Elektrokardiografie je vyšetřovací metoda, díky které snímáme elektrickou aktivitu srdce. Pomocí ní umíme odhalit řadu onemocnění. Objevil ji fyziolog Einthoven v roce 1903.
Základní pojmy
Troška anatomie
Vzruch (elektrický signál) je v srdci normálně vytvářen v přirozeném pacemakeru, udavači tempa, který se nazývá sinoatriální uzel. Odtud se šíří signál z síní do komor přes atrioventrikulární uzel, dále přes Hissův svazek a Tawarova ramínka do Purkyňových vláken komor.
Arytmie
Arytmie je porucha srdeční elektrické aktivity. Vzniká tehdy, když vzruch je buď generován v jiné části srdce než normálně fyziologicky, nebo při různých blokádách převodu vzruchu.
Známe více typů arytmií a EKG nám pomáhá určit, o který typ arytmie se jedná.
Mezi základní známé arytmie řadíme fibrilaci síní, AV blokády, fibrilaci komor, flutter síní, extrasystolu, SSS syndrom. Existují však i jiné.
Elektrokardiogram
Normální elektrokardiogram ukazuje typické odchylky nahoru a dolů, které reflektují samotnou akci srdce – kontraktilitu síní, komor a jejich následnou relaxaci.
První horní odchylka je P vlna, která ukazuje kontrakci síní srdce. Jmenuje se atriální komplex. Další odchylky – Q, R, S a T – odrážejí akci komor a nazývají se komorovým komplexem. Jakákoli deviace od normy nám prozrazuje, že se může jednat o poruchu srdce.
Princip EKG
EKG, tedy elektrokardiografie, je vyšetření pomocí přístroje, které nám pomáhá snímat elektrické signály srdce.
Srdce (cor) pracuje neustále během života tak, že v něm vzniká vzruch, který se šíří předsíněmi až po svalovinu komor. Tento elektrický signál lze měřit a zaznamenat na papír nebo na monitor. Tomuto záznamu se říká elektrokardiogram.
Hlavním významem elektrokardiografie je upozornění lékaře, že se srdcem děje něco jinak, než je norma (fyziologické).
Na elektrokardiogramu jako záznamu jsou tedy nahrávány elektrické signály srdce.
V roce 1903 zhotovil nizozemský fyziolog Einthoven první elektrokardiogram. Koncem 60. let 20. století se počítačová elektrokardiografie dostala do několika velkých nemocnic.
EKG je běžná procedura, díky které můžeme rychle detekovat srdeční problém. Je to jedno z vyšetření, které nám pomáhá odhalit zdraví srdečního svalu jako takového.
Toto vyšetření se používá často v ambulancích kardiologů, ale také na centrálních příjmech či v sanitních vozech. Zařízení pro monitoring EKG je běžnou součástí nemocničního vybavení.
Velkou výhodou je, že EKG vyšetření je neinvazivní a nebolestivé. Zároveň trvá jen krátký čas. Pro pacienta není příliš zatěžující a podá lékaři velké množství informací o zdravotním stavu.
Z elektrokardiogramu může lékař vyčíst:
- Nepravidelné rytmy srdce (tzv. arytmie nebo dysrytmie)
- Blokády (uzavření) věnčitých tepen srdce, tedy ischemie a infarkty myokardu
- Některá již proběhlá onemocnění srdce z minulosti jak funguje kardiální léčba? pacemaker, ale také srdeční farmaka
EKG vyšetření je třeba tehdy, když se objeví některý z následujících příznaků (symptomů):
- bolest na hrudi
- bušení srdce
- zrychlený puls
- pocit nepravidelné akce srdce
- zkrácené dýchání, dušnost
- nemožnost cvičit, únava
- ztráta vědomí
Postup vyšetření
Známe několik způsobů snímání EKG- standardní způsob, Holterovo sledování, zátěžové EKG a implantovaný smyčkový záznamník. Monitoring může být jednorázový, ale i trvalý.
Vyšetření probíhá buď v ambulancí, nebo v nemocnici.
Standardní EKG
Před vyšetřením je někdy třeba oholit hrudník, aby snímaná elektrická aktivita srdce nebyla zkreslená. Budete také vyzváni, abyste si lehli na lůžko do půl pasu nazí, s vyhrnutými kalhotami.
Během vyšetření je použito 12 senzorů (elektrod), které jsou upevněny na hrudník a na končetiny (hrudní a končetinové svody). Elektrody jsou prostřednictvím kabelu spojeny s monitorem a samotným přístrojem EKG. Tak je možné zaznamenat vaši elektrickou aktivitu srdce na monitor nebo na papír.
Když probíhá samotné snímání, lze dýchat. Ovšem není vhodné, abyste se hýbali, musíte ležet v klidu, aby nebyl záznam zkreslen. Standardní EKG trvá jen několik minut is přípravou.
Po vyšetření se obléknete a kontrola u lékaře může normálně pokračovat.
Holter monitoring EKG
Holterův monitoring EKG se provádí pomocí malého zařízení, které pacient může nosit s sebou během dne. Lze jej využít ambulantně. Zaznamenává postupně EKG po dobu 24-48 hodin.
V praxi se využívá i Event EKG monitoring, při kterém pacient sám stlačí knoflík během arytmické události, přičemž se pořídí jednokanálový záznam.
Zátěžové EKG – ergometrie jízdou na kole
Provádí se nejčastěji během jízdy na stacionárním kole. EKG je snímáno podobně, jako u standardního typu. Výsledky nám ukazují, zda nejsou přítomny změny elektrické akce srdce během zátěže.
Pomocí zátěžového EKG lze odhalit například koronární chorobu srdeční.
Výsledky EKG
EKG výsledky dávají lékaři informaci o různých patologických procesech:
- Frekvence – EKG nám rychlost srdeční akce za minutu. Je žádoucí, že při tomto vyšetření je měření přesné. Zjistíme tak snadno možnou tachykardii (rychlá akce srdce) či bradykardii (pomalá akce srdce). Norma je kolem 72 úderů za minutu.
- Rytmus – samotná arytmie vzniká tehdy, když se elektrická akce srdce vymyká normě. Patologický signál může vznikat například. v jiné části srdce než v sinoatriálním uzlu. Známe velké množství arytmií a EKG nám pomáhá při jejich přesné diagnostice.
- Akce srdce – pravidelná nebo nepravidelná
- Vodivost – je možné, že je změněna- zrychlená nebo zpomalená.
- Infarkt myokardu – pomocí EKG umí lékař určit, zda probíhá infarkt a ve které části srdce je jeho lokalizace
- Dodávka živin do srdce – pomocí EKG je možné zjistit, zda není dodávka kyslíku a jiných živin v krvi do srdce omezena (ischemie). při částečném uzávěru cévy aterosklerózou.
- Strukturální změny srdce – z elektrokardiogramu lze vyčíst, zda není zvětšené srdce (např. při arteriální hypertenzi), ale i srdeční defekty
- Osa srdce – lze zjistit, zda je osa srdce fyziologická (normální), nebo deviovaná (vychýlená). Souvisí to s vektorem, který udává, kudy se šíří elektrický potenciál při srdeční akci. Deviace vzniká na podkladě ischemických změn nebo některé z arytmií.
- Nerovnováha elektrolytů – při změněných hladinách draslíku a hořčíku může dojít ke změnám EKG.
- Infekce srdeční země – endokarditida, myokarditida či perikarditida se projevují charakteristickými změnami na EKG.
- Onemocnění štítné žlázy – tachykardie, fibrilace síní, ...
Zajímavosti
Elektrokardiografie se využívá plošně u všech pacientů. Lékař však zpozorní, když se jedná o pacienta s pozitivní rodinnou anamnézou srdečního onemocnění.
Frekvenci srdce lze měřit iz periferního pulsu pohmatem.
Důvodem EKG vyšetření může být i přítomnost více rizikových faktorů, jakými jsou kouření, obezita a rodinný výskyt kardiálního onemocnění. Také sem patří cukrovka, vysoký krevní tlak a cholesterol.
Při fibrilaci síní může dojít ke vzniku sraženiny přímo v srdci, která pak putuje až do cévního zásobení mozku a tam způsobuje infarkt. Mluvíme o kardioembolické náhlé cévní mozkové příhodě.
Rizika EKG a příprava na vyšetření
Elektrokardiografie je bezpečná procedura. Během testování není možnost elektrického poranění, protože samotné elektrody používané při vyšetření neprodukují elektrickou aktivitu, pouze ji snímají.
Občas lze cítit krátkodobý diskomfort při přilépání elektrod na pokožku. U některých lidí se objevuje vyrážka, právě v místech, kde se lepí elektrody.
Na toto vyšetření není třeba se nějak zvláštně připravovat. Lékař, který posuzuje vaše EKG, by měl mít od vás informaci, jaké léky užíváte.
U zátěžového EKG se mohou někdy vyskytnout mdloby. Je důležité, aby byl pacient hydratován.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org/tests-procedures/ekg/about/pac-20384983 - Electrocardiogram (ECG or EKG)
https://www.verywellhealth.com/electrocardiogram-ekg-ecg-1745304 - What to Except From an Electrocardiogram (EKG or ECG)
https://www.webmd.com/heart-disease/electrocardiogram-ekgs - Electrocardiograms (ECG or EKG)
https://www.britannica.com/science/electrocardiography - Electrocardiography
