Teorie operativního podmiňování je mocný nástroj v oblasti psychologie, který pomáhá formovat a modifikovat lidské chování. Tento přístup se zaměřuje na vztah mezi jednáním jednotlivce a jeho důsledky s cílem zvýšit žádoucí chování a zároveň odstranit to nežádoucí.
V závislosti na situaci může operativní podmiňování pomoci formovat širokou škálu chování. Pomáhá například vysvětlit, jak se miminka učí komunikovat, jak se děti ve školách učí spolupracovat a jak si dospělí vytvářejí návyky (dobré i špatné).
Co to operativní podmiňování je?
Operativní podmiňování, také známé jako instrumentální nebo skinnerovské podmiňování, je teorie učení v behaviorální psychologii. Popisuje proces učení vytvářením asociací mezi konkrétním chováním a následky. Poprvé jej popsal psycholog Burrhus Frederic Skinner ve 30. a 40. letech 20. století. Nyní je považován za „otce operativního podmiňování“.
Použití operativního podmiňování na změnu lidského chování může být pozitivní nebo negativní, v závislosti na záměru osoby, která techniky používá. Jeho principy lze použít k formování chování sobeckými způsoby, které nejsou v nejlepším zájmu ostatních.
Jaké jsou hlavní principy operativního podmiňování?
- Operativní podmiňování se zaměřuje spíše na dobrovolné chování než na nevědomé a automatické, spolu s odměnami a tresty, které pomáhají formovat chování.
- Chování, po kterém následují příjemné následky, se bude pravděpodobně opakovat, zatímco ty, po kterých následují nepříjemné následky, se budou opakovat méně. Nazývá se to „zákon účinku – posílení“.
- Podle teorie operativního podmiňování akce, které jsou posíleny, mají tendenci být posíleny, zatímco ty, které nejsou posíleny, mají tendenci vymírat nebo vyhasínat a slábnout.
- Trest se považuje za opak posilování a používá se k oslabení nebo odstranění nežádoucích reakcí.
- „Pozitivní posílení“ posiluje chování na základě odměn. „Negativní posílení“ funguje tak, že odstraňuje nepříjemný stimul nebo zážitek.
Co znamená „operant“ v operativním podmiňování?
Podle Skinnera existují tři typy odpovědí nebo operantů, které mohou sledovat chování:
- neutrální operant – je „neutrální“ a neovlivňuje, zda se chování opakuje
- posilovač – zvyšuje pravděpodobnost, že se určité chování bude opakovat
- punisher - snižuje pravděpodobnost opakovaného chování
Jaké jsou typy operativního podmiňování
Hlavní typy operativního podmiňování jsou:
- pozitivní posílení - zahrnuje pochvalu, odměny, pozornost, jídlo, dárky atp.
- negativní posílení - obvykle zahrnuje odstranění nežádoucího nebo nepříjemného podnětu
- pozitivní trest - když jsou po chování dány nepříznivé události nebo výsledky (stimuly), při kterých si člověk spojuje chování s nežádoucím podnětem, díky čemuž se toto chování vyskytuje méně
- negativní trest - když je požadovaný výsledek po chování odstraněn (např. vezmete dítěti hračku když se nevhodně chová)
Jak vidíte, posílení může být pozitivní nebo negativní. Obě ale zvyšují šance na pokračování konkrétního chování.
Jaký je harmonogram posilování
Různé plány posilování v operativním podmiňování zahrnují:
- nepřetržité - posílení vždy, když dojde k určitému chování
- plány s pevným poměrem - posílení po určitém počtu výskytů chování
- plány s pevným intervalem - posílení po výskytu chování během určitého časového období
- plány s proměnlivým poměrem - zesílení náhodně poté, co se chování vyskytne nepředvídatelně mnohdy
- plány s proměnlivými intervaly - zesílení náhodně po výskytu chování během nepředvídatelného časového období
Tyto plány naznačují, že předvídatelnost chování závisí na četnosti a konzistenci posilování. Pokud vždy existuje konkrétní důsledek, chování pravděpodobně posílí výrazněji. To může být užitečné, když chcete podpořit vyšší frekvenci požadovaného chování.
„Zjistili jsme, že posilovače, které se objeví bezprostředně po proměnlivém počtu pokusů o určité chování, jsou velmi výrazné,“ dodává Jennifer Hettema, klinická psycholožka.
Podle studie z roku 2018 lze úspěch těchto naučených reakcí připsat uvolňování „hormonu štěstí“, dopaminu.
Pokud je důsledek chování prezentován náhodně, konzistentnost v behaviorální reakci může být různá a více nevyzpytatelná. A když chování není posíleno nebo odměňováno delší dobu, může to nakonec vést k zániku této reakce.
Jaké jsou výhody operativního podmiňování?
Operativní podmiňování usnadňuje učení prostřednictvím posilování
Teorie operativního podmiňování nabízí výkonnou metodu pro formování chování prostřednictvím posilování. Používáním posilovačů umožňuje lidem i zvířatům naučit se novému chování nebo posílit již existující. Učitel může například využít pozitivního posílení, jako je pochvala studenta za správnou odpověď na otázku, čímž ho povzbudí, aby se více zapojoval do diskusí ve třídě.
Operativní podmiňování podporuje modifikaci chování
Operativní podmiňování může být efektivně použito při modifikaci chování. Je obzvláště účinné při odstraňování nežádoucího chování nebo návyků. Například kuřák může postupně přestat kouřit implementací plánu, který zahrnuje negativní trest, jako je odstranění oblíbené činnosti pokaždé, když kouří.
Operativní podmiňování je jednoduché a použitelné
Jednoduchost operativního podmiňování usnadňuje pochopení a použití v různých situacích. Od učení psa sedět až po úpravu chování ve třídě je to jednoduchý, ale výkonný nástroj. Při výcviku zvířat může být pozitivní posílení (jako pochoutka) použito k naučení domácího mazlíčka novým trikem.
Operativní podmiňování rozkládá složité chování na zvládnutelné kroky
Prostřednictvím procesů tvarování a řetězení může operativní podmiňování zjednodušit učení složitých úkolů. Učitel hudby může progresivně naučit studenta hrát komplexní skladbu tak, že ji rozdělí na menší části a posílí každou část, když se ji student naučí.
Operativní podmiňování zajišťuje kontrolu nad procesem učení
Operativní úprava dává trenérovi nebo pedagogovi kontrolu nad procesem učení. Mohou určit, kdy a jaký typ posílení nebo trestu poskytnout na základě chování studenta. Rodič se například může rozhodnout odměnit své dítě časem na hraní navíc (pozitivní posílení), pokud dokončí své úkoly.
Operativní podmiňování umožňuje efektivní využití plánů posilování
Různé rozvrhy posilování v operativním podmiňování usnadňují efektivní učení a změnu chování. Například rozvrh s proměnlivým poměrem, ve kterém se posilování podává po nepředvídatelném počtu odpovědí, může být použit k udržení vysoké a stabilní míry odezvy, jako při hráčském chování.
Operativní podmiňování zlepšuje sebekázeň a zodpovědnost
Když jednotlivci chápou důsledky svých činů, mají tendenci činit lepší rozhodnutí a přijímat odpovědnost za své činy. Například student, který ví, že ztratí privilegia za nedokončení domácích úkolů, se může stát disciplinovanějšími ve svých studijních návycích.
Operativní podmiňování je přístup založený na důkazech
Operativní podmiňování je přístup založený na důkazech, který byl vědecky testován a zjistilo se, že je účinný v široké škále prostředí, od tříd až po terapeutická sezení.
Operativní podmiňování pomáhá vytvářet žádoucí chování ve společnosti
Operativní podmiňování může být použito na společenské úrovni na podporu požadovaného chování. Například orgány činné v trestním řízení používají pokuty (negativní tresty), aby odradily občany od porušování pravidel silničního provozu.
Operativní podmiňování má terapeutické využití
Operativní podmiňování se úspěšně používá v terapeutickém prostředí. Například se používá v kognitivní behaviorální terapii (CBT) na pomoc jednotlivcům překonat problematické chování, jako jsou fobie nebo závislosti.
Klasické vs. operativní podmiňování
Zatímco klasické podmiňování zahrnuje automatické nebo reflexní reakce, operativní podmiňování se zaměřuje na dobrovolné chování. Oblast behaviorismu v psychologii předpokládá, že veškeré chování je určeno prostředím. Definice klasického podmiňování je „učení prostřednictvím asociace“. Zahrnuje asociace vytvořené mezi environmentálním stimulem a přirozeně se vyskytujícím stimulem.
Za účelem pomoci lidem zlepšit jejich návyky a životy, Skinner věřil, že nejproduktivnější je studovat pozorovatelné chování, a nikoli vnitřní (nevědomé) duševní události. Skinner cítil, že klasické podmiňování je „příliš jednoduché“ a že lepší způsob, jak pochopit složité lidské chování, je studovat účinky trestů a odměn na kontrolovatelné chování.
zdroj: ablison.com, draxe.com, psychcentral.com
