Od 40. let 20. století, kdy se lékařům poprvé dostal do rukou penicilin jako první zástupce látek s antimikrobiální aktivitou, se antibiotika stala základem léčby bakteriálních infekcí u lidí i zvířat. Antimikrobiální látky nejen doplňují léčbu infekčních onemocnění, jako je zápal plic, tuberkulóza, malárie, HIV/AIDS a infekce spojené se zdravotní péčí, ale jsou také nezbytné pro snížení rizika komplikací při invazivních zákrocích, jako je výměna kloubů, transplantace orgánů, chemoterapie rakoviny a péče o předčasně narozené děti. Výše uvedené spektrum použití a aplikace antibiotik je nyní, 70 let po jejich objevu, vážně ohroženo. Důvodem je rostoucí počet mikroorganismů rezistentních vůči používaným antibiotikům, což vede k neúčinné léčbě infekcí. Rezistence je přirozený biologický jev ovlivněný mnoha faktory. Nevhodné terapeutické používání antibiotik v humánní a veterinární medicíně, jejich používání pro neterapeutické cíle i znečištění životního prostředí antibiotiky, jsou procesy urychlující hrozbu nárůstu a šíření rezistentních mikroorganismů. Následky jsou vážné.
Podskupina bakterií rezistentních vůči antibiotikům je v zemích EU zodpovědná za 25 000 úmrtí ročně. K tomu je třeba připočíst rostoucí náklady na zdravotní péči a ztrátu produktivity, které dosahují přibližně 1,5 bilionu eur. Ve zdravotnických zařízeních představuje rezistence vůči antibiotikům další nezanedbatelný problém. Odhaduje se, že každý rok se v EU nakazí infekcí spojenou se zdravotní péčí v průměru 4 miliony pacientů. Hovoříme-li o racionalizaci spotřeby antibiotik, je důležité zdůraznit, že se nejedná pouze o ekonomický problém, ale především o problém zdravotní. Lidé, kteří často užívají antibiotika nebo je střídají, mají problémy se sníženou imunitou a častěji trpí nemocemi způsobenými kvasinkami vybranými působením antibiotik.
Vývoj rezistence, tlak na redukci používání antibiotik, slabé pobídky trhu a zvyšující se obtíže i náklady na vývoj nových efektivních antibiotik odrazuje od investování do této oblasti. To má za následek fakt, že se v současnosti vyvíjí jen velmi málo nových antibiotik. *Antimikrobiální rezistence je proto vnímána jako globální veřejně zdravotní problém týkající se všech a každého. *Tato situace podněcuje k aktivitám všechny organizace a struktury, které by mohly napomoci nepříznivou situaci změnit od Světové zdravotnické organizace, přes ECDC, Evropskou komisi, či transatlantickou pracovní skupinu, která vypracovala a stále upravuje doporučení pro spolupráci mezi Evropou a USA, až po všechny stupně veřejného zdravotnictví v ČR.
Je důležité říci, že antibiotika nepůsobí jako léky proti bolesti a nemohou zmírnit bolesti hlavy, jiné bolesti nebo horečku. Působí pouze proti bakteriálním infekcím a nefungují na léčbu infekcí způsobených viry, jako je například běžné nachlazení nebo chřipka. Až 80% zimních onemocnění, která postihují nos, uši, hrdlo a plíce, je virového původu, takže po užívání antibiotik se člověk nebude cítit lépe. V případě většiny zimních onemocnění se stav pacienta bez jejich užívání a při dodržení pokynů lékaře zlepší do dvou týdnech. Pacienti by měli své onemocnění brát jako varovný signál, nikoli překážku, kterou je třeba rychle, i za pomoci antibiotik, přeskočit a běžet dál. Třeba dbát zvýšené hygieny, zejména ve veřejných prostorách, jako jsou MHD, nemocnice, či nákupní střediska a důsledně si mýt ruce.
autor: Soňa Štubňová
