Infarkt myokardu

Infarkt myokardu je vážné onemocnění. Kdysi se o něm mluvilo jako o nemoci manažerů. Jeho vznik se dává do souvisu s nezdravou životosprávou, avšak rizik je víc.

Historické stránky pozadí

V roce 1912 podal internista James B.Herrick (1861-1954) z Chicaga vysvětlení koronární trombózy. Ve svém článku Klinické příznaky náhlého uzávěru koronárních arterií dokázal, že náhlý uzávěr koronárních tepen srdce nemusí nutně vést k úmrtí, jak se do té doby předpokládalo.

V rámci tzv. framinghamské studie zveřejnilo v roce 1960 Americké sdružení srdce zprávu o souvislosti mezi kouřením cigaret a srdečním infarktem. Díky této exaktně prokázané souvislosti se problematika koronární choroby srdeční, zejména její rizikové faktory, dostala do středu veřejného zájmu ve Spojených státech. Prokázalo se, že nikotinismus, zvláště při kouření cigaret, je svým působením na předčasnou kalcifikaci tepen (arteriosklerózu) jedním z příčinných faktorů koronární choroby srdeční, což vyvolalo vlnu protikuřáckých kampaní v USA. Další výzkum ukázal, že muži s vysokoškolským vzděláním dostávají tuto nemoc častěji, vedlo to k zavedení pojmu manažerské onemocnění. Pro jeho vznik byly zvláště důležité tři faktory: kouření, zvýšená hladina cholesterolu v krvi a zvýšený krevní tlak.

1. dubna 1975 zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví Německé spolkové republiky znepokojující informaci, že přibližně polovina obyvatel země má zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi, a proto jsou vystaveni zvýšenému riziku infarktu.

Charakteristika infarktu myokardu

Akutní infarkt myokardu (Infarctus myocardii acutus), lidově „srdeční záchvat“, je vážné onemocnění srdce. Pro začátek si definujeme některé základní pojmy, související s touto problematikou.

Když mluvíme o infarktu myokardu (zkr. IM), mluvíme o odumření části svaloviny srdce z důvodu přerušení krevního zásobení. Odborný výraz Angina pectoris svědčí také pro onemocnění srdce, projevující se typickou bolestí na hrudi, zvanou stenokardie. Když zmiňujeme akutní ischemickou chorobu srdeční, myslíme tím náhlé vzniklé onemocnění srdce na podkladě nedostatečného dokrvení srdečního svalu spojeného s nedostatkem dodávky výživných látek pro myokard.

V roce 2023 bylo v České republice 51 úmrtí na srdeční infarkt (ze 8 120).

Jak víme, srdce pracuje autonomně, nepřetržitě, celý život. Histologicky se ve velké míře jedná o specializovanou svalovinu, která je zásobována krví z věnčitých tepen (Arteriae coronales, tedy koronární tepny). Infarkt myokardu souvisí s uzávěrem některé z věnčitých tepen nebo jejích menších větví. Nejčastěji k tomuto uzávěru dochází prostřednictvím kornatění tepen, tedy aterosklerózy. Céva postižená procesem kornatění je oslabená, častokrát zúžená, náchylná k uzávěru. Samotný aterosklerotický plát zužující danou cévu je predispozičním místem, kde se snáze uhnízdí, nebo vznikne krevní sraženina, a pojmenováváme ho nestabilním. Dochází k částečnému nebo úplnému uzávěru tepny. Místo, které je vyživováno takto uzavřenou cévou, nedostává potřebnou výživu z krve, hlavně kyslík, ale také různé jiné látky včetně glukózy, potřebné pro život buněk. Takto oslabená tkáň odumírá, dochází k nekróze buněk, tedy samotnému infarktu.

Nestabilní angina pectoris je definována jako nově vzniklá angina pectoris, která někdy přechází v infarkt myokardu. Často je doprovázena opakujícími se bolestmi za hrudní kostí, na rozdíl od infarktu však při ní nedochází k nekróze.

Kolaterální krevní oběh zajišťuje, že ischemií postižené místo je vyživeno i z jiné příbuzné cévy, čímž se předchází rozvinutí infarktu. Jedná se o cévní spojky, vytvářející hustou síť, kterou putuje krev až k drobným vlásečnicím, aby měla každá buňka adekvátní výživu. Při změnách krevního tlaku, při aterosklerotickém procesu, ale i v jiných situacích mohou nabrat kolaterály věnčitého oběhu přídavný význam.

Ischemická choroba srdce může být akutní (náhlá) a chronická (dlouhodobá).

Dělení srdečního infarktu je poměrně složité

Zjednodušeně se název klinické jednotky odvíjí od použití EKG (elektrokardiografie), tedy přístroje, který snímá elektrickou aktivitu srdce. Podle tohoto dělení dělíme akutní ischemii srdce na nestabilní anginu pectoris a infarkt myokardu bez elevace úseku ST, tedy NON-STEMI, a na akutní infarkt myokardu s elevací úseku ST, tedy STEMI. Takové dělení se využívá spíše v lékařské praxi a je vysoce odborné. Souvisí s interpretací samotného elektrokardiogramu.

Ke snazšímu pochopení onemocnění slouží dělení podle hloubky poškození, při kterém rozlišujeme infarkt myokardu na transmurální, procházející celou stěnou svaloviny a na netransmurální, zasahující jen část stěny myokardu.

Podle lokalizace lze rozeznat, i díky specializovaným vyšetřením, infarkt spodní stěny, tedy diafragmatický, infarkt přední stěny, tedy anteriorní a také postranní stěny, tedy laterální.

Nejčastější a klinicky nejzávažnější je infarkt levé komory, přičemž vyřazení 20-40% svaloviny vede k projevům levostranné srdeční nedostatečnosti a větší poškození vede k šoku. Infarkt pravé komory probíhá často nepatrně, doprovází ho snížení krevního tlaku. Infarkt síní bývá němý, projevuje se však poruchami tvorby a vedení vzruchu.

Příčiny vzniku infarktu myokardu

Příčinou vzniku akutního infarktu myokardu může být:

• Náhlá kompletní blokáda tepny – uzavření střední nebo velké tepny koronárního oběhu obvykle vede ke vzniku infarktu s ST elevací, tedy STEMI
• Částečná blokáda tepny – u částečné, tedy parciální blokády tepny vzniká častěji NON-STEMI typ infarktu, avšak někdy NON-STEMI svědčí i pro kompletní blokádu
• Spasmus věnčité arterie – jedná se o sevření svalové stěny cévy, která ovšem není blokována. Zvýšený cholesterol či kouření se mohou podepsat na tomto jevu. O koronárních spasmech hovoříme u nozologických jednotek, jakými jsou Prinzmetalova angína, vazospastická angína a podobně.
• Infekce – některé, hlavně virové infekce včetně koronaviru, mohou vést k poškození srdeční svaloviny
• Spontánní diskece koronární arterie – dochází ke vzniku trhliny cévy, může to souviset s jejím oslabením aterosklerotickým procesem

Jak se infarkt myokardu projevuje?

Jak již bylo zmíněno v tomto textu, některé formy infarktu myokardu probíhají jako němé, jiné formy však probíhají dramaticky s nejasným průběhem i prognózou. Pokud se onemocnění projevuje, u postiženého se často objeví:

• Bolest na hrudi, často za hrudní kostí nebo v oblasti srdeční krajiny, pálivá, připomínající popálení žehličkou, roztékající se, silná, ostrá, charakteru sevření hrudi
• Bolest, která se šíří do ramene, pod lopatku, do zad, do krku nebo do horní části břicha
• Studený pot
• Únava
• Pálení žáhy nebo zažívací potíže
• Náhlé závratě
• Pocit na zvracení
• Zkrácený dýchání

Někdy se infarkt myokardu projevuje náhlou srdeční zástavou. Samotná angina pectoris, někdy trvající delší dobu, by měla být interpretována jako varovný prst.

Kdy navštívit lékaře

Pokud se vyskytne u někoho v našem okolí srdeční infarkt, v první řadě je třeba zavolat pohotovost, tedy linku 112.

Pokud byl nemocnému, u kterého je podezření na akutní infarkt myokardu, předepsaný v minulosti nitroglycerin, je třeba jej užít.

Pokud byl pacientovi lékařem doporučen přípravek na bázi kyseliny acetylsalicylové, tedy například Aspirin, jeho podání zpomalí až zastaví tvorbu trombu, krevní sraženiny.

Pokud nemocný ztratil vědomí a předpokládáme, že se jedná o srdeční infarkt, je nutné po zatelefonování na pohotovostní číslo podat první pomoc. Jedná se o 30 stlačení hrudníku s následnými dvěma záchrannými vdechnutími vzduchu do plic. První pomoc má svá přesná specifika.

Pacienti s onemocněními srdce bývají ve sledování lékaře z oboru kardiologie. Někdy je nedokrvenost myokardu dlouhotrvající, postupná a je známá jako chronická ischemická choroba srdeční.

Rizikové faktory akutní ischemie srdce

Hlavní rizikové faktory infarktu myokardu zahrnují:

• Věk - IM je častější u mužů nad 45 a u žen nad 55 let
• Kouření – významný faktor vzniku infarktu myokardu
• Metabolický syndrom – obezita, vysoký krevní tlak, zvýšené tuky a cukrovka jsou rizikem vzniku IM, podílejí se ve velké míře na vzniku aterosklerózy
• Rodinný výskyt - pokud se vyskytl IM u blízkých příbuzných, je větší riziko, že onemocníme tímto onemocněním i my
• Nedostatečné cvičení – pravidelné cvičení zmenšuje riziko IM
• Nezdravá dieta - zvýšený příjem sacharidů, živočišných lipidů, slaných jídel je rizikem IM. Doporučuje se jíst dostatek zeleniny, ovoce, vlákniny.
• Stres – hněv může vést ke vzniku IM
• Ilegální užívání drog – kokain a další stimulanty mohou způsobovat koronární spasmy
• Preeklampsie v minulosti – někdy se dává do souvisu se srdečním záchvatem
• Autoimunitní onemocnění – revmatoidní artritida a lupus erytematodes podle některých autorů zvyšují riziko IM
• Hyperkoagulační stavy – trombofilie s náchylností ke zvýšené tvorbě krevních sraženin může vést k IM

Komplikace

Komplikace srdečního infarktu souvisí s poškozením svaloviny. To může vést k:

• Arytmie - změna vzniku a vedení vzruchů v srdci
• Šok - hovoříme o srdečně podmíněném šoku, srdce přestává mít schopnost pracovat jako pumpa
• Selhání srdce - srdce není schopno přečerpávat krev do malého a velkého oběhu, může se jednat o dočasný nebo trvalý stav
• Zánět osrdečníku - někdy infarkt myokardu spouští falešnou imunitní odpověď. Tento stav se nazývá postmyokardiální infarktový syndrom či Dresslerův syndrom
• Srdeční zástava - srdce se bez upozornění zastaví, což může vést bez okamžité léčby ke smrti

Která preventivní opatření známe?

Cest, kterými předcházíme srdečnímu infarktu, je několik. Zdravý životní styl založený na udržování vyvážené hmotnosti, s dostatkem pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu, ideálně s plnou abstinencí od škodlivých látek, se zdá být klíčovým. Management stresu a odpočinek, vyvarování se stresu a emočně náročným situacím jsou také dílčím krokem v prevenci.

Pokud pacient trpí metabolickým onemocněním, jako je cukrovka, jejich dlouhodobé léčba významně zlepšuje vyhlídky a uspokojivě předchází vzniku rozvoji koronárního onemocnění.

Zvládnutí první pomoci je také důležitým preventivním opatřením.

Diagnostika infarktu myokardu

Základem je popis obtíží pacientům, jakož i fyzikální vyšetření. Ke zpřesnění diagnózy se používají některé testy:

• EKG (elektrokardiogram ) - tento zápis umí informovat lékaře o možném akutním infarktu myokardu, ale i o již proběhlé tiché ischemii
• Krevní testy – stanovení kardiospecifických enzymů jako troponinu a kreatinkinázy pomáhá odhalit, zda došlo k odumření buněk
• Rentgenové vyšetření hrudníku – zpřesňuje diagnózu
• Echokardiogram – pomocí ultrazvuku lze zjistit, která oblast srdce byla poškozena
• Koronární katetrizace – cestou tepny, nejčastěji stehenní, se zavede do oblasti srdce dlouhá hadička, která se nazývá katétr, následně se vpraví touto cestou kontrastní látka a sledují se patologické či jiné zvláštnosti
• Kardiální počítačová tomografie a magnetická rezonance – zobrazovací metody upřesňující závěrečnou diagnózu

Je lze infarkt myokardu uspokojivě léčit?

Infarkt myokardu je léčitelným onemocněním, nicméně je třeba si uvědomit, že každou přibývající minutou po něm se zvykne prohlubovat odumírání svaloviny srdce, v různé velké míře. Celkový průběh nemoci a jejího vyléčení tedy závisí nejen na lokalizaci infarktu, ale i jeho rozsahu. Prvotně se lékař zaměřuje na zprůchodnění cévy a obnovení přívodu živin včetně kyslíku do postižené oblasti.

Medikamentózní léčba

• Podání kyseliny acetylsalicylové – tento lék zpomaluje tvorbu krevních sraženin a pomáhá zprůchodnit postiženou cévu
• Rozpouštěče krevních sraženin – trombolytická léčba také účinkuje podobně, zlepšuje průtok postiženým místem rozpuštěním sraženiny, zvyšuje šance na přežití
• Léky na ředění krve – podává se heparin, krev je po něm méně přilnavá, s menším sklonem tvořit krevní sraženiny
• Nitroglycerin – zlepšuje průtok krve srdcem, zmírňuje bolestivost rozšířením věnčitých tepen, zvykne se ve formě tablety podávat pod jazyk
• Opiáty – podání analgetika zmírní nepříjemnou, palčivou bolest související s infarktem
• Beta blokátory – jsou léky prevence, zlepšují hemodynamické poměry zpomalením srdeční akce a mají také ochranný vliv na myokard
• ACE inhibitory – snižují krevní tlak, působí tedy jako hypotenziva, také přispívají ke zmírnění zátěže srdce
• Statiny – pomáhají udržovat krevní cholesterol ve zdravějším pásmu, jeho vyšší hladiny vedou ke kornatění tepen

Chirurgické a ostatní procedury

Rozšířené jsou hlavně dva typy zákroků:

• PTCA - perkutánní koronární intervence, nebo perkutánní transluminální koronární angioplastika souvisí také s katetrizací srdeční země, avšak na rozdíl od diagnostické katetrizace se u PTCA zavádí do postižené cévy STENT (drátěná trubka).
• CABG - zkr. z angl. coronary artery bypass grafting – jedná se o otevřenou chirurgii, při které se použije céva z jiné části těla k vytvoření nového krevního zásobení srdeční svaloviny. Krev pak prochází kolem blokované, zúžené tepny.

Kardiální rehabilitace

Zahrnuje cvičení a vzdělávání po infarktu či operaci srdce. Slouží k edukaci o životním stylu. Pacienty kardiální rehabilitace učí nejen zvládat stres, ale také správným dietním návykem. Své místo v ní má také léčba kyslíkem či jiné formy lázeňské nápravy.

Pacientům trpícím ischemickým onemocněním je přizvukován striktní zákaz kouření.

Bylinná léčba při kornatění tepen

Antiskleroticky působí zelenina a ovoce v syrovém stavu, s důrazem na příjem zelených listových částí. Terapeuticky jsou účinné hlavně chlorofyl, flavonoidy, kyselina askorbová a další vitaminy. Z bylin, které působí příznivě, zmíníme šalvěj, saturejku, meduňku, mátu, čekanku, mateřídoušku a kopřivu. Tradičně jsou součástí směsí proti kornatění tepen kuchyňský česnek, routa, hloh, přeslička, kokoška pastuší nebo pampeliška.

Zdroje

SCHOTT H. a kol.: Kronika medicíny. Nové výskumy infarktu myokardu. 1994. Fortuna Print. s.380, 516. [cit. 10.29.2024]. Dostupné z: ISBN 80-7153-081-6

KLENER P. a kol. Vnitřní lékařství. Třetí, přepracované a doplněné vydání. Akútní formy ICHS. 2006. s.2263-275. [cit. 10.29.2024]. Dostupné z: ISBN 80-7262-430-X (Galén), ISBN 80-246-1252-6 (Karolinum)

MIKA K.: Fytoterapia z pera lekára. Arteriosclerosis, atherosclerosis, atheromatosis. 2016. Osveta. s.448-449 [cit. 10.29.2024]. Dostupné z: ISBN 978-80-8063-436-0

MAYO CLINIC STAFF: Heart attack. 2023. MayoClinic [online] [cit. 10.29.2024]. Dostupné z: https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/heart-attack/symptoms-causes/syc-20373106