mohou nás upozornit na funkční jaterní abnormality
• Zobrazovací metody - ultrazvuk, CT, MRI
• Biopsie - odebrání vzorku jaterní tkáně punkční jehlou k laboratornímu došetření. Riziky tohoto zákroku jsou krvácení, tvorba krevních podlitin a zanesení infekce.

Mikroskopické určení stupně onemocnění, tedy „grading“ je důležité pro stanovení celkové vyzrálosti nádoru. Většinou platí, že čím je nádor méně diferencován, tím je agresivnější, ale zároveň citlivější k léčbě.

Když se rakovina jater potvrdí, je třeba kvůli dalšímu postupu, léčbě a prognóze určit stadium onemocnění, tedy „staging“. Použití CT, magnetické rezonance a kostních skenů vede k pochopení, kde se rakovinový proces nachází, kam se šíří a zda metastazuje i do jiných orgánů.

Léčba

Léčba rakoviny jater závisí na stádiu onemocnění, na věku i na jiných zdravotních obtížích. Každý pacient má nastavený individuální léčebný plán, takříkajíc šitý na míru. Důležitou roli v léčebném procesu hrají nejen zdravotníci, ale také rodina a přátelé.

Chirurgická léčba

Chirurgická léčba u rakoviny jater zahrnuje:

• Operační odstranění nádoru – odebírá se celý nádor i s okolní zdravou tkání. Zda se zvolí tento typ terapie závisí také na lokalizaci samotného nádoru.
• Transplantace jater - pokud se zachytí rakovina včas, u malého množství lidí se zvažuje i transplantační léčba. Poškozená játra se nahradí zdravým orgánem od dárce.

Lokalizovaná léčba

K takové formě terapie patří:

• Ohřev rakovinných buněk – radiofrekvenční ablace využívá elektrického proudu k zahřátí a zničení rakovinných buněk
• Zmrazení rakovinových buněk – kryoablace využívá extrémního chladu ke zničení rakovinných buněk
• Injekce alkoholu vpravená do nádoru – využívá se čistý alkohol ke zničení nádorové tkáně
• Injekce chemoterapeutik do jater – tzn. chemoembolizace je typ chemoterapie, při které jsou silné léky vpraveny přímo do jater
• Vložení malých korálků s radiací do jater – malé kuličky obsahující radiaci mohou být vloženy přímo do jater a ozařují tumor přímo

Radioterapie

Tato léčba využívá vysokou energii z rentgenu nebo protonu na zničení rakovinných buněk a ke smrštění samotných nádorů. Radioterapie může být jednou z možností, jak léčit rakovinu jater, například když není možnost jiné terapie. U rakoviny v pokročilém stadiu je to jedna z možností, jak dostat pod kontrolu onemocnění.

Cílená terapie

Tato léčba se zaměřuje na abnormality prezentované rakovinovými buňkami. Blokáda těchto abnormalit vede k jejich zániku.

Imunoterapie

Imunoterapie využívá imunitní systém k boji proti rakovinným buňkám. Jelikož rakovinou změněné buňky se umí v organismu před imunitním systémem „skrýt“, imunita má proto problém rozpoznat je. Imunoterapie zlepšuje toto rozpoznávání a tak ničí rakovinové buňky. Lze ji využít v pokročilém stadiu rakoviny.

Chemoterapie

Chemoterapie využívá látky, které zabíjejí rakovinové buňky. Může být vedena cestou injekcí nebo tabletami a používá se v léčbě pokročilé rakoviny jater.

Paliativní péče

Jedná se o péči v posledních úsecích života, u těžce nemocných. Kromě lékařského a psychologického náhledu zde hraje své místo také sociální pracovník či kněz. Celý tým lidí pomáhá pacientovi nejen překonat bolesti, smířit se s onemocněním, zvládat léčebné postupy, ale připravuje pacienta i na poslední věci. Vyvážená kvalita života je základním pilířem paliativy.

Domácí léčba

Velký význam mají relaxační techniky. Někteří autoři doporučují akupunkturu nebo jógu. Jiní doporučují cvičení autogenního tréninku podle Schulze. Významnou měrou může pomoci těmto pacientům bylinná léčba. Ať už jsou to čaje nebo bylinné koupele, vedou ke zlepšení kvality života, jakož i zmírnění nepříjemných vedlejších účinků radioterapie nebo chemoterapie. Z bylin má v domácí léčbě místo meduňka, máta, měsíček, třezalka, levandule, ostropestřec, řepík, avšak jen po domluvě se svým onkologem.

Prevence

Jedním z nejdůležitějších kroků prevence je snížení rizika vzniku cirhózy:

• Snížení příjmu alkoholu – podle některých zdrojů se doporučuje nejvýše jedna sklenička alkoholu denně u žen a dvě sklenice u mužů, ale když jsou i jiná rizika, je vhodné úplné vysazení ethylalkoholu
• Udržování přiměřené tělesné hmotnosti – souvisí s dodržováním diety s omezeným množstvím cukrů i tuků, sníženým příjmem kalorií během dne, s pravidelným cvičením

Dalším krokem prevence je vakcinace proti hepatitidě typu B, zejména u rizikových skupin obyvatelstva, například zdravotníků.

Proti hepatitidě typu C neexistuje žádná vakcína, ale je možné se proti ní chránit:

• Je dobré znát zdravotní stav svého sexuálního partnera – souvisí to i s bezpečným pohlavním stykem, nejlépe s použitím kondomu
• Není vhodné intravenózní užívání drog – není vhodné jakékoli užívání psychoaktivních látek, avšak pokud jste si vytvořili návyk, je třeba používání čisté jehly, kterou není třeba nikdy sdílet s ostatními ve skupině, také je vhodné informovat o svém návyku lékaře
• Dodržování čistoty při tetování či zavádění piercingu – hlavně C virus hepatitidy může být tímto způsobem přenášen

Screening rakoviny jater je možností, jak včasně zachytit toto onemocnění. Zlepšuje průběh i celkovou prognózu. Je vhodné poradit se se svým lékařem o screeningu, pokud jsme infikován virem hepatitidy, nebo byla u nás diagnostikována jaterní cirhóza. V rámci screeningu se podle některých zdrojů odebírá obvykle jednou za půl roku krev a používá se ultravzuk k vyšetření břicha.

Zdroje

MAYO CLINIC STAFF: Liver cancer. 2023. Mayoclinic [online] [cit. 07.17.2024]. Dostupné z: https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/liver-cancer/symptoms-causes/syc-20353659

THE HEALTHLINE EDITORIAL TEAM: Liver Cancer. 2022. Healthline [online] [cit. 07.17.2024]. Dostupné z: https://www.healthline.com/health/liver-cancer

WEBMD EDITORIAL CONTRIBUTORS: What Is Primary Liver Cancer? 2024. WebMD [online] [cit. 07.17.2024]. Dostupné z: https://www.webmd.com/cancer/primary-liver-cancer

GIORGI A. a kol.: Liver Cancer. 2023. Verywellhealth [online] [cit. 07.17.2024]. Dostupné z: https://www.verywellhealth.com/liver-cancer-7367793

MURIEL P.: Role of free radicals in liver diseases. 2009. PubMed [online] [cit. 07.17.2024]. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2790593/