Polyfenoly jsou skupinou hlavních antioxidantů, které chrání buněčné membrány a DNA, a tím zabraňují vzniku mutací způsobujících rakovinu.
Přírodní polyfenolické látky jsou strukturně velmi rozmanitou skupinou přirozeně se vyskytujících látek. V současné době je známo více než 8000 druhů polyfenolických struktur, z nichž více než 4000 druhů patří do skupiny flavonoidů. Právě flavonoidy (flavany, flavanony, flavony, flavonoly, chalkony, antokyanidiny) jsou nejvíce studovanou skupinou polyfenolických sloučenin, zejména pro jejich příznivé účinky na oběhový systém. Patří sem také např. ligniny, proanthokyanidiny, isoflavony, katechiny, třísloviny atd. Některé přírodní polyfenoly mají například podobnou strukturu jako estrogeny, a proto jsou klasifikovány jako tzv. fytoestrogeny.
Úloha polyfenolů v organismu
Hlavním pozitivním účinkem polyfenolů je jejich vliv na volné radikály. Omezují nepříznivé účinky oxidačního stresu. Zařazení polyfenolů ze zeleného čaje do potravin zlepšuje ústní hygienu. Některé složky potlačují růst bakterií plaku způsobujících parodontální onemocnění. Příznivý účinek flavonolů, zvláštní kategorie polyfenolů, byl pozorován také u onemocnění ledvin a srdce. Stimulují produkci oxidu dusnatého, který uvolňuje hladká svalová vlákna cév. Denní podávání flavonolů má za následek snížení krevního tlaku.
Doporučená denní dávka polyfenolů
Vzhledem k jejich širokému rozšíření a vysoké koncentraci v rostlinách jsou běžnou součástí lidské stravy. Jejich denní příjem se u člověka odhaduje přibližně na 1 g.
Přírodní zdroje polyfenolů
Je známo více než 8000 druhů polyfenolů a vyskytují se ve všech rostlinných materiálech. Podílejí se na pigmentaci (třísloviny), růstu, rozmnožování a odolnosti rostlin vůči chorobám. Hlavními zdroji přírodních polyfenolů jsou různé druhy ovoce a zeleniny, byliny, ořechy, sója, obiloviny, kakao, ale také zelený čaj, olivový olej, káva, pivo a červené víno. Na biologicky aktivní flavonoidy jsou obzvláště bohaté červené hrozny, zejména jejich slupky a semena. Červená vína se vyrábějí z hroznové šťávy, v níž jsou během fermentačního zrání přítomny slupky a pecky (na rozdíl od bílých vín, kde se slupky a pecky oddělují před zráním). Přítomnost těchto složek v hroznové šťávě zajišťuje vysoký obsah flavonoidů v červeném víně, zatímco bílá vína, stejně jako ostatní alkohol a pivo, jsou na flavonoidy chudší.
Autor
