Mléko je pro naše tělo důležitou potravinou. Už od dětství nám babičky říkaly, že máme pít hodně mléka, pokud chceme vyrůst zdraví. V poslední době se však v médiích stále častěji objevují informace o tom, že mléko je spolu s cukrem a moukou považováno za jeden z bílých jedů.
Jak to tedy je? Je mléko zdravé?
Podle odborníků se zdravý člověk nemusí obávat, že by mu mléko škodilo. Problémem může být spíše pro nemocné. Jde zejména o alergii na mléčnou bílkovinu či intoleranci na mléčný cukr – laktózu. Alergie se v současnosti odhaduje jen u přibližně 3% lidí. V tomto případě je třeba skutečně kravské mléko z jídelníčku vyloučit a najít jiný zdroj bílkovin. Častější je výskyt laktózové intolerance, která je u nás až 14%. Projevuje se křečovitými bolestmi břicha, nadýmáním a vodnatými průjmy.
Pro zdravé lidi je však mléko velmi důležitou potravinou. Zabezpečuje organismu všechny základní živiny a esenciální látky:
bílkoviny - mléčné bílkoviny jsou nedílnou součástí hormonů a enzymů. Jejich nedostatek může způsobit poruchy růstu, resp. nedostatečně vyvinutou svalovou hmotu. Již 1 litr mléka pokryje požadovanou denní dávku bílkovin u dětí. Pro dospělé je to přibližně poloviční doporučená denní dávka.
mléčný tuk - je velmi dobře stravitelný, z 12 hlavních mastných kyselin se pouze 3 podílejí na tvorbě rizikového LDL cholesterolu, ostatní se podílejí na snižování tělesného tuku, zneškodňují některé viry a choroboplodné bakterie
sacharidy – laktóza – lehce stravitelný sacharid, dobrý zdroj energie, potřebný pro vývoj mozku a nervových tkání u dětí
vitamíny – A, D, E a K
minerální látky – obsahuje všech 14 potřebných ve výživě člověka, ale zejména vysoký obsah vápníku a fosforu – důležité pro tvorbu kostí a zubů
enzymy a biologicky aktivní látky (je jich více než 60) – mají protirakovinné, antimikrobní, antisklerotické a imunostimulační vlastnosti
Není mléko jako mléko
Dnes již lze nalézt všechny možné druhy mléka: čerstvé v PE balení, krabicích z povoskovaného papíru (s trvanlivostí od 3 do 5 dnů), s prodlouženou trvanlivostí v PET lahvích nebo krabicích s PE uzávěrem (vydrží až 10 dní), trvanlivé v tetrapakových obalech (lze skladovat od 3 až do 6 měsíců), pasterizované (ohřívané 15 sekund při teplotě 71,7 °C), vysokopasterizované (pár vteřin ohřívané na teplotu 85 °C), termosterilizované (ohřívané 1 sekundu při teplotě 100 °C) , UHT zahřáté (1 sekundu při teplotě 135 °C), homogenizované (s rovnoměrně rozptýlenými kuličkami tuku při vysokém tlaku a teplotě kolem 55-65 °C), zbavené tuku (ale bohužel i přírodních vitamínů, jako jsou například vitamíny A, D, E rozpustné pouze v tucích) - nízkotučné, polotučné, plnotučné, obohacené různými vitamíny a minerály (většinou už syntetickými) a množství dalších. V posledním období lze koupit i mléko syrové. Nabízí ho stále více „kravomatů“ - automatů na prodej syrového kravského mléka. Většina z nich je provozována českými farmami zaměřenými na chov skotu.
Zdá se, že zorientovat se ve spleti obrovského množství mléčných výrobků a mléka samotného není vůbec jednoduché.
Co z toho všeho je pro mě a pro mou rodinu nejvhodnější? Jaké mléko mám vlastně kupovat? Nebo mám dát přednost mléčným výrobkům? A pokud, tak kterým?
Nejlepší volbou se jeví mléko z „kravomatu“. I když to prý přináší jistá rizika. Jako nejhlavnější se uvádí, že se do našeho těla mohou dostat spolu s nepřevařeným mlékem i zárodky škodlivých bakterií. Toho se však bát nemusíte. Pasterizaci (zahřátí na cca 70°C) zvládnete přece i sami. No mléko na vyšší teplotu neohřívejte. Dochází při tom ke snížení, ba dokonce k úplnému zániku funkcí biologicky aktivních složek mléka, jako jsou především důležité enzymy, obsažené v něm (např. laktoferin - protein s antibakteriálním účinkem, bovinní imunoglobulin, ovlivňující imunitu střev, laktoperoxidáza účinky a mnoho dalších), ale také jiných důležitých komponentů. Enzymy (bílkovinné povahy) a bílkoviny obsažené v mléce se zahříváním denaturují a tím přicházejí o své nejdůležitější biologické vlastnosti. Při zahřátí mléka na vyšší teplotu než je pasterizační se tento fakt stává skutečností.
Také byste neměli kupovat mléko nízkotučné (obsah tuku od 0,1-0,3%) či polotučné (obsah tuku 1,5%). I když se odtučněním zpravidla nemění obsah vitamínů rozpustných ve vodě a také ani minerálů a stopových prvků obsažených v mléce (sodík, draslík, vápník, hořčík, fosfor, síra, chlór, železo, zinek, měď, mangan, flór, jód) zcela se jím odstraní některé důležité a pro život člověka nezbytné antioxidanty. Pro srovnání uvádím obsah vitamínu A v syrovém mléce plnotučném - 35µ/100g mléka a v trvanlivém mléce nízkotučném - 1µ/100g mléka. Obsah vitamínu E v syrovém plnotučném mléce je 0,13mg/100g mléka a v nízkotučném trvanlivém mléce jsou už jen stopy (prakticky nic). Vitaminu D je v syrovém plnotučném mléce 0,06 µ/100g mléka a v nízkotučném trvanlivém už jen stopy. Podobně je to i s jinými cennými složkami mléka, jako jsou například vitamín K, kyselina listová, pantotenová či biotin. Po odtučnění se v mléce buď již nenacházejí, nebo tam zůstávají pouze stopy.
Že mnoho lidí v dnešní době upřednostňuje odtučněné mléko a mléčné výrobky, to je asi výsledkem strašáka jménem cholesterol. Jenže při racionálním a vyváženém stravování (to znamená, nic není třeba přehánět a tedy neupřednostňovat ani nízkotučné, ale ani smetanové výrobky) se nemusíme bát. Na náš „dobrý“ a „špatný“ cholesterol dává pozor příroda sama. Například i v syrovém plnotučném mléce se nachází to, co přirozeně reguluje náš cholesterol: kyselina linolová. Je to prospěšná mastná kyselina, snižující cholesterol a mající i další funkce (ochraňuje například náš konečník, kůži či prsa před rakovinou).
autor: Soňa Štubňová
zdroj: http://jaroslavakuchtova.blog....
