Jak pěstovat třešně

Náročnost pěstování

Nenáročné na pestovanie

Slunce

Slnečné miesto, Polotieň

Třešeň je nádherný strom vhodný do jakékoli velké zahrady. Mnohé odrůdy jsou atraktivní jarním květem, barevným ovocem, zajímavou kůrou a listy, které se na podzim zbarvují do oranžova, červena a žluta.

K pěstování jsou k dispozici sladké i kyselé (morello) třešně, přičemž každý druh stromu vyžaduje trochu jiné požadavky. Všechny můžete pěstovat v nádobách, jako volně stojící stromy nebo u zdi. Vyžadují pečlivou údržbu, ale při vychutnávání si čerstvě nasbíraných třešní se jejich pěstování vyplatí.

Třešně jsou úzce spjaty se švestkami, broskvemi, nektarinkami a meruňkami a mají podobné podmínky pro pěstování: konkrétně úrodnou půdu, která se nepodmáčí ani nevysychá. Abyste dosáhli sladkého ovoce, vysazujte třešně na slunné místo, přestože kyselé třešně (na vaření) dobře rodí i v polostínu. Mnohé moderní odrůdy jsou samoopylivé, což znamená, že na dobrou úrodu potřebujete pouze jeden strom. Mějte na paměti, že kromě vás milují třešně i ptáky, takže pokud chcete celou úrodu pro sebe, je nejlepší strom zasíťovat. Třešně také každý rok stříhejte, abyste udrželi dobrou rodivost.

Více o tom, jaký mají třešně vliv na zdraví.

čti také

Třešně - 10 účinků na zdraví

Třešně mají specifické, velmi přitažlivé aroma, jsou velmi zdravé a plné cenných živin. Malý třešňový lék stačí na dávku multivitamínů, které tělo potřebuje k udržení zářivé a zdravé pleti.

Jaký typ třešní si vybrat

Existuje mnoho odrůd třešní, které produkují buď červené, černé nebo žluté plody, od poloviny do konce léta. Mnohé moderní odrůdy jsou samoopylivé, zatímco jiné potřebují „partnera na opylení“ (další třešeň v blízkosti, která kvete v podobné době), aby se zajistila dobrá úroda. Dokonce i samoopylivé stromy obvykle produkují větší úrodu, když je v blízkosti kompatibilní opylovací partner. Samoopélivá odrůda je nejlepší volbou, pokud máte místo jen pro jeden strom.

Chcete-li spolehlivou úrodu lahodných třešní, vyplatí se investovat do kvalitního roubovaného stromu vámi vybrané odrůdy. Třešně prodávané komerčně jsou obvykle naroubovány na kořeny (podnože) jiné odrůdy, která řídí velikost a sílu stromu. Neštěpené třešně rostou do velkých stromů, které nejsou vhodné do menších zahrad. Nejpopulárnější třešňové podnože jsou:

• Gisela 5 - podnož, který omezuje stromy na výšku 3-4 m, takže je vhodný do menších zahrad a nádob; stromy tvarované do vějíře budou dosahovat výšky 1,8 m a šířky 3,6 m
• Colt - polosilný podnož, který produkuje stromy vysoké 6-8 m, nebo vějířové stromy 2,5 m vysoké a 5,5 m široké, je příliš velký pro většinu moderních zahrad. Kyselé třešně, které jsou méně silné, dosahují na tomto podnoži 3-3,5 m.

Třešně se dělí na:

• chrupky - mají pevnou dužinu
• polochrupky- mají poloměkkou dužinu
• srdcovky - mají měkkou dužinu

Jakou odrůdu třešní si vybrat

Třešeň Kaštanka - stará anglická cizoopelivá srdcovka

Třešeň Karešova - raná česká vysokoúrodná srdcovka, která patří mezi nejvíce pěstované

Třešeň Rivan - velmi raná cizoopelivá srdcovka, která patří mezi nejranější odrůdy

Třešeň Granát - raná česká cizoopelivá chrupka, která má bujný růst

Třešeň Hedelfingenská - pozdní cizoopelivá chrupka, považovaná za jednu z nejchutnějších

Třešeň Kordia - pozdní česká cizoopelivá chrupka, která je velmi kvalitní

Třešeň Těchlovan - středně raná česká cizoopelivá chrupka, vhodná i do vyšších oblastí

Třešeň Van - středně raná kanadská cizoopelivá chrupka, ceněná pro svou vysokou kvalitu a dlouhou trvanlivost

Třešeň Burlat - raná francouzská polochrupka, vhodná spíše do jižních a středních poloh

Třešeň Lapins - pozdní kanadská chrupka, která patří mezi nejpěstovanější a nejoblíbenější

Třešeň Halka - pozdní česká chrupka, vhodná do všech pěstitelských oblastí

Třešeň Tamara - pozdní česká cizoopelivá chrupka, která má excelentní kvalitu plodů

Třešeň Regina - pozdní cizoopelivá chrupka, vhodná do chladnějších a klimaticky drsnějších podmínek

Třešeň Kasandra - raná česká cizoopelivá srdcovka, odolná vůči pozdním jarním mrazům

Třešeň Celeste - středně raná kanadská srdcovka, zvláště vhodná do malých zahrad

Třešeň Summit - středně raná kanadská cizoopelivá chrupka, vhodná i do vyšších poloh

Třešeň Sweet Early - velmi raná chrupka, která rodí pravidelně

Třešeň Queen Mary - středně raná sloupovitá odrůda, vhodná i do menších zahrad a nádob

Třešeň Staccato - pozdní kanadská srdcovka, vhodná do všech pěstitelských oblastí

Třešeň Sunburst - pozdní kanadská vysokoúrodná chrupka, vhodná i do vyšších oblastí

Třešeň Stella - středně raná kanadská vysokoúrodná chrupka, odolná vůči pozdním jarním mrazům

Třešeň Katalin - pozdní cizoopelivá vysokoúrodná chrupka, která je velmi kvalitní

Třešeň Silvia - pozdní ruská sloupovitá polochrupka, vhodná do malých zahrad a nádob

Jak pěstovat třešně

Kdy sázet třešně

Třešně s holými kořeny vysazujte od podzimu do jara, kdy jsou stromy v klidu, mezi listopadem a březnem. Dostupné jsou jen v tomto období.

Stromy v květináčích jsou dostupné po celý rok a lze je vysadit kdykoliv, nejlépe se však usadí od pozdního podzimu do jara. Připravte svůj strom na výsadbu tak, že jej dobře zavlažíte, je-li v nádobě, nebo jej postavte na půl hodiny do kbelíku s vodou, pokud jde o strom s holými kořeny.

Místo pro pěstování třešní

Třešně můžete vysadit buď na otevřeném místě v zahradě, nebo u stěny či plotu. Vyberte si teplé, chráněné místo, které není náchylné k pozdním mrazům, které mohou poškodit květ. Chráněné místo také pomůže opylení, protože hmyz bude mít snazší přístup ke květinám. Třešně mají rády slunečné místo, například proti stěně orientované na jih nebo jihozápad, zatímco kyselé třešně snesou i nějaký stín, takže jsou ideální pro stěny orientované na sever. Všechny třešně upřednostňují hlubokou, úrodnou, dobře propustnou půdu, která je ideálně mírně kyselá s pH 6,5–7. Hůře rostou v mělké nebo písečné půdě. Špatně odvodněné podmínky mohou způsobit hnilobu kořenů.

Pěstování třešní v nádobách

Třešním se nejlépe daří v zemi, ale pokud nemáte vhodnou půdu nebo volné místo, můžete je zasadit do velké nádoby. Vyberte si strom na podnoži Gisela 5, nádoba by měla být široká alespoň 45–50 cm – terakotové květináče nebo půlsudy jsou přiměřeně těžké a stabilní. Použijte půdní kompost bez rašeliny nebo víceúčelový kompost bez rašeliny smíchaný s jednou třetinou objemu drtě nebo perlitu. Můžete také přimíchat pelety hnojiva s postupným uvolňováním.

Jak sázet třešně

Před zasazením si strom připravte tak, že odstraníte odumřelé a poškozené kořeny a namočíte jej na 2-4 hodiny do vody. Mezitím si připravte jámu o rozměrech 1 x 1 x 0,7 ma na spodek dejte 30 cm vrstvu hnoje. Potom přidejte vrstvu země, ať už zahradní substrát nebo půdní kompost bez rašeliny, na zeminu umístěte strom svisle a doplňte zbytek země. Ke stromu zatlučte opěrný kolík, který ale nesmí zasahovat do koruny. Zeminu důkladně zalijte zhruba 15 litry vody. Kolem stromu můžete použít mulč z kůry nebo listí.

Chcete-li si v zahradě vysadit více třešňových stromů, myslete také na to, aby měl strom dostatek místa. Doporučuje se vzdálenost alespoň 10 až 12 m; trpasličí třešně 1,5 až 3 m od sebe.

Jak často zalévat třešně

Usazené třešně na otevřeném prostranství nepotřebují zalévání, s výjimkou dlouhých období sucha v počátečních stádiích vývoje plodů – při nedostatku vody často shazují mladé plody. Dávejte si však pozor, abyste je v létě nepřelili – příliš mnoho polévání nebo velmi vlhké počasí může způsobit třepení zralých plodů.

Mladé třešně, některé tvarované stromy a stromy v květináčích potřebují zalévání během vegetačního období:

• nově vysazené třešně je třeba alespoň první rok pravidelně zalévat
• třešně tvarované do vějíře obecně vyžadují dodatečné zavlažování během jara a léta, protože zeď nebo plot často snižuje množství srážek, které obdrží
• třešně rostoucí v nádobách vysychají mnohem rychleji než stromy v zemi a dokonce i v deštivém počasí mohou přijímat překvapivě málo vody kvůli malé ploše zeminy. Během vegetačního období budou potřebovat zalévání téměř denně, zejména v teplém počasí a jsou-li drženy ve skleníku nebo na jiném chráněném místě.

Dávejte pozor, abyste třešně během zrání nepřelili – nadměrné nebo nestálé zalévání nebo vlhké počasí může způsobit štěpení plodů. Je také důležité nikdy nenechávat třešně v nádobách stát ve vodě, zejména v zimě, protože jim mohou kořeny začít hnít. Zvedněte nádobu na podložku nebo cihly, aby byly drenážní otvory volné a voda mohla odtékat.

Mulčování třešní

V polovině jara použijte mulč z dobře shnilého hnoje nebo zahradního kompostu kolem základny třešní rostoucích v zemi. To pomůže zabránit vysychání půdy a zároveň odradit plevel a dodat živiny.

Kdy hnojit třešně

Pro zvýšení plodnosti hnojte třešně koncem zimy obecným hnojivem s vysokým obsahem draslíku - rozsypte dvě hrsti na metr čtvereční kolem paty stromu.

Třešně v nádobách by měly dostat tekuté hnojivo s vysokým obsahem draslíku každých pár týdnů na jaře a v létě. Také je přesazujte každých pár let na jaře do o něco větší nádoby, když jejich kořeny naplní současnou nádobu. Použijte kompost na bázi hlíny bez rašeliny.

Nehnojte třešně po polovině léta, protože nový přírůstek potřebuje čas na vytvrzení před podzimem a zimou.

Ochrana třešní před mrazem

Třešňový květ je náchylný k poškození mrazem, což může snížit úrodu. K ochraně květin před mrazem přikryjte třešně na noc dvěma až třemi vrstvami zahradnického rouna, pomocí starého ložního prádla nebo alternativ bez plastů, jako je ovčí vlněné rouno nebo jutová tkanina. Přes den ale ochranu odstraňte, aby měly opylovače přístup ke květinám.

Stromy v květináčích můžete během kvetení držet ve skleníku, na verandě nebo na jiném chráněném místě.

Ochrana třešní před ptáky

Jak se plody vyvíjejí, budou potřebovat ochranu před ptáky. V ideálním případě přikryjte stromy znovu použitým starým rounem nebo síťovinou nebo přemístěte rostliny ve květináčích do skleníku.

Množení třešní

Třešně se obecně rozmnožují roubováním nebo řízky. Obě techniky jsou poměrně zručné, ale stojí za to je vyzkoušet. Stromy vypěstované roubováním nebo z řízků vyrostou na mnohem větší stromy než ty, které jsou naroubovány na podnož (což omezuje jejich velikost) a pomaleji začnou rodit.

Strom lze vypěstovat i z pecičky třešně, ale výsledná rostlina může produkovat méně kvalitní plody a pravděpodobně bude nakonec nevhodně velká.

Prořezávání (stříhání) třešní

Třešně se obvykle pěstují jako malé stromy s otevřeným středem (známé jako keře), větší pyramidové stromy nebo jako vějíře přistavěné naplocho ke zdi nebo plotu. Všechny potřebují pravidelné stříhání, aby byly v dobrém stavu a dobře rodily. Třešně jsou příliš silné na to, aby se daly pěstovat jako kolíkové.

Stříhání byste měli provádět každoročně, jakmile skončí sklizeň – obvykle koncem července nebo srpna. Zlatým pravidlem pro všechny druhy třešní je nestříhání v zimě, protože to vystavuje strom riziku vzniku nemoci stříbrných listů nebo rakoviny. Lehký formační řez nově vysazených třešní je však možno provést na jaře, zatímco usazené stromy byste měli podle potřeby stříhat v létě.

Každoroční stříhání udržuje třešně kompaktněji, takže zabírají méně místa a ovoce se snáze sklízí a chrání před ptáky. Stříhání také zajišťuje dobrou rovnováhu staršího rodícího dřeva a mladších náhradních větví. Například kyselé třešně rodí téměř všechny plody na výhoncích z předchozího roku, takže pokud by se nestříhaly, úroda by se produkovala na koncích příliš dlouhých větví.

Choroby a škůdci třešní a višní

Vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi) - je malá moucha a významný škůdce, jehož larvy způsobují červivost třešní a tak obrovské škody.

Klastosporióza - nebo dírkovitost listů třešně, je houbové onemocnění (houba Stigmina carpophila), které se projevuje nekrotizujícími skvrnami na listech a hnědými skvrnami na větvičkách.

Skvrnitost listů třešní - je houbové onemocnění (houba Blumeriella jaapii), které způsobuje žloutnutí listů a ty brzy na jaře opadnou. Infikované listy jsou pokryty četnými černými lézemi na velké části listu. Tyto léze se nejprve objeví jako malé fialové skvrny, které se zbarví do červena až hněda a poté zčerná. Tyto skvrny mají tendenci se zvětšovat a oddělovat od zdravé tkáně. Nakonec z listu odpadnou a vytvářejí „dírový“ vzhled.

Moniliová hniloba třešní (Monilinia laxa. M. fructigena) - neboli hnědá hniloba, je houbové onemocnění plodů, které se projevuje problémem zejména na plodech náchylných rostlin, přičemž může způsobit ztráty 50 % a více před sklizní. Postiženo je mnoho ovocných stromů včetně jabloní, hrušní, švestek, třešní, nektarinek, broskví a meruňky.

Zobonoska ovocná (Rhynchites bacchus) - je malý brouk, který vyhryzává nepravidelné dírky do listů a jeho larvy napadají kořeny třešní. Napadení zobonoskou může způsobit vadnutí celých rostlin, opadávání listů, zpomalení růstu či úplné zahynutí rostliny.

Sklizeň třešní

Třešně dozrávají od začátku léta v závislosti na odrůdě. Pokud je to možné, sklízejte je během suchého počasí a teprve tehdy, když jsou zcela zralé; obsah cukru stoupá několik dní před úplným dozráním. Při sklízení držte stonek a ne ovoce, protože se lehce pohmoždí.

Pamatujte, že třešně obvykle přinášejí ovoce až ve čtvrtém roce života. Potom by měly produkovat asi 30 až 50 litrů třešní každý rok.

Skladování třešní

Třešně se nejlépe konzumují čerstvé, ale po sklizni je skladujte v chladničce, kde vám vydrží asi týden. Kyselé odrůdy můžete zavařovat, použít do koláčů a dortů.

Zdroj: gardenersworld.com, rhs.org.uk, almanac.com

Odrůdy