Kofein

Kofein je xantinový alkaloid, který se vyskytuje v různých rostlinách, jako jsou kávové a kakaové boby, čajové lístky, plody guarany, kolové ořechy, a přidává se do nealkoholických nápojů i do léků, a to jak volně prodejných, tak i na předpis. Působí jako přírodní pesticid chránící rostliny před škodlivým hmyzem.

Průměrný obsah kofeinu v pražené mleté kávě je asi 85 mg na 150 ml (1 šálek), v instantní kávě 60 mg, v bezkofeinové kávě 3 mg, v sypaném a porcovaném čaji 30 mg, v instantním čaji 20 mg a šálek kakaa nebo čokolády obsahuje 4 mg kofeinu. Sklenice (200 ml) nealkoholického nápoje s kofeinem obsahuje 20-60 mg kofeinu.

Dospělí v Evropě denně zkonzumují v průměru 200 mg (100-400 mg) kofeinu, především ve formě kávy a čaje, ale také v nealkoholických (včetně "energetických") nápojích. Příjem kofeinu však významně ovlivňují kulturní zvyklosti. Obyvatelé severských evropských zemí jsou známí jako silní konzumenti kávy: v Dánsku, Finsku, Norsku nebo Švédsku je průměrný příjem kofeinu 400 mg/den. Děti, dospívající a osoby nepijící kávu přijímají kofein především prostřednictvím čaje a nealkoholických nápojů.

Podle evropské směrnice 2002/67/ES musí být přítomnost kofeinu v nápojích obsahujících více než 150 mg/l jasně uvedena na etiketě. Toto pravidlo se vztahuje na některé nealkoholické a energetické nápoje, nikoli však na čaj, kávu a podobné výrobky, neboť se předpokládá, že spotřebitelé vědí, že tyto nápoje jsou významným zdrojem kofeinu a že obsah kofeinu v nápoji závisí na způsobu přípravy (době extrakce). Právní předpisy jednotlivých členských států EU jsou v souladu s touto směrnicí.

Vstřebávání kofeinu

Kofein se vstřebává do krevního oběhu během 30-45 minut po požití. Poté je v těle distribuován prostřednictvím vody a později metabolizován a vylučován z těla močí. Jeho průměrný poločas v těle je 4 hodiny (odhady se pohybují mezi 2-10 hodinami). Těhotenství zpomaluje rychlost jeho metabolismu, proto jsou hladiny kofeinu u těhotných žen vyšší.

Schopnost kofeinu zvyšovat bdělost a udržovat pozornost je poměrně dobře zdokumentována, stejně jako jeho hlavní působení jako stimulantu centrální nervové soustavy díky tomu, že působí opačně než adenosin. Adenosin je přirozeně se vyskytující chemická látka v těle, která působí jako posel při regulaci mozkové činnosti a úpravě bdělosti (aktivity) a spánku (je to "signál únavy"). Kofein blokuje specifické adenosinové receptory v nervových tkáních včetně mozku, čímž udržuje stav aktivity. Tímto mechanismem může kofein zlepšit duševní a fyzickou výkonnost a oddálit nástup únavy. Blokování adenosinových receptorů je také pravděpodobně zodpovědné za vazokonstrikci, která snižuje bolesti při migréně a bolesti hlavy, což je důvod, proč je kofein součástí mnoha analgetik.

Citlivost na kofein

Citlivost na kofein se u různých lidí značně liší. Vědci nedávno objevili "gen pomalého metabolismu". Lidé s tímto genem metabolizují kofein mnohem pomaleji. Výsledky nedávno zveřejněné epidemiologické studie ukázaly, že u lidí s tímto genem je konzumace kávy spojena se zvýšeným rizikem menších srdečních příhod, což naznačuje, že kofein hraje v této problematice určitou roli, ale je třeba to ověřit v dalších studiích.

Těhotné ženy a osoby, které se léčí nebo jsou citlivé na kofein, by měly být opatrné a jeho příjem mírnit. Většina dostupných údajů z epidemiologických studií naznačuje, že pokud je celkový příjem kofeinu nižší než 300 mg denně, k žádným problémům nedochází. Otázka možného vlivu pravidelného příjmu kofeinu nad tuto hranici na průběh těhotenství a potomky je stále otevřená. Vzhledem k této skutečnosti a také k pomalému metabolismu kofeinu se v těhotenství doporučuje umírněný příjem kofeinu z jakéhokoli zdroje. U dětí, které běžně nekonzumují mnoho čaje nebo kávy, činí příjem kofeinu z energetických nápojů, koly nebo jiných nealkoholických nápojů přibližně 5,3 mg na kg tělesné hmotnosti za den (např. 160 mg kofeinu u desetiletých dětí). To může vést ke krátkodobým změnám chování, např. ke zvýšené aktivitě, podrážděnosti, nervozitě nebo úzkosti.

Účinky kofeinu

Dávky kofeinu 100-600 mg bystří a projasňují mysl a zlepšují celkovou fyzickou koordinaci. Na druhou stranu může příjem kofeinu vést k nedostatečné koncentraci a ztrátě jemné motoriky. Příjem vyšší než 2 000 mg může způsobit nespavost, vyvolat třes a zrychlené dýchání. Tyto příznaky lze někdy pozorovat i při nižších dávkách. Tolerance k těmto účinkům se však vyvíjí s pravidelností příjmu - stimulační účinky kofeinu jsou u pravidelných konzumentů kávy méně výrazné než u příležitostných konzumentů.

Kofein má mnoho dalších akutních účinků. Stimuluje uvolňování kortizolu a adrenalinu, což způsobuje zvýšení krevního tlaku a zvýšení srdeční frekvence. Má také diuretické účinky, vede k uvolnění průdušek, zvyšuje produkci trávicích šťáv a urychluje metabolismus.

Účinek kofeinu a zdraví

Většina studií zabývajících se souvislostí mezi kofeinem a zdravím se zaměřuje na kávu. Proto je obtížné odlišit účinek samotného kofeinu od účinku kávy (kávového nápoje) jako celku.

Mírný příjem kofeinu do 300 mg, což odpovídá třem šálkům kávy, obvykle nezpůsobuje žádné zdravotní problémy, pokud člověk jinak žije zdravým životním stylem (strava, pití alkoholu, kouření a pohyb).

Obsah kofeinu v nápojích

Kardiovaskulární onemocnění

Po několik desetiletí byl kofein v centru zájmu výzkumu kardiovaskulárních onemocnění, protože se předpokládalo, že souvisí se změnami obsahu krevních tuků, krevního tlaku, arytmií a dalšími srdečními poruchami. Ačkoli mírný příjem kofeinu obvykle není spojován se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění, je obtížné vyloučit tyto souvislosti s nadměrným příjmem. Vysoký příjem kofeinu je obvykle spojen s nadměrným pitím kávy, a to je často spojeno s dalšími faktory ovlivňujícími možnost vzniku onemocnění - například kouřením, nedostatkem fyzické aktivity, příjmem nasycených tuků nebo nadměrným pitím alkoholu.

Krevní tlak

Ačkoli se několik desetiletí předpokládalo, že příjem kofeinu zvyšuje krevní tlak, nedávné klinické a laboratorní studie neprokázaly žádný vliv obvyklého příjmu kofeinu. Navzdory rozporuplným výsledkům byly často popsány zvýšené hodnoty krevního tlaku u osob, které kofein běžně nepřijímaly, u mladších osob a po rychlém požití. Vzhledem k absenci jasných vědeckých závěrů se u osob trpících vysokým krevním tlakem doporučuje střídmost.

Cholesterol v krvi

Studie, především ze skandinávských zemí, naznačují, že káva může zvyšovat hladinu celkového a LDL -cholesterolu (špatného cholesterolu), což jsou známé rizikové faktory srdečních onemocnění. Zdá se, že tento účinek má pouze nefiltrovaná (turecká) káva připravená vařením vody (filtrovaná, scezená nebo instantní káva cholesterol v krvi nezvyšuje) a tento účinek nelze přičítat obsahu kofeinu. Pravděpodobnou příčinou je obsah určitých látek v kávě zvaných diterpeny, které jsou v některých druzích kávových zrn přítomny ve velkém množství, ale při filtraci je lze odstranit.

Kofein a kardiovaskulární onemocnění

Zjevná souvislost mezi dlouhodobým pravidelným užíváním kávy a rizikem kardiovaskulárních onemocnění nepředstavuje zvýšené riziko při mírné konzumaci kávy. Velká skupinová studie publikovaná v roce 2006, které se zúčastnilo více než 120 000 Američanů ve věku 14 až 20 let, neprokázala, že by pití kávy nebo příjem kofeinu jakkoli zvyšovaly riziko těchto onemocnění, a to ani u silných konzumentů kávy (pijících 6 a více šálků denně). Na druhou stranu dvě nedávno publikované studie naznačují, že pití kávy může v určitých případech vést k mírnějším infarktům: u středně silných/občasných konzumentů kávy (pijících 1 a méně šálků/den), u osob, které mají tři a více rizikových faktorů pro vznik tohoto onemocnění, a u osob, které mají pomalejší metabolismus kofeinu. Několik studií prokázalo, že mírní pijáci kávy mají nižší riziko vzniku onemocnění, což pravděpodobně souvisí s antioxidanty obsaženými v kávě.

Souvislost mezi kofeinem a srdeční arytmií, tedy stavem, kdy srdce bije nepravidelně a často příliš rychle, není prokázána.

Kofein a rakovina

Neexistují žádné důkazy o tom, že by příjem kofeinu byl rizikovým faktorem pro vznik rakoviny u lidí. Tento názor podporuje i Světový fond pro výzkum rakoviny, jehož zástupci v rozsáhlé přehledové studii dospěli k závěru, že "většina důkazů naznačuje, že pravidelné pití kávy a/nebo čaje a riziko vzniku rakoviny spolu významně nesouvisí". Nejnovější výzkumy naznačují, že pití kávy může chránit organismus před vznikem některých druhů rakoviny, například rakoviny tlustého střeva nebo jater, ale tato skutečnost je stále předmětem zkoumání.

Další možné příznivé účinky

Pití kávy může mít pozitivní vliv na diabetes 2. typu, Parkinsonovu chorobu a onemocnění jater (cirhózu a hepatocelulární karcinom). Přibývá důkazů, že pití kávy může chránit organismus před cukrovkou 2. typu. Jak už to v mnoha oblastech výzkumu bývá, přesný mechanismus tohoto zřejmě ochranného účinku není dosud objasněn. Jako nejpravděpodobnější se jeví, že za tento účinek mohou být zodpovědné jiné sloučeniny obsažené v kávě než kofein, což bylo potvrzeno jak u kávy obsahující kofein, tak u kávy bez kofeinu.

Přibývá také důkazů, že pití kávy pomáhá udržovat duševní schopnosti během stárnutí. Tyto dlouhodobě prospěšné účinky lze přičítat kofeinu a také antioxidantům a flavonoidům obsaženým v kávě, což však zatím nebylo vědecky potvrzeno.

Odkazy

Higdon J et al (2006). Káva a zdraví: přehled nejnovějších výzkumů na lidech. Critical Reviews in Food Science and Nutrition 46(2):101-23 Fredholm B. et al (1999). Actions of caffeine in the brain with special reference to factors that contribute to its widespread use. Pharmalogical Review 51,1:83-133. Myers M.G. (2004). Effect of Caffeine on Blood Pressure Beyond the Laboratory. Hypertension 43:724-5 López-García L. et al (2006). Konzumace kávy a ischemická choroba srdeční u mužů a žen: prospektivní kohortová studie. Circulation 113:2045-53 Cornelis M.C. a El-Sohemy A. (2007). Káva, kofein a ischemická choroba srdeční. Current Opinion in Lipidology 18(1):13-9.

Zdroj: eufic.org