Vitamin B17 je přírodní glykosid, který se nachází například v mandlích. Jeho název pochází z vědeckého rodového jména mandloň (Amygdalus). Vitamin B17 se nachází také v dalších rostlinách, například v americké švestce, meruňce.
Vitamin B17 a léčba rakoviny
Vitamin B17 poprvé izolovali Pierre-Jean Robiquet a A. F. Boutron-Charlard v roce 1803 a v roce 1830 jej studovali Justem von Liebig a Friedrich Wöhler. Ernst T. Krebs poprvé prezentoval amygdalin jako vitamin B17 a přisuzoval mu schopnost léčit rakovinu, ale publikované studie neprokázaly, že by byl amygdalin v tomto ohledu prospěšný. Tato látka nesplňuje kritéria pro zařazení mezi vitaminy, i když je tak někdy označována.
Amygdalin je součástí léku proti rakovině laevomandelonitril (komerční název laetril). Podle Dr. Lestera M. Crawforda z FDA nebyla účinnost tohoto léku nikdy prokázána a poskytuje nanejvýš falešnou naději. V USA FDA v roce 1977 zakázala prodej amygdalinu a laetrilu. Později 27 států legalizovalo prodej uvnitř státu.
Léčba rakoviny vitaminem B17 z knihy Doba jedová
Vitamin B17 - amygdalin/laetril a rakovina:
Tomuto vitaminu, o němž si ani nejsme zcela jisti, zda je skutečně vitaminem, budeme věnovat více pozornosti a prostoru, protože se o něm v našich učebnicích ani časopisech obvykle nepíše. Amygdalin nebo také laetril, označovaný také jako vitamin B17, může dát naději mnoha tisícům pacientů s rakovinou.
Někteří léčitelé začali prosazovat odvážnou teorii o rakovině jako nemoci z nedostatku vitaminu B17 a pověst laetrilu jako léku, který specificky zabíjí pouze rakovinné buňky, se šíří. Název amygdalin je odvozen od jeho výskytu v hořkých mandlích. V dobách, kdy nebylo příliš mnoho dobrot, nás maminky učily, že nemáme jíst více než pět meruňkových jader, takže jsme lámali i meruňkové pecky.
Hořkou chuť má kyanid - prudký jed. Otrava kyanidem je rychlá a účinná. Můžeme tedy pochopit myšlenku, že kyanid zabíjí rakovinné buňky. Ale můžeme si být jisti, že kyanid z amygdalinu neotráví i zdravé buňky, nebo dokonce nás?
Někteří odpůrci této teorie tvrdí, že amygdalin nelze považovat za vitamin. Nebyla zjištěna žádná reakce nebo fyziologický proces, pro který by byl amygdalin nezbytný. Zastánci alternativní vitaminové léčby laetrilem tvrdí, že laetril prochází žaludkem a trávicím traktem nestrávený, ve střevech se vstřebává do krve a krevním řečištěm je transportován do nádorové tkáně. Jakmile se dostane do nádorové tkáně, působí na ni enzym specifický pro tuto tkáň, který ji rozkládá, a toxický kyanid uvolněný při tomto procesu údajně zabíjí nádorové buňky. Je pochybné, že laetril není rozložen již v žaludku. Když byl totiž podáván psům, šest z deseti jich nepřežilo stravu obsahující dávky srovnatelné s terapeutickými dávkami u lidí. Jak respirační a oběhové příznaky, tak neurologické příznaky jasně svědčily pro otravu kyanidem.
V literatuře jsou rovněž uváděny případy náhlého úmrtí několika dětí a sedmnáctileté dívky po požití přípravků s vitaminem B17. Je také popsán případ 68 leté Australanky, která byla hospitalizována s příznaky otravy kyanidem bezprostředně po požití první dávky laetrilu (3 g), nebo otrava 32 leté Irky, která užila laetril k léčbě rakoviny prsu. Zastánci léčby amygdalinem však poukazují na to, že tyto případy jsou ojedinělé vzhledem k desítkám tisíc lidí, kteří laetril užívají.
Odpůrci vitaminové teorie zase poukazují na možnost chronické otravy kyanidem po dlouhodobém užívání laetrilu jako doplňku stravy a uvádějí varovný příklad z Nigérie. Nigerijci konzumují kořeny manioku, které obsahují další kyanidovou sloučeninu, linamarin. Uvádí se, že konzumace manioku je spojena se zvýšeným výskytem kretenismu s mentální retardací a poruchami pohybového aparátu.
Laetril dosud nebyl americkým úřadem FDA uznán jako léčivo. Používá ho pouze alternativní medicína (http://www.1cure4cancer.com/) a v některých státech USA hrozí lékařům za jeho doporučení k léčbě vězení. Ve vědecké literatuře jsou tedy k dispozici především pozorování pacientů, kteří se dobrovolně rozhodli užívat laetril, byli sledováni lékaři nebo museli vyhledat lékařskou pomoc kvůli otravě kyanidem.
Klinické studie
Po objevení laetrilu a pod tlakem zastánců léčby rakoviny byly v USA provedeny dvě oficiální klinické studie léčby rakoviny: V roce 1980 zorganizoval Národní institut pro rakovinu (NCI) klinické studie ve čtyřech velkých lékařských centrech. Druhá velká studie proběhla na slavné Mayo Clinic, kde skupina lékařů podávala laetril v kombinaci s vitamíny a enzymy celkem 178 pacientům s rakovinou. Obě tyto studie bohužel dospěly k závěru, že laetril nezpůsobil ústup rakoviny, neprodloužil dobu přežití pacientů, nezlepšil jejich příznaky a nepomohl pacientům přibrat na váze. Naopak, u mnoha pacientů se objevily příznaky otravy kyanidem a hladina kyanidu v jejich krvi se blížila nebezpečným hodnotám. Tyto studie pak vedly k zákazu používání laetrilu jako léku v USA.
Závěr
Z mého pohledu je dobré vědět, že příroda nabízí určitý selektivní zabiják rakovinných buněk, ale osobně bych dal přednost jeho občasnému preventivnímu použití v jeho přirozené formě v potravinách, kde platí: "Všeho s mírou! "
Oslovil jsem také svého kolegu, neurochirurga a odborníka na nutriční medicínu profesora Russella Blaylocka z Mississippi v USA, zda by mému příteli doporučil léčbu laetrilem. Blaylock, autor knihy "Přírodní strategie pro pacienty s rakovinou", napsal:
"O účincích tohoto extraktu toho zatím z vědecké literatury víme poměrně málo. Vím o několika pacientech, jejichž stav se zlepšil, ale o žádném, který by byl vyléčen. Existují lepší alternativy boje proti rakovině prsu a způsoby její přírodní léčby, nejlépe pomocí kvercetinu, kurkuminu, resveratrolu a berberinu. Obzvláště důležité je vynechání železa (zejména červeného masa) - to prokazatelně podporuje růst mnoha typů nádorů."
Přečtěte si více o vitaminu B17.
Autor
