Nejstarší známý případ srdečního onemocnění (koronární aterosklerózy) byl nalezen v mumii egyptské princezny Ahmose-Meryet-Amon, která žila kolem let 1580-1550 př. nl. l., přičemž se v tepnách zásobujících srdce, mozek a končetiny hromadily plaky, což odhaluje, že srdeční onemocnění předchází modernímu životnímu stylu a pravděpodobně pramení z faktorů, jako je strava, zánět nebo stárnutí.

Co na to říká studia

Princezna Ahmose-Meryet-Amon z elitní rodiny zemřela ve věku 40 let. CT vyšetření odhalily rozsáhlé plaky (aterosklerózu) v jejích tepnách srdce, mozku, žaludku a nohou, což z ní činí nejstaršího zdokumentovaného člověka s koronární aterosklerózou.

Tento objev tedy zpochybňuje myšlenku, že srdeční onemocnění je čistě moderním onemocněním „životního stylu“, a ukazuje, že existovalo již ve starověkých, předindustriálních společnostech. I když staří Egypťané jedli hubenější stravu, včetně menšího množství masa, a nekouřili cigarety, nakonec onemocněli stejnou nemocí jako moderní lidé.

To ovšem neznamená, že bychom měli ignorovat moderní výzkum, řekl spoluautor studie Adel Allam. „Studie ukázaly, že nekouřením, nižším krevním tlakem a nižší hladinou cholesterolu se kalcifikace našich tepen zpožďuje,“ řekl Allam.

„Na druhé straně, z toho, co můžeme z této studie zjistit, jsou lidé predisponovaní k ateroskleróze, takže je na nás, abychom přijali vhodná opatření potřebná k jejímu co nejdelšímu oddálení.“

zdroj: abc.net.au