Týden Země je časem oslav a podpory životního prostředí a zázraků. Bohužel rok co rok vidíme negativní dopady mnoha běžných společenských praktik na životní prostředí. Zpráva Organizace spojených národů (OSN) o klimatu za rok 2022 to opět potvrzuje statistikami, které otevírají oči.
Zpráva OSN o klimatu 2022 totiž bije na poplach: "Pokud všechny vlády nepřehodnotí svou energetickou politiku, svět bude neobyvatelný," uvedl generální tajemník OSN Antonio Guterres. Dále se ve zprávě uvádí:
Změna klimatu je největší zdravotní hrozbou, které lidstvo čelí. Její dopady již nyní poškozují zdraví v důsledku znečištění ovzduší, nemocí, extrémních povětrnostních jevů, nuceného vysídlení, nedostatku potravin a tlaku na duševní zdraví. Každý rok si environmentální faktory vyžádají životy přibližně 13 milionů lidí.
Splnění cílů Pařížské dohody by mohlo do roku 2050 jen díky snížení znečištění ovzduší zachránit na celém světě přibližně jeden milion životů ročně. Zamezení nejhorším dopadům klimatu by mohlo v letech 2030 až 2050 pomoci zabránit dalším 250 000 úmrtím souvisejícím s klimatem ročně, především v důsledku podvýživy, malárie, průjmů a tepelného stresu.
Hodnota zdravotních přínosů plynoucích ze snížení emisí uhlíku by přibližně dvakrát převýšila globální náklady na realizaci opatření ke snížení emisí uhlíku.
Již nyní víme, že dopady změny klimatu na zdraví nejsou dobré, a zpráva OSN o klimatu v roce 2022 to rozhodně potvrzuje. V osobní rovině může být dopad změny stravování na zdraví a životní prostředí významný, zejména pokud se více lidí a podniků rozhodne pro zdravější volbu.
Zpráva OSN o klimatu 2022: Zhoršující se změna klimatu
Proč je OSN tak znepokojena? Zde jsou některá klíčová zjištění ze Zprávy OSN o klimatu 2022:
Teplota
Země je o více než o 1°C teplejší než v roce 1800 a svět není připraven splnit Pařížskou dohodu, aby teplota nepřekročila 1,5°C nad předindustriálními úrovněmi. "To se považuje za horní hranici, aby se předešlo nejhorším následkům klimatických změn," uvádí OSN.
Roky 2015-2019 byly pěti nejteplejšími roky v historii, zatímco roky 2010-2019 byly nejteplejším desetiletím v historii.
Globální povrchové teploty rostly od roku 1970 rychleji než v jakémkoli jiném padesátiletém období přinejmenším za posledních 2 000 let.
Povrchové teploty od roku 1970 rostly rychleji než v jakémkoli jiném 50letém období za posledních 2 000 let.
Hladina oxidu uhličitého dosáhla v roce 2019 rekordní hodnoty.
Pokud nesnížíme emise oxidu uhličitého, mohly by teploty během příštích 80 let vzrůst až o 4,4 °C.
Koncentrace skleníkových plynů je nejvyšší za poslední 2 miliony let a stále roste.
Aby se zabránilo nárůstu teplot o 1,5 °C, je třeba v letech 2020 až 2030 snížit emise o 7,6%.
Od 80. let 20. století se arktické povrchové teploty vzduchu oteplily nejméně dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr, zatímco mořský led, grónská ledová pokrývka a ledovce ve stejném období poklesly a teplota permafrostu se zvýšila.
Musíme snížit produkci fosilních paliv o přibližně 6% ročně do roku 2030, abychom zůstali na této 1,5 stupňové cestě. Bohužel země předpokládají průměrný roční nárůst o 2%.
Potraviny a zemědělství
Neudržitelné využívání půdy, země, vody a energie k produkci potravin přispívá k emisím skleníkových plynů, které způsobují zvyšování teploty. Vyšší teploty zase ovlivňují zdroje pro výrobu potravin. V roce 2020 bude na celém světě čelit hladu až 811 milionů lidí, což je o 161 milionů více než v roce 2019.
Výroba, balení a distribuce potravin se podílejí na emisích skleníkových plynů jednou třetinou a způsobují až 80% úbytku biologické rozmanitosti. Bez zásahu se emise potravinového systému do roku 2050 pravděpodobně zvýší až o 40%.
Globální potravinový systém se podílí na celkové spotřebě energie přibližně 30%.
Více než 17% potravin se vyhodí a až 10% emisí skleníkových plynů souvisí s plýtváním potravinami.
Vyšší teploty povedou k nižším výnosům plodin, nižší kvalitě potravin a většímu množství odpadu.
Oceán pohltil více než 90% přebytečného tepla v klimatu, čímž se stal kyselejším a méně produktivním. To spolu s praktikami, jako je nadměrný rybolov, ohrožuje mořské zdroje, které živí 3,2 miliardy lidí.
Změny sněhové pokrývky, ledu na jezerech a řekách a věčně zmrzlé půdy v mnoha arktických oblastech narušily zásobování potravinami získávanými z pastevectví, lovu, rybolovu a sběru, čímž poškodily zdroje obživy a kulturní identitu arktických národů.
Zdraví
Environmentální faktory si každoročně vyžádají životy přibližně 13 milionů lidí.
Více než 90% lidí dýchá znečištěné ovzduší, které je do značné míry způsobeno spalováním fosilních paliv, která způsobují změnu klimatu. V roce 2018 způsobilo znečištění ovzduší fosilními palivy zdravotní a ekonomické náklady ve výši 2,9 bilionu dolarů, což je přibližně 8 miliard dolarů denně.
Doprava produkuje přibližně 20% celosvětových emisí uhlíku.
Systémy výroby, balení a distribuce potravin se podílejí na emisích skleníkových plynů jednou třetinou.
Příroda
Asi 25% celosvětových emisí skleníkových plynů pochází z čištění půdy, pěstování plodin a hnojení, přičemž 75% z toho tvoří potraviny živočišného původu.
Předpokládá se, že rozsahy většiny suchozemských druhů se budou dramaticky zmenšovat. Změny v areálech mohou nepříznivě ovlivnit ochranu druhů, výrazně zvýšit obrat místních druhů a podstatně zvýšit riziko globálního vyhynutí.
Klimatické změny jsou spojeny s většími riziky zoonotických chorob. U některých nákaz může zvýšení teplot nebo srážek dramaticky ovlivnit životní cyklus patogenu nebo jeho vektoru – přechodného druhu, který šíří nemoc z původního hostitele na člověka.
Předpokládá se, že při zvýšení teploty o 1,5 °C dojde k úbytku korálových útesů o 10 až 30%.
345 miliard USD poskytnutých jako globální dotace na fosilní paliva má za následek celkové náklady ve výši 5 bilionů USD, a to i pokud jde o zhoršování stavu přírody.
Toto nejsou zdaleka jediné informace, které se týkají zjištění ve vydání zprávy OSN o klimatu 2022, a ukazuje se, jak strašná je situace. Stále však existuje důvod k naději.
Co lze udělat pro záchranu planety?
Zpráva OSN o klimatu z roku 2022 uvádí řadu faktorů, které mohou pomoci zvrátit vývoj a zachránit životní prostředí:
Přizpůsobení se změně klimatu chrání lidi před vyššími teplotami, stoupající hladinou moří, prudkými bouřemi, nepředvídatelnými srážkami a kyselejšími oceány. Někteří lidé jsou vůči těmto dopadům zranitelnější, například lidé žijící v chudobě.
Celosvětově by investice ve výši 1,8 bilionu dolarů do systémů včasného varování, infrastruktury odolné vůči změně klimatu, zlepšení zemědělství v suchých oblastech, globální ochrany mangrovů a odolných vodních zdrojů mohla přinést úspory nákladů a sociální a environmentální přínosy ve výši 7,1 bilionu dolarů.
Lepší údaje o počasí spolu se systémy včasného varování a krizového řízení snižují fyzické škody a hospodářské ztráty. Všeobecný přístup k systémům včasného varování může přinést až desetinásobek počátečních nákladů.
Solární zavlažování, systémy varování před počasím, nové odrůdy plodin a další adaptační opatření mohou pomoci zabránit poklesu celosvětových zemědělských výnosů až o 30% do roku 2050.
Zlepšené zdravotnické systémy by mohly v letech 2030 až 2050 pomoci zabránit 250 000 dodatečných úmrtí souvisejících s klimatem ročně, především z příčin, kterým se lze vyhnout, jako je podvýživa, malárie, průjmy a tepelný stres.
Pro udržitelný rozvoj a větší rovnost žen a mužů je zásadní posílit postavení žen a dívek, aby měly možnost vyjádřit svůj názor a podílet se na rozhodování o otázkách souvisejících se změnou klimatu.
Ženy jako první osvojitelky mnoha nových zemědělských technik, první reakce v krizových situacích, podnikatelky v oblasti zelené energie a rozhodující osoby v domácnosti nabízejí neocenitelné znalosti a řešení pro lepší zvládání klimatu a jeho rizik.
Mnohé postupy mohou urychlit přizpůsobení se klimatu v potravinových systémech, jako je kontrola eroze, obhospodařování pastvin, genetické vylepšení odolnosti vůči horku a suchu, rozmanité stravování a snížení ztrát a plýtvání potravinami.
Pilotní iniciativy klimaticky inteligentního zemědělství v mnoha zemích zvýšily produktivitu, snížily emise, zlepšily kvalitu půdy a hospodaření s vodou a zvýšily příjmy a odolnost vůči změně klimatu.
Zdravá a udržitelná strava představuje významné příležitosti ke snížení emisí z potravinových systémů a zlepšení zdravotních výsledků, mimo jiné díky nižší spotřebě energeticky náročných a na půdu náročných živočišných potravin.
Splnění cílů Pařížské dohody by mohlo do roku 2050 celosvětově zachránit odhadem jeden milion životů ročně, a to jen díky snížení znečištění ovzduší. Zamezení nejhorším dopadům na klima by mohlo pomoci zabránit 250 000 dodatečných úmrtí souvisejících s klimatem ročně v letech 2030 až 2050, zejména v důsledku podvýživy, malárie, průjmů a tepelného stresu.
Hodnota zdravotních přínosů plynoucích ze snížení emisí uhlíku by přibližně dvakrát převýšila globální náklady na realizaci opatření ke snížení emisí uhlíku.
Alternativní způsoby dopravy, jako je chůze a jízda na kole, jsou nejen šetrné k životnímu prostředí, ale přinášejí také významné zdravotní výhody, například snižují riziko mnoha chronických onemocnění a zlepšují duševní zdraví.
Udržitelnější produkce potravin by zmírnila dopady na klima a podpořila výživnější stravu, což by mohlo zabránit téměř 11 milionům předčasných úmrtí ročně.
K ochraně zdraví a prevenci prohlubujících se nerovností v oblasti zdraví musí země vybudovat zdravotnické systémy odolné vůči klimatu.
Zdravé ekosystémy mohou zajistit 37% zmírňujících opatření potřebných k omezení globálního nárůstu teploty.
Nakonec OSN tvrdí, že globální vlády musí pokračovat v přijímání politiky na ochranu životního prostředí a držet se jí. Bez ní bude více lidí hladovět a umírat na nemoci, zatímco celá planeta bude trpět.
zdroj: draxe.com
zdroj obrázků: earth.stanford.edu, climatechange.ie, niehs.nih.gov, earth.com
