Jak pěstovat jahody

Náročnost pěstování

Nenáročné na pestovanie

Slunce

Priame slnko, Slnečné miesto

Jahody jsou jedním z nejpěstovanějších druhů ovoce v České republice. Téměř všichni milujeme jahody – ať už polité šlehačkou na koláči, máčené v čokoládě, nebo jen tak ze zahrádky přímo do úst – jsou jedním z nejoblíbenějších ovocí léta.

A je skvělé, že jahody se tak lehce pěstují! I když máte málo místa, jako je terasa nebo balkon, pořád si můžete doma vypěstovat šťavnaté sladké jahody.

Více o tom, jaký mají jahody vliv na zdraví.

čti také

Jahody - 10 účinků na zdraví

Jahody jsou výjimečné nejen díky vysokému obsahu vitaminu C, ale také díky obsahu kyseliny listové a manganu. Jejich konzumace má významný vliv na naše zdraví a krásu, proto vám doporučujeme konzumovat je pravidelně.

Jak pěstovat jahody ve zkratce

Místo: Jahody vyžadují průměrně 6-10 hodin slunce denně, proto je doporučujeme vysadit na slunném místě. K prevenci plísňových onemocnění je důležitá dobrá cirkulace vzduchu.

Půda: Jahody upřednostňují hlinitou půdu, ale zvládnou různé půdní podmínky. pH by mělo být mezi 5,5-7. Místo výsadby by mělo být dobře odvodněno.

Výsadba: Pro dosažení nejlepších výsledků zasaďte kořeny jahod brzy na jaře. Pokud pěstujete jahody venku, pak je vhodný rozestup 45 cm od sebe a 75 cm mezi řádky. Vytvořte si jamku dostatečně hlubokou a širokou, aby se kořeny rozprostřely a aby „srdíčko“ rostliny bylo na úrovni půdy nebo těsně nad ní. První rok kolem rostliny mulčujte, aby se udržela vlhkost. Upřednostňuje se výsadba na vyvýšeném záhonu, aby rostliny zůstaly chráněné, dobře odvodněné a mimo dosah škůdců.

Zalévání: Je důležité, aby byly mladé rostliny dobře zalévány.

Hnojení: Týden před přesazením jahod aplikujte hnojivo na jahody podle návodu. Přihnojujte každé jaro před začátkem růstu. Rodící jahody by se měly vždy po sklizni prvních bobulí opět přihnojit.

Prořezávání: Po skončení vegetačního období seřízněte všechny listy na 2,5 cm nad zemí a na zimu mulčujte.

Ochrana volně žijících živočichů: Síťovina je nejúčinnější ochranou před ptáky a volně žijícími zvířaty.

Opylování: jahody jsou samoopylivé.

Sklizeň: První rok by se měly odstranit všechny květiny, aby se podpořil silný růst kořenů a tím zajistíte bohatší úrodu na následující rok. Jahody sklízejte když jsou červené a měkké na dotek.

Zimní ochrana: Vyberte si odrůdy, které jsou přizpůsobené vaší lokalitě. Na zimu se doporučuje přikrytí jahod agrotextilií.

Jaký typ jahod zvolit

Existují tři hlavní druhy jahod, z nichž každý má jiné vlastnosti:

Letní jahody – jsou nejoblíbenějším druhem a přinášejí největší plody. Mají krátké, ale silné období sklizně dva nebo tři týdny. Existují časné, střední a pozdní ovocné kultivary, které se sklízejí od začátku do poloviny léta. Pokud jsou od konce zimy zakryty nebo pěstovány ve skleníku, poskytnou ještě dřívější úrodu.

Stálorodící jahody – produkují ovoce v krátkých etapách po dlouhou dobu, od začátku léta až do prvních podzimních mrazů. Plody jsou menší než plody letních odrůd. Rostliny produkují běhouny, ale mnohem méně než letní jahody, neboť neustále vkládají energii do vytváření dalších květin a ovoce.

Vysokohorské jahody (Fragaria vesca) – známé také jako lesní jahody, tyto během léta přerušovaně produkují malé úrody drobných, aromatických jahod. Obvykle jsou červené, ale několik odrůd má bílé nebo žluté bobule. O lesní jahody se moc netřeba starat, občas je třeba jim proplet zeminu kolem. Některé produkují běhouny (mláďata rostliny na dlouhých stoncích), které vytvářejí nízkou půdní pokrývku.

Jakou odrůdu jahod zvolit

Existuje mnoho různých odrůd všech tří typů s variacemi v chuti, sladkosti, velikosti a barvě plodů, odolnosti vůči chorobám, době sklizně a dokonce i barvě květů. Vysadíte-li několik odrůd s různými obdobími sklizně, můžete mít chutné bobule od začátku léta až do prvních mrazů.

Rané odrůdy

Elsanta - dozrává začátkem června a pěstuje se téměř všude. Plody jsou velké, červené barvy s bledou špičkou a všestranně využitelné. Jsou také dobře odolné proti plísním, a to iv deštivých obdobích, ale velmi náchylné na padlí a nemoci kořenového systému, vyžadují zakrytí v krutých zimách (agrotextilie atd.).

Honeoye - vyznačuje se středně velkými tmavě červenými plody osvěžující aromatické chuti. Patří mezi oblíbené také pro univerzálnost zpracování plodů. Odrůda odolná vůči plísni šedé i proti chorobám listů.

Rumba - velmi raná odrůda s velkými lesklými a sladkými plody, které jsou odolné proti houbovým chorobám. Přináší dostatečně vysokou a každoroční úrodu.

Polka - vysoce úrodná raná holandská odrůda vhodná i do těžkých půd a vyšších poloh. Nebojí se mrazu, odolná proti plísním, přes vlhká léta je někdy napadena plísní šedou (doporučuje se ochrana).

Lambada - výborná raná odrůda se sladkými plody, vhodná do všech pěstitelských oblastí.

Středně rané odrůdy

Karmen - velmi chutné sladké plody mají vůni po lesních jahodách. V krvavě červené dužině je malá dutinka. Přináší bohatou úrodu. Hodí se především pro přímou spotřebu.

Korona - středně raná velkoplodá odrůda, rekordně úrodná a odolná vůči chorobám. Vyžaduje nízké nároky na půdu, dobře roste i v písčitém prostředí. Odrůda je odolná vůči padlí a kořenovým chorobám, ale ve vlhkých letech bude vděčná za ochranu před plísní šedou.

Senga Sengana - léty ověřená aromatická odrůda s vysokou úrodností. Plody jsou chutné, velké, ale při nesprávném pěstování jen středně velké. Je středně odolná proti houbovým chorobám a velmi odolná proti mrazům.

Sonata - TOP ODRODA! Nová středně raná rezistentní odrůda s velkými šťavnatými plody.

Joly - plody jsou mimořádně atraktivní, pevné, krvavě červené s leskem, mimořádně sladké a - pokud je v půdě dostatek vlhkosti během zrání - do konce sklizně velmi velké. Lehce pěstitelná, odolná vůči většině nemocí (zejména chorobám kořenového systému), proto tzv. unavenou půdu zvládá lépe než jiné odrůdy. Nevýhodou je, že nepříliš odolná proti mrazu (pochází ze slunné Itálie). Po prvních mrazech (obvykle koncem prosince nebo začátkem ledna) se doporučuje přikrýt ji agrotextilií.

Sibilla - vyznačující se dlouhým obdobím zrání a sklizně, plodí velmi velké ovoce, červené s leskem, tmavé na průřezu, kuželovité, s mimořádně sladkou chutí. Odrůda je velmi odolná proti chorobám listů a kořenům, na zimu se doporučuje pokrýt agrotextilií.

Pozdní odrůdy

Malwina - produkuje krásné tmavě červené plody s červenou dužinou a fantastickou, lahodně sladkou chutí. Protože Malwina dozrává v polovině léta, slunce dodává každé jahodě intenzivní barvu a chuť. Jahody jsou chráněny velkými listy před letními lijáky; to udržuje šedou plíseň na uzdě a vaše jahody v dobré kvalitě.

Symphony - vyznačuje se středně velkými aromatickými a šťavnatými plody. Chuť zůstává intenzivní i po varu, proto se doporučuje především pro zpracování džemů a marmelád.

Florence - vyznačuje se velmi chutnými, velkými a těžkými plody tmavě červené barvy, které zpestřují sortiment jahod na závěr sklizňové sezóny. Plody jsou mimořádně vhodné zejména do kompotů. Odrůda je zcela odolná proti padlí a jiným plísňovým chorobám.

Stáleplodící odrůdy

Diamante - americká odrůda známá enormními úrodami. Lesklé plody jsou obrovské, kuželovitého tvaru a sytě červené barvy. Jejich chuť je harmonická, sladká, typicky jahodová. Odrůda je náročnější na výživu.

Selva - nejrozšířenější a nejznámější stáleplodící dezertní odrůda s vysokými úrodami. Atraktivní lesklé plody jsou velké, sladké a dobře odolné proti houbovým chorobám a chorobám kořenů. Ale naopak mají nízkou odolnost proti mrazu (po prvních mrazech se doporučuje pokrýt jejich agrotextilií).

Ostara - holandská odrůda, která poskytuje plody na jaře a poté znovu od poloviny července do podzimu – v praxi až do prvního mrazu. Má středně velké jasně červené plody s chutí připomínající lesní jahody. Je méně odolná vůči chorobám kořenového systému a plísni šedé, přes zimu se doporučuje překrýt ji. Může být zasazena do velkých květináčů nebo krabic a roste jako stoupající nebo visící (běžce by měly být přivázány k podpěrám).

Mara de boys - převislá stálerodící francouzská odrůda se středně velkými plody sladké chuti, které si můžete užívat až do podzimu. Odrůda vhodná zejména pro pěstování na balkoně v závěsných květináčích.

Jak pěstovat jahody

Kdy sázet jahody

Jahody vysazujte na jaře nebo na podzim. Načasování výsadby jahod závisí na tom, zda kupujete rostliny pěstované v květináčích nebo mladé jahody s odhalenými kořeny, známé jako „běžce“. Holokořenné běhouny jsou dostupné v široké škále odrůd a prodávají se ve svazcích (takže žádné plastové květináče). Na jejich nákup a tradiční výsadbu však existuje omezené časové okno, přičemž nejlepší doba pro výsadbu jahod je konec léta až začátek podzimu, kdy je půda ještě teplá a rostliny se rychle usazují. Jahody nemají rády sázení do studené, mokré půdy, takže pokud můžete, vyhněte se zimě nebo časného jara. V některých školkách jsou k dispozici jahodové běžce skladované v chladu. Ty se obvykle dodávají od dubna do června. Díky rychlé výsadbě a pravidelnému zavlažování během suchých období produkují jahody skladované v chladu již v prvním létě.

Nejlepší doba pro výsadbu jahod pěstovaných v nádobách je koncem léta až začátkem podzimu nebo na jaře – nejpozději v květnu.

Místo pro pěstování jahod

Pěstujte jahody v dobře připraveném jahodovém záhonu, květináči, pěstebním vaku nebo květináči na jahody na chráněném místě, kde je dostatek slunce – vyžadují cca 6-10 hodin slunce denně. Pokud jahody pěstujete v uzavřeném prostoru (dům, byt) zajistěte jim dobrou cirkulaci vzduchu jako prevenci plísňových onemocnění.

Příprava půdy pro pěstování jahod

Pokud jahody pěstujete ven před výsadbou místo důkladně vyčistěte od plevele. Před výsadbou přidejte do půdy hodně dobře prohnilého koňského hnoje nebo zahradního kompostu. Potom rozsypte na půdu obecné hnojivo s vysokým obsahem draslíku.

Jahody mají rády úrodnou, dobře propustnou, mírně kyselou půdu. V chudé nebo těžké půdě je lepší je vysazovat na vyvýšené záhony, které poskytují lepší drenáž a větší hloubku zakořenění. Nejlépe rostou a produkují nejsladší plody na plném slunci, ale snesou i nějaký stín. Lesním jahodám se daří ve světlém stínu. Vyhýbejte se výsadbě jahod na místech náchylných k pozdním mrazům, které mohou poškodit květiny a způsobit černění jahod, nebo na exponovaných místech, která ztěžují přístup opylujícího hmyzu ke květinám. Jahody nesaďte do půdy, která se dříve používala k sázení brambor, chryzantém nebo rajčat, protože všechny jsou náchylné k onemocnění verticiliové vadnutí.

Výsadba jahod na záhon

Vykopejte jámu dostatečně velkou, aby se do ní vešly kořeny a dobře zalijte půdu. V případě potřeby kořínky lehce ořízněte na 10 cm a poté je rozložte do jámy. Zasypte zeminou, přičemž "korunka" musí lehce spočívat na povrchu, a poté jemně zpevněte prsty. Výsadba ve správné hloubce je důležitá – je-li koruna zasazena příliš hluboko, shnije, je-li zasazena příliš mělce, rostlina vyschne a odumře. Dobře zalijte, aby se půda kolem kořenů usadila a prvních pár týdnů, než se uchytí, dobře zavlažujte. Rozmístěte rostliny 35–40 cm od sebe, v řadách 75–100 cm od sebe. Kolem každé rostliny můžete také umístit biologicky odbouratelnou mulčovací podložku nebo opětovně použitelný jahodový límec, abyste zabránili plevelu růst. První rok kolem rostliny mulčujte, aby se v půdě udržela vlhkost.

Výsadba jahod v pytlích

Jahody můžete pěstovat také v pěstitelských pytlích. Pěstební vak unese šest až osm rostlin jahod, zejména položíte-li jeden pytel na druhý s vyříznutými otvory kolem sáčku, aby kořeny mohly proniknout do celé hloubky.

Výsadba jahod v květináči

Jahody rostou mimořádně dobře v květináčích, závěsných košících a okenních boxech. Vyberte si hluboký květináč široký alespoň 15 cm a zasaďte do každého květináče jednu jahodu. Máte-li dlouhý květináč (truhlík) rostliny umístěte ve vzdálenosti 10-20 cm od sebe. Daří se jim ve vlhkých, ale dobře odvodněných podmínkách, proto použijte půdní kompost s hlubokou vrstvou štěrku nebo malých kamínků v základně. Jahody "krmte" tekutým hnojivem s vysokým obsahem potaše (draslíku) každý týden nebo dva od časného jara.

Pěstování jahod z holých kořenů

Pokud s pěstováním jahod teprve začínáte vyberte si jahody s holými kořeny - běžci. Jsou dostupné na jaře a na podzim a prodávají se ve svazcích po 10-15 rostlinách, s dlouhými kořeny a drobným chomáčem listů nahoře. Předem si dobře připravte půdu a zasaďte jahody tak, aby měly kořeny jen zasypané, asi 30-45 cm od sebe, a poté kolem nich upevněte půdu. První týdny dobře zalévejte.

Jahody potřebují k rozkvětu květin a plodů chladné období – ideálně čtrnáct dní pod 7 °C. Pokud tedy můžete, objednejte a vysaďte si běžce na podzim. Promeškáte-li svou šanci, pořiďte si uměle ‚chlazené' běžce (tzv. frigo sadba) dostupné od poloviny jara, které budou plodit asi 60 dní po výsadbě.

Frigo výsadba jahod

Frigo sadba je nová metoda sázení jahod. Jednoleté mladé rostliny jahod se vykopávají v listopadu nebo prosinci a po odstranění výhonků a listů se skladují v chladírenském skladu při nízké teplotě (kolem 1°C pod nulou). V takových podmínkách je lze skladovat až do července následujícího roku, ale dokonale se hodí pro jarní výsadbu. První úrodu dávají 8-10 týdnů po výsadbě a v dalších sezónách přinášejí ovoce v čase charakteristickém pro každou konkrétní odrůdu.

Výhodou frigo sadby je v první řadě její jednoduchost – na jaře sazenice vysadíte a v létě sbíráte chutné ovoce. Rostliny se až do doby výsadby nevyčerpávají růstem a právě proto pak rychle rostou. Za druhé, frigo sazenice jsou velmi odolné vůči chorobám, jsou zdravotně nezávadné a velmi plodné.

Mulčování jahod

Mulčování povrchu půdy pomáhá odpuzovat plevel, zadržovat vlhkost a udržovat plody mimo vlhkou půdu, takže zůstávají čisté a suché a je méně pravděpodobné, že budou hnít. Není překvapením, že tradičním mulčem pro jahodové záhony je sláma – jednoduše naneste silnou vrstvu kolem rostlin předtím, než začnou rodit. Vhodná je pšeničná sláma, ačkoli ječná je měkčí. Alternativně umístěte biologicky odbouratelné mulčovací rohože nebo opakovaně použitelné obojky na jahody kolem jednotlivých rostlin nebo je zasaďte přes biologicky odbouratelnou membránu.

Zalévání jahod

Nové rostliny často zalévejte, dokud se zakládají, a všechny jahody zalévejte během suchých období ve vegetačním období. Rostliny v nádobách, zejména závěsné koše, potřebují pravidelnou zálivku bez ohledu na počasí, neboť kompost velmi rychle vysychá.

Při polévání jahod se snažte vyhnout promoknutí koruny (středu) rostliny nebo plodů, protože to může vést k problémům s houbami, zejména plísní šedou. Nejlepší je zalévat ráno a ne večer, takže pokud se rostliny nebo ovoce postříkají, mají dostatek času na vyschnutí. Pokud pěstujete rostliny přes biologicky odbouratelnou membránu, zvažte instalaci průsakové hadice pod ní, protože sníží pronikání dešťové vody.

Přesazování jahod

Letní jahody obvykle vydrží v záhonu až čtyři roky, jsou-li zasazeny do dobře propustné, úrodné půdy. Abyste se vyhnuli hromadění nemocí, vyměňte rostliny každé tři roky a vytvořte si nový záhon na jiném místě.

Jahody potřebují pravidelnou péči, abyste získali nejlepší možnou úrodu – udržujte je bez plevele, zalévejte v suchu, přihnojujte a chraňte dozrávající ovoce.

Rozmnožování jahod

Jahody se mohou množit z běhounů koncem léta, nejpozději však začátkem podzimu:

• Naplňte květináč víceúčelovým kompostem bez rašeliny a položte na něj běžec.

• Běžce připevněte pomocí drátků ve tvaru písmene U dlouhých přibližně 15 cm.

• Neodstřihujte stonek spojující novou rostlinu s rodičem - nechte ho, dokud nová rostlina nezapustí silné kořeny. Kompost udržujte stále vlhký.

• Jakmile je rostlina pevně zakořeněná, odřízněte stonek, který ji spojuje s rostlinou a zasaďte ji do většího květináče nebo ven do připravené půdy.

Stálerodící jahody produkují málo výhonků a nové rostliny se obvykle musí kupovat. Lesní jahody se vysazují i ​​samy, neoberete-li jim všechny plody.

Nemoci a škůdci na jahodách

Šneci

Jahody jsou náchylné k napadení šneků, proto kolem ovoce uložte slámu, která je odrazuje. Můžete ale vyzkoušet i jiné organické metody boje proti těmto škůdcům:

• popel - rozsypáním popela kolem rostlin vytvoříte bariéru s vysokou absorpční schopností, kterou tito drobní škůdci nedokážou překonat
• vaječné skořápky - kolem záhonů a rostlin rozsypte rozdrcené vaječné skořápky. Taková bariéra zabrání šnekům dostat se k potravě a díky obsahu vápníku je prospěšná i pro půdu.
• káva - šneci jsou velmi citliví na kofein a nesnášejí jeho zápach. Proto si připravte dostatečně silnou kávu, nechte ji vychladnout a naneste ji na půdu i na listy nebo záhony. Káva slouží také jako hnojivo, protože obsahuje draslík.
• ovesné vločky - když je šneci zkonzumují, nabobtná jim v těle a následně zdechnou
• pivo - do plastové láhve, plechovky či nějaké nádoby, nalijte pivo a umístěte do země tak, aby okraj trochu vykoukal nad povrch. Pivo šneci přiláká a protože neumí plavat, utopí se v něm.
• kvasnice - rozmíchejte ve vodě a umístěte do země jako pivní past
  

Ptáci

Aby vám ptáci nesežrali ovoce, postavte nad rostliny rám z bambusového proutí a přikryjte ho pletivem nebo síťovinou hned, jak bobule začnou dozrávat. Pokud používáte síť, dobře ji napněte a ukotvěte, aby se ptáci do ní nezamotali. Dočasná klec na ovoce vysoká asi 1,2 m vám umožní snadný přístup k jahodám. Po sklizni ochranu odstraňte, aby se ptáci mohli živit případnými škůdci.

Plíseň šedá

Plíseň šedá může být problémem na jahodách, zejména ve vlhkém počasí. Právě když vaše plody začínají dozrávat, plíseň (houba zvaná botrytida) je může zničit. Na slupce se vytvoří malé hnědé skvrny, které se poté rozšíří po celém ovoci a změknou a zhnědnou. Když je ovoce napadeno, vytvoří se rozmazaná šedá vrstva plísně. Rostliny zalévejte raději ráno než večer, aby měly čas vyschnout a dávejte pozor, aby při zalévání nestříkala voda na ovoce. Udržujte také půdu kolem vašich rostlin čistou (houba přežívá na rostlinných úlomcích) a odstraňte všechny poškozené plody, abyste zabránili šíření problému.

Padlí

Pokud mají povrchy listů v létě bílý, práškový vzhled, jedná se o padlí. V horkém a suchém počasí to může být problém. Udržujte půdu vlhkou a okamžitě odstraňte všechny zasažené listy. Přeřeďte rostliny, abyste předešli přeplnění a zlepšili proudění vzduchu. Odstraňte plevel, protože může šířit hubu.

Poškození mrazem

Rostliny jahod jsou mrazuvzdorné, ale pokud se předpovídají mrazy během kvetení nebo časných plodů, přikryjte je přes noc vrstvou rouna nebo krytem na plodiny, který neobsahuje plast, a ráno jej odstraňte.

Lalokonosec rýhovaný

Lalokonosec může být zvláštním problémem pro jahody rostoucí v květináčích. Dospělí jedinci vytvářejí zářezy na listech, ale nejzávažnější škody způsobují larvy, které žijí v kompostu a požírají kořeny, oslabují růst a často v konečném důsledku zabíjejí rostliny. Poprvé si všimnete problému, když rostliny vadnou, zkolabují a odumřou.

Dospělé lalokonosce lze chytit ručně a odstranit. Nejlepším řešením je koupit si biologickou směs na porážku larev, která se nejlépe aplikuje na konci léta a podzimu.

Verticiliové vadnutí

Verticiliové vadnutí je půdní houbové onemocnění, které může postihnout jahody. Způsobuje náhlé vadnutí, zakrslý růst a červenožluté okraje listů. Prevence je lepší než léčba – vyhněte se pěstování jahod na půdě, kde jste dříve pěstovali jiné rostliny, které jsou také náchylné k této nemoci, včetně chryzantém, brambor, lilek a rajčat, a zajistěte, aby byla vaše půda dobře odvodněna. Pokud zpozorujete příznaky nemoci, vyhněte se šlapání po půdě, které ji může přenést na jiné rostliny přes vaši obuv – postavte se na nějakou podložku. Nejsou k dispozici žádné chemické postřiky, takže je nejlépe postižené rostliny vykopat.

Sklizeň jahod

Před sklizní počkejte, dokud bobule nejsou úplně červené, protože po sklizni vám už nedozrají. Jednoduše stiskněte stonek prstem a palcem, abyste předešli zhmoždění ovoce. Jelikož jahody podléhají zkáze, je nejlepší je konzumovat přímo z rostliny, ideálně ještě teplé od slunce. Neumyté ovoce můžete skladovat několik dní v chladničce.

Po sklizni jahod

• Náhradní běhouny zasaďte do jakýchkoli mezer v řadě nebo je použijte k nahrazení starých rostlin. Odstraňte všechny nechtěné běžce, abyste zabránili přeplnění záhonu.
• Někteří zahrádkáři upřednostňují souvislou řadu ve druhém a třetím roce před rozmístěnými rostlinami. Celková úroda může být vyšší, ale kvalita plodů není tak dobrá. Bez ohledu na to, jakou metodu použijete, ponechte mezi řádky volnou mezeru, abyste měli přístup na odstraňování plevele a sklizeň plodů.
• Při letních jahodách po dokončení sklizně odřízněte staré listy asi 10 cm nad korunou, aby se mohly rozvinout nové listy. U podzimních rostlin to není nutné – místo toho stačí odstranit staré listy během úklidu na konci sezóny.
• Pokud jste používali slámu k mulčování, odstraňte ji. Odstraňte i opětovně použitelné obojky jahod a odložte si je příští rok.
• Odstraňte všechny síťky nebo dočasné ovocné klece, aby se ptáci mohli živit škůdci.

Použití jahod

Jahody se dají jíst na několik způsobů: samotné, se smetanou, jako přísady do smoothies, koláčů a jiných dezertů. Vlhké jahody rychle zplesniví, proto omyjte jen to, co můžete sníst, a osušte je kuchyňským papírem. Před použitím odstraňte zelený kalich – stačí jej uříznout nožem. Máte-li to štěstí, že máte spoustu plodů, vyšlehejte je do lahodných smoothies nebo použijte na přípravu džemu. Některé odrůdy jsou vhodné pro mrazení.

zdroj: ufseeds.com, gardenersworld.com, rhs.org.uk, hortplant.pl, skalnicky.eu

Odrůdy