Udržitelné stravování: Výhody, návyky a stravovací plán

„Udržitelný život“ je dnes velmi populární pojem, což u mnoha lidí vyvolává otázku, jak se stravovat udržitelným způsobem. Udržitelná strava spočívá ve způsobu konzumace potravin, který nemá negativní dopad ani na planetu, ani na lidi. Ačkoli si udržitelnost obvykle spojujeme s ochranou životního prostředí, skutečně udržitelný jídelníček zohledňuje také ekonomické a sociální důsledky konzumace různých druhů potravin.

Co je to udržitelná strava?

Udržitelné stravování je jakýkoli způsob stravování, který lze dlouhodobě uplatňovat bez negativních dopadů na planetu i na lidi. Zahrnuje etické/sociální, environmentální a ekonomické aspekty. Ty tvoří tři pilíře udržitelnosti. To znamená, že udržitelná strava nesmí poškozovat ekosystém, zásobování potravinami ani obyvatelstvo jako celek.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) definuje udržitelné stravování takto:

„Udržitelná strava představuje způsob stravování s nízkým dopadem na životní prostředí, který přispívá k potravinové a nutriční bezpečnosti a ke zdravému životu současných i budoucích generací. Udržitelné stravování chrání a respektuje biologickou rozmanitost a ekosystémy; je kulturně přijatelné, dostupné, ekonomicky spravedlivé a cenově přístupné; nutričně vyvážené, bezpečné a zdravé, přičemž optimalizuje využívání přírodních a lidských zdrojů.“

Jaké jsou výhody udržitelného stravování?

Jak mohou změny ve stravovacích návycích ovlivnit životní prostředí? Mezi hlavní environmentální přínosy udržitelného stravování patří:

• Výrazně nižší emise skleníkových plynů, což pomáhá v boji proti změně klimatu.
• Omezení odlesňování a ničení půdy.
• Snížení spotřeby energie, vody, paliva a dalších zdrojů při výrobě, zpracování a přepravě potravin.
• Zlepšení kvality ornice, včetně obsahu živin v půdě, které se následně dostávají do potravin.
• Snížení množství potravinového odpadu.
• Omezení skládkování a znečištění.
• Podpora místních zemědělců a místních ekonomik.
• Zajištění dostatečného množství potravin a zdrojů pro rostoucí světovou populaci v budoucnosti.

Jaké jsou nejlepší návyky pro udržitelné stravování?

Existuje více než jeden způsob, jak se stravovat udržitelným způsobem, a proto lidé přistupují různými způsoby ke snižování své uhlíkové stopy, k vracení životnímu prostředí a k podpoře globální ekonomiky prostřednictvím svého jídelníčku.

To však neznamená, že musíte dodržovat přísně vegetariánskou nebo veganskou stravu, abyste se stravovali udržitelným způsobem. Můžete se stravovat jako „uvědomělý masožravec“ a zařadit do svého jídelníčku maso, mléčné výrobky, ryby atd. a přesto se stravovat udržitelným způsobem. Klíčem je vybrat si správné druhy živočišných a rostlinných potravin, které spotřebovávají méně zdrojů a produkují méně emisí skleníkových plynů.

Jedním z rozdílů mezi striktně veganskou/rostlinnou stravou a udržitelnou stravou je to, že udržitelnost zohledňuje emise skleníkových plynů z různých potravin, biologickou rozmanitost a nutriční hodnoty potravin. Dalo by se tvrdit, že veganská strava je pro mnoho lidí obtížně udržitelná a představuje větší riziko nedostatku určitých živin, což znamená, že není nutně nejudržitelnější volbou pro každého.

Mezi nejlepší stravovací návyky pro udržitelné stravování patří:

• Rostlinná strava – rostlinné potraviny obecně mají menší negativní dopad na životní prostředí ve srovnání s potravinami živočišného původu. Rostlinná strava obsahuje převážně rostlinné bílkoviny, jako jsou luštěniny, semena a celozrnné výrobky, ale může obsahovat i malé množství živočišných bílkovin, jako jsou vejce nebo mléčné výrobky, v závislosti na konkrétním druhu. Do této kategorie patří veganská a vegetariánská strava.
• Středomořská strava – tento zdravý stravovací model upřednostňuje velké množství rostlinných potravin a rostlinných bílkovin, zejména zeleninu, celozrnné výrobky a olivový olej, zahrnuje však také některé mořské plody, mléčné výrobky, vejce a malé množství masa. V podstatě se jedná o typ „flexitariánské stravy“ a může to být také pescetariánská nebo semi-vegetariánská strava v závislosti na tom, které živočišné potraviny zahrnete, jako jsou vejce, mléčné výrobky a ryby, ale žádné maso.
• Klimatická strava – tento stravovací plán je velmi podobný udržitelné stravě nebo rostlinné stravě. Zaměřuje se na dopady různých potravin na životní prostředí, přičemž klade důraz na ty, které se vyrábějí udržitelným způsobem, a zároveň omezuje jiné, které vyčerpávají zdroje a poškozují životní prostředí, zejména hovězí maso/červené maso. Upřednostňuje převážně rostlinné bílkoviny, ale povoluje malé množství drůbeže, mléčných výrobků, vajec z volného chovu a některých druhů udržitelných ryb a mořských plodů.

Jak dodržovat udržitelný stravovací plán

Síť pro výzkum potravinové a klimatické situace (FCRN), jejíž ředitelka Tara Garnett se dlouhodobě aktivně věnuje výzkumu souvislostí mezi výběrem stravy a environmentálními a ekonomickými dopady a podporuje komunikaci směrem k spotřebitelům o zdravých a udržitelných stravovacích volbách, nabízí návod, jak se stravovat udržitelněji:

• Zaměřte se na rozmanitost a různorodost. Jezte mnoho různých potravin, včetně kombinace rostlinných a živočišných produktů (pokud nedáváte přednost vegetariánské stravě).
• Hlídejte si velikost porcí, zejména u potravin, které mají větší dopad na životní prostředí. Vyvážení příjmu kalorií (energie) s vašimi energetickými potřebami také pomáhá předcházet přibývání na váze a obezitě, které každoročně stojí vyspělé země miliardy eur.
• Jezte více potravin, které se snadno pěstují, včetně nezpracovaných brambor, kořenové zeleniny a hlíz; luštěnin a fazolí; celozrnných obilovin; a sezónního/místního ovoce a zeleniny, které se neprodávají v plastových obalech ani se nedovážejí letadlem. Nezapomeňte, že se počítají i konzervované a mražené potraviny.
• Jezte maso s mírou a vybírejte maso, které pochází ze skotu krmeného trávou a chovaného udržitelným způsobem. Vyhýbejte se hovězímu masu z velkochovů a zpracovanému masu.
• Jezte „od hlavy po ocas“, což znamená všechny části zvířat, jako jsou například vnitřnosti, a ne jen prémiové kusy masa.
• Každý týden zařaďte do svého jídelníčku malé množství ryb, všech jedlých organismů z vodního prostředí – sladkovodních i mořských živočichů, rostlin a řas, zejména těch, které jsou ekologičtější. Vyhýbejte se rybám, které jsou zbavené živin a potenciálně kontaminované.
• Konzumujte mléčné výrobky s mírou nebo si vyberte jejich alternativy, jako jsou rostlinná mléka, abyste snížili spotřebu mléčných výrobků.
• Jezte různá semena a ořechy, které poskytují zdravé tuky a minerály. Olivový olej je dalším udržitelným zdrojem zdravých tuků.
• Omezte konzumaci zpracovaných potravin, zejména těch, které obsahují rafinované nebo trans-tuky, přidaný cukr, přísady a GMO.
• Upřednostňujte vodu z vodovodu před jinými nápoji. Vyhýbejte se limonádám, nealkoholickým a jiným sladkým nápojům. (Věřte tomu nebo ne, nealkoholické nápoje a ovocné šťávy jsou třetím největším zdrojem emisí skleníkových plynů ze stravy!)
• Recyklujte a kompostujte potravinový odpad. 70% potravin se v domácnostech vyhodí a toto jídlo škodí životnímu prostředí kvůli veškeré půdě, vodě a energii, které se spotřebují na jeho výrobu. Proto vše, co nesníte, recyklujte – můžete tím nakrmit domácí zvířata – nebo kompostujte, čímž vytvoříte zdravou ornici (pozor však, ne všechno patří do kompostu – nepatří sem: maso, kosti, ryby, tuky, mléčné výrobky, zbytky vařených jídel).
• Omezte používání plastů, jako jsou nádoby na potraviny a láhve na vodu, a místo toho používejte opakovaně použitelné materiály, jako jsou skleněné láhve.

Vhodné potraviny pro udržitelné stravování

Podstatou udržitelného stravování je konzumace většího množství rostlinných potravin (jako jsou fazole, čočka, ořechy nebo semena) a omezení masa, zejména toho, které nepochází ze zvířat chovaných na pastvě.

Za nejudržitelnější jsou považovány tyto skupiny potravin:

• Místně pěstovaná biozelenina a ovoce – zejména listová zelenina, jablka, hrušky, švestky, mrkev, celer, cibule, brambory a jiné hlízy (sladké brambory, topinambury), houby, okra, brokolice a dýně, jejichž pěstování vyžaduje jen málo zdrojů. Výběr bioproduktů, kdykoli je to možné, snižuje množství pesticidů v půdě.
• Klíčky a mladé výhonky, například vojtěška nebo naklíčené fazole.
• Fazole a luštěniny, jako například čočka, černé fazole, mungo fazole, fazole pinto, červené fazole, boby a bio tofu.
• Celozrnné obiloviny, například rýže, teff, proso, žito, ječmen, špalda, fonio a cirok.
• Některé druhy ořechů a většina semen, například vlašské ořechy, lněná, chia, konopná a sezamová semínka, lískové ořechy, slunečnicová semínka či dýňová semínka.
• Ryby ulovené ve volné přírodě – sardely, sardinky, sledě, tuňák, treska tmavá (polak), treska skvrnitá a treska jednobarevná. Divoký losos a tuňák se nacházejí někde uprostřed – sice mají vliv na klima, ale ne tak výrazný jako jiné mořské plody.
• Měkkýši, jako jsou mušle, slávky, ústřice a hřebenatky.
• Bio mléko od krav pasoucích se na trávě je v přiměřeném množství vhodné. Tento druh mléčných výrobků je z hlediska udržitelnosti (na jednotku hmotnosti) výhodnější než kuřecí maso, vejce nebo vepřové maso. Jogurt, hrudkovitý tvaroh a smetanové sýry mají podobný vliv na klima jako mléko.
• Vejce z volného chovu.
• Některé druhy řas a mořských rostlin.
• Maso z bizonů a v malém množství kuřecí maso z volného chovu nebo maso ze zvířat chovaných na pastvinách.

Regenerativní zemědělství a udržitelnost

Zemědělství je největší příčinou globálních změn životního prostředí. Přibližně třetina všech emisí skleníkových plynů způsobených člověkem pochází ze zemědělství a potravinových systémů.

Zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci je velmi náročný úkol, protože pěstování plodin a chov hospodářských zvířat, distribuce potravin, způsoby zpracování a přeprava vyžadují velké množství energie a přírodních zdrojů (včetně půdy, vody, elektřiny a ropy).

Regenerativní zemědělství (nebo farmářství) je praxe pěstování potravin, stromů a jiných rostlin a chovu dobytka „v souladu s přírodou“. Tento přístup pomáhá zvrátit klimatické změny obnovou organické hmoty v půdě, obnovením degradované biologické rozmanitosti půdy, omezením emisí uhlíku a zlepšením vodního cyklu.

Regenerativní zemědělství nejenže způsobuje menší škody na životním prostředí a místních ekosystémech než tradiční zemědělství, ale ve skutečnosti zlepšuje kvalitu půdy a prospívá půdě i klimatu.

Mezi hlavní prvky regenerativního zemědělství patří:

• vyhýbání se používání pesticidů, chemických hnojiv, fumigantů a GMO
• pastva a přesun hospodářských zvířat z jedné pastviny na druhou s cílem chránit a budovat zdravou půdu
• zaměření na biologickou rozmanitost různých druhů
• omezení spotřeby vody a plýtvání potravinami
• kompostování

Co pro to můžete udělat vy?

Z principů a postupů regenerativního zemědělství můžete čerpat tím, že si osvojíte některé z těchto udržitelných návyků:

• Omezte plýtvání potravinami – v Česku se ročně vyhodí přibližně 1,9 milionu tun potravin, přičemž na jednoho obyvatele to představuje zhruba 91 až 98 kg jídla za rok. Vyhozené potraviny spotřebovávají cennou půdu, vodu a energii. Programy zaměřené na záchranu nebo obnovu potravin jsou stále populárnější. Sbírají zbytky a kvalitní potraviny, které by jinak skončily v odpadu, a distribuují je farmám nebo dokonce lidem, kteří potřebují jídlo.
• Kompostujte – potravinový odpad a zbytky jídla můžete nabídnout zvířatům nebo je použít k výrobě kompostu, který pomáhá obohacovat půdu a podporovat růst dalších rostlin. Kompostování přináší mnoho výhod, včetně zachování živin a vlhkosti v půdě, potlačení chorob a škůdců rostlin a snížení potřeby chemických hnojiv.
• Vybírejte si místní a sezónní produkty, které jsou pěstovány ekologicky – omezte konzumaci ovoce a zeleniny, které se přepravují z velkých vzdáleností, jsou pěstovány s použitím pesticidů nebo pocházejí z rozsáhlých monokulturních polí či skleníků.
• Konzumujte výhradně maso zvířat krmených trávou, drůbež z volného chovu a vejce od slepic z volného výběhu.
• Vyhýbejte se baleným potravinám v plastových obalech.

zdroj: bda.uk.com, draxe.com