Vitamin D (kalciferol)

Vitamin D podporuje vstřebávání vápníku, který je nezbytný pro zdravý vývoj zubů a kostí. Tento vitamin také pomáhá udržovat přiměřenou hladinu vápníku a fosforu v krvi. Vitamin D je obsažen především v sýrech, másle, margarínech, smetaně, obohaceném mléce, rybách a obohacených obilovinách. Nedostatek tohoto vitaminu může vést k měknutí a křivení kostí.

Definice

Kalciferoly? Nazývá se tak skupina v tucích rozpustných látek, regulujících metabolismus vápníku a fosfátu, chemicky příbuzných steroidům. Kalciferoly mohou být skladovány v játrech a kůži. Vitamin D může být v těle syntetizován z cholesterolu, není tedy vitamínem v pravém slova smyslu. Nejdůležitější kalciferoly: ergokalciferol (vitamin D2) z rostlin a cholekalciferol (vitamin D3) původem ze zvířat jsou produkovány účinkem ultrafialového záření v kůži z prekurzorů, kterými jsou ergosterol a 7-dehydrocholesterol. Biologicky aktivní formou je 1,25 dihydrocholekalciferol.

Funkce vitaminu D v těle

Vitamin D se podílí na regulaci metabolismu vápníku a fosforu. Ve střevě a ledvinách zvyšuje aktivace receptorů vitaminu D /VDR/ vstřebávání těchto minerálů. Tímto působením přispívá spolu s parathormonem, kalcitoninem a hormony nadledvinek k udržování minerální rovnováhy mezi vápníkem a fosforem v tělesných tekutinách a tkáních (hormonální účinek). Kromě známých účinků na hustotu kostí a zdraví zubů má i další pozitivní účinky. Má potenciál regulovat - přímo či nepřímo - více než 200 různých genů odpovědných za mnoho biologických procesů v lidském těle. Posiluje imunitní systém (cytotoxicita makrofágů a aktivita imunitních zabíječů). Hypoteticky je dokonce schopen modifikovat buněčnou proliferaci a diferenciaci, angiogenezi. Tímto způsobem alespoň částečně a za určitých okolností zabraňuje dělení nádorových buněk, zejména v případě rakoviny prostaty, tlustého střeva, kůže a prsu, a někdy vyvolává smrt nádorových buněk. Je tedy antikarcinogenní. Je účinný při léčbě některých kožních onemocnění /psoriáza/, stimuluje růst a vývoj kožních buněk (zabraňuje dělení keratinocytů). Suplementace vitaminem D během těhotenství zajišťuje správný vývoj kostry plodu a zabraňuje nízké porodní hmotnosti. V období kojení zvyšuje tvorbu mléka. Dostatečný příjem vitaminu D v dětství a dospívání rovněž přispívá ke správnému vývoji organismu. Vitamin D má také prokazatelně pozitivní účinky na centrální nervový systém. Nedostatek způsobuje únavu, depresivní ladění. Uvažuje se o významu jeho nedostatku v etiologii roztroušené sklerózy a při neutralizaci toxických účinků olova a dalších těžkých kovů. Nejnovější studie naznačují, že vitamin D může zlepšit glukózovou toleranci nejen u diabetiků a snížit riziko vzniku diabetu 1. typu.

Výskyt vitaminu D ve stravě

Za normálních okolností se vitamin D tvoří v kůži působením slunečního záření z provitaminu 7-dehydrocholesterolu, derivátu cholesterolu. Ultrafialové záření rozkládá jádro B této sloučeniny za vzniku cholekalciferolu, tj. vitaminu D3. Každý, kdo stráví na jarním nebo letním slunci alespoň 20 min. alespoň 2krát týdně (jasně, že ne mezi 11.00-15.00 h), by měl být teoreticky alespoň na chvíli bez potíží. Lidský organismus dokáže během 30 min. letního slunění vyprodukovat 10 000-12 000 IU (1 mcg odpovídá 40 IU). Ochrana před sluncem s ochranným faktorem (SPF) 8 nebo vyšším zablokuje UV paprsky, které produkují vitamin D. Počáteční 10-15minutová expozice na slunci bez ochrany proti slunečnímu záření vyprodukuje dostatek vitaminu D. Poté by měl být okamžitě aplikován ochranný faktor SPF 15 nebo vyšší, aby byla pokožka chráněna. Takovéto vystavení se slunečnímu záření zahrnující obličej, paže, ruce nebo záda alespoň dvakrát týdně zajistí dostatek vitaminu D. Zásoba vitaminu D vystačí na 2-4 měsíce. Existují však faktory, které omezují využití UVB pro tvorbu tohoto slunečního vitaminu v kůži, tj. roční období, lokalita, denní doba, smog a věk. Například lidé žijící na severní nebo jižní polokouli (od 40° severní a jižní šířky) nejsou v zimních měsících vystaveni dostatečnému množství UVB potřebnému pro tvorbu vitaminu D. V zimních měsících se tak mohou dostat do kontaktu s UV zářením. S přibývajícím věkem se schopnost těla syntetizovat vitamin D prostřednictvím vystavení slunečnímu záření snižuje. Zajímavé však je, že pokud jsme opálení nebo lidé s tmavší pletí, přijmou mnohem méně D, protože jejich pigment působí jako filtr a propouští méně slunečních paprsků. Problém nastává mezi listopadem a únorem. Množství slunečního záření v zimě nestačí k tomu, aby se v kůži vytvořilo dostatečné množství vitaminu D.

V zimě se do těla dostává většinou pouze prostřednictvím potravin živočišného původu (např. olej z rybích jater [treska, platýs], sleď, sardinky, losos). Menší množství se nachází v mase, vaječném žloutku, mléce, mléčných výrobcích. Pro vegetariány jsou dostupné pouze houby sušené na slunci, droždí, kakao, kokos, datle. Nebo rostlinné tuky a oleje či obiloviny "uměle" obohacené vitaminem D. Rajčata obsahují D pouze v listech rostliny. Zelenina je na tom dost špatně. Vařením se naštěstí vitamin neznehodnocuje.

Vitamín D (Kalciferol) - najlepšie zdroje

V tabuľke sú zobrazené potraviny s najvyšším obsahom vitamínu D (Kalciferol) na 100g.

*%ODD - percent odporúčanej dennej dávky mužov v 100g

Doporučená denní dávka

Komplexní pozitivní účinky vitaminu D na imunitu, procesy dělení buněk, kosti, svaly, mozek a psychiku, krevní oběh, nemoci, jako je cukrovka 1. typu, roztroušená skleróza a mozková mrtvice, se podle nejnovějších studií mohou projevit až při vyšších dávkách metabolitů decilia, které se do těla doplňují. Výrobci by měli uvádět informace o obsahu vitamínů na obalech nebo etiketách výrobků. Nejnižší koncentrace 25-hydroxy-vitaminu D3 v krvi je u většiny lidí 30-32 ng/ml /74-80 nmol/l/. Denní příjem vitaminu D by měl odpovídat celoročně doporučené dávce / POZOR! norma se zvyšuje zejména v zimě/, tj. 25 µg nebo 1000 IU. Dávka by neměla překročit 50 mcg denně. Zhruba 5 mct /200 IU/, které lze získat ve 200 g ryb, 3 vejcích nebo 100 g avokáda, je pro dospělého člověka v zimě nedostatečné.

Rizikové skupiny:

• předčasně narozené děti, děti kojené déle než 6 měsíců bez přídavku vápníku
• dospělí se špatnou výživou a nedostatečným slunečním zářením
• při poruchách vstřebávání živin (malabsorpce) nebo trávení (maldigesce), cirhóze a nedostatečné funkci ledvin.
• užívání léků: fenobarbital, cholestyramin
• snížená funkce ledvin ve stáří
• hypoparatyreóza
• hemodialýza

Příznaky nedostatku

Nedostatečná absorpce v gastrointestinálním traktu a reabsorpce v ledvinách kojenců a malých dětí může vést k závažným poruchám mineralizace skeletu. Obecné příznaky nedostatku vitaminu D: únava, podrážděnost, snížená odolnost vůči infekčním onemocněním.

Příznaky hypervitaminózy

• zřídka se vyskytuje
• ztráta chuti k jídlu, nevolnost, odvápnění kostí, zvýšená hladina vápníku v krvi

Více informací o vitaminu D.