Rýže - 4 účinky na zdraví

Bílá rýže je škrobnatá obilovina, kterou jako základní surovinu používá více než polovina světové populace, a to zejména díky její univerzálnosti, dostupnosti a schopnosti přizpůsobit se jakékoli chuti a koření. Bílá rýže má jemnou strukturu, která dodává pokrmům základ a doplňuje mnoho kuchyní.

Existuje mnoho různých druhů rýže. Hnědá rýže má oříškovou chuť a je celozrnná. Bílá rýže je rafinovaná obilovina a neobsahuje vlákninu, kterou poskytují celá zrna. Bílá rýže je však stále dobrým zdrojem sacharidů a dalších živin, například manganu a železa.

Jaké druhy rýže známe?

Rýže se dělí do kategorií podle velikosti semen. Rýže může být dlouhozrnná, střednězrnná nebo krátkozrnná. V rámci těchto odrůd existují také různé typy zpracování.

Například upravená rýže je předvařená, aby se odstranil povrchový škrob. To usnadňuje perlení tradičními ručními postupy. Přepracovaná rýže si zachovává více živin a vaří se o něco rychleji než běžná bílá rýže. Obohacená rýže má po rafinaci zpětně přidané vitamíny a minerální látky.

Rychle uvařená rýže je plně uvařená a poté rychle zmrazená. Tímto procesem se odstraní část živin a chuti, ale vznikne velmi rychle uvařený rýžový produkt.

Mezi speciální druhy rýže patří:

• Rýže Arborio - krátkozrnná bílá rýže s jemnou chutí. Je známá pro své použití v italských pokrmech, jako je rizoto.
• Lepivá rýže - krátkozrnná rýže používaná v mnoha asijských kuchyních. Lze ji rozemlít na mouku a použít do noků. Používá se také při výrobě rýžového octa a japonského saké.
• Hnědá rýže - celozrnná rýže s vysokým obsahem vlákniny. Obvykle se vaří déle než bílá rýže.
• Basmati a jasmínová rýže - dlouhozrnné odrůdy, které mají jedinečnou chuť a vůni.
• Divoká rýže - semena vodní rostliny podobné rákosu, která není příbuzná známější rýži. Obvykle se používá jako příloha a obsahuje více vitamínů, minerálů a vlákniny než bílé odrůdy rýže.

Rýže - 4 účinky na zdraví

Bílá rýže může být součástí vyvážené stravy. Mnoho zdraví prospěšných účinků rýže pochází z vitaminů a minerálních látek, které obsahuje.

Rýže udržuje zdravé kosti, nervy a svaly

Bílá rýže obsahuje hořčík, který je strukturální složkou kostí a který napomáhá stovkám enzymatických reakcí podílejících se na syntéze DNA a bílkovin a je nezbytný pro správné vedení nervů a svalovou kontrakci.

Rýže udržuje zdravé tlusté střevo

Vařená a chlazená rýže obsahuje vyšší množství rezistentního škrobu. Studie naznačují, že rezistentní škrob může vést k tvorbě určitých mastných kyselin, které pomáhají udržovat tlusté střevo zdravé. Tyto mastné kyseliny mohou také snižovat riziko vzniku rakoviny tlustého střeva.

Rýže neobsahuje lepek

Rýže je přirozeně bezlepková obilovina, takže je vhodná pro lidi s celiakií a nesnášenlivostí lepku. Z rýže lze vyrábět mouku, nudle, chléb a sirup. Lze z ní také vyrobit mléko a používat ji jako nemléčnou náhradu kravského mléka.

Rýže poskytuje rychlou energii

Sportovci, kteří potřebují hodně energie ve formě sacharidů, ji mohou získat z bílé rýže. Mnozí dávají přednost bílé rýži před hnědou rýží kvůli jejímu profilu s vysokým obsahem sacharidů a nízkým obsahem vlákniny.

Rizika a vedlejší účinky konzumace rýže

Přestože rýže může být pro většinu lidí vynikajícím doplňkem vyváženého jídelníčku, je třeba zvážit i některá rizika a vedlejší účinky.

• Pro začátek je nejlepší volit hnědou rýži místo bílé, kdykoli je to možné. Hnědá rýže je nejen mnohem méně zpracovaná, ale také si zachovává větší množství vlákniny a prospěšných živin. Vzhledem k tomu, že v každé porci rýže je poměrně velké množství kalorií a sacharidů, je důležité konzumovat ji s mírou jako součást vyvážené stravy. Nezapomeňte také doplnit jídlo tím, že rýži zkombinujete s velkým množstvím ovoce, zeleniny, bílkovin a zdravých tuků.
• Kromě toho mají rostliny rýže tendenci absorbovat více arsenu než jiné potravinářské plodiny, což může být problém, pokud je rýže pravidelnou součástí vašeho jídelníčku. Jedna studie uvedla, že aromatické odrůdy, jako je jasmínová rýže a rýže basmati, mají tendenci obsahovat nejnižší množství, nejlepší je střídat rýži s jinými celozrnnými produkty ve vašem jídelníčku, jako je quinoa, kuskus nebo farro.
• Přestože rýže přirozeně neobsahuje lepek, je důležité pečlivě sledovat etiketu, pokud trpíte celiakií nebo citlivostí na lepek, a hledat výrobky, které jsou certifikované jako bezlepkové. Některé ochucené rýžové směsi mohou obsahovat dochucovadla, zahušťovadla nebo složky, které obsahují lepek. Některé výrobky mohou být také vyráběny v zařízeních, která zpracovávají přísady s lepkem, což může zvýšit riziko křížové kontaminace.
• Někteří lidé mohou být na rýži alergičtí a po její konzumaci mohou pociťovat příznaky, jako jsou vyrážky, nevolnost nebo kopřivka. Pokud po konzumaci rýže zaznamenáte některý z těchto nežádoucích účinků, okamžitě ji přestaňte jíst a poraďte se s lékařem.

Jak rýži skladovat?

Uvařenou rýži skladujte v chladničce a spotřebujte ji do tří až čtyř dnů. Zkaženost rýže poznáte podle toho, že je tvrdá a suchá nebo nepříjemně zapáchá.

Nevařenou bílou rýži skladujte ve vzduchotěsné nádobě na chladném a suchém místě. Při teplotě 21 °C nebo nižší lze rýži skladovat 10 let nebo déle. Hnědá rýže vydrží na chladném a suchém místě asi šest měsíců nebo v mrazničce asi jeden rok.

Jak rýži zpracovat?

Většina rýže je čistá a bez hmyzu a není třeba ji oplachovat, pokud není na obalu uvedeno, že se má propláchnout nebo namočit.

Standardní poměr pro vaření rýže jsou dva díly tekutiny na jeden díl rýže. Tento poměr se však může lišit v závislosti na odrůdě a typu rýže. Přesné pokyny naleznete na štítku na obalu. Z jednoho šálku syrové, nevařené rýže se obvykle získají přibližně 3 až 4 šálky vařené rýže.

Rýži používejte jako přílohu nebo jako doplněk k dušeným pokrmům, kari, polévkám a salátům. Rýži lze použít také při přípravě pudinků a chleba.

Zdroj: draxe.com, verywellfit.com

Zdroj obrázků: world-grain.com, journal.sociolla.com, feelgoodfoodie.net